Navždy Pitomio

Ústavní soud tento týden ukončil dlouholetý spor, ve kterém nešlo o nic menšího než o hranice svobody projevu, a především o možnost novinářů komentovat a karikovat politiky. A ačkoli dřívější soudní rozhodnutí garantovala novinářům poměrně širokou svobodu v glosování politického a veřejného dění, na závěr, že i taková karikatura je v pořádku, jsme si museli počkat více než deset let.

Dějství první

Týdeník Reflex od roku 2012 používal pro předsedu dnešní SPD (dříve Úsvitu) Tomia Okamuru přezdívku Pitomio. Ve zmíněném sporu Okamury a vydavatelství Czech News Center šlo o obálku tištěného časopisu, na které byl opoziční politik vyobrazen jako klaun, karikaturu doprovázel titulek Pitomio a popisek „A teď vám povím nejlepší vtip: budu prezidentem“ (šlo samozřejmě o narážku na Okamurovu kandidaturu na Pražský hrad).  

Obálka se před Ústavním soudem neocitla poprvé. V roce 2020 však soudce zpravodaj Radovan Suchánek rozhodl, že novináři Okamurovi nepřípustně zasáhli do jeho ústavně zaručených práv, ač nižší soudy rozhodovaly do té doby převážně jinak. Ústavní soud přitom už v roce 2005 postavil základy, na kterých se ochrana osobnosti veřejně známých postav – ať už jde o politiky nebo celebrity – vyvíjela směrem k větší možnosti kritizovat a karikovat je ve vyšší míře, než je to u „běžných“ lidí. Určující byl soudní spor mezi hudebním kritikem Janem Rejžkem a zpěvačkou Helenou Vondráčkovou.