Glamrockový zabiják, který je zcela viditelný i neviditelný zároveň

Pokud jste viděli krimi horor se satanistickými prvky Longlegs, dobře víte, že jej otevírá citát z písně Get It On kapely T. Rex. A není to však ani zdaleka jediný hudební vliv, který do tohoto thrilleru proniká.

Jméno Marca Bolana a jeho glamrockové kapely T. Rex byla první reference inspirující postavu zabijáka, na níž se jeho představitel herec Nicolas Cage a režisér Osgood Perkins shodli. Cage zrovna učil svého syna kytarové sólo ze skladby Cosmic Dance a Perkins zase T. Rex vydatně poslouchal při psaní scénáře.

Glamrocková image se tak automaticky propsala i do podoby děsivého hrdiny, jenž je celý oděn v bílé barvě a jehož obličej má být výsledkem raných, leckdy zpackaných experimentů s estetickou chirurgií v sedmdesátých letech. Pokoj mu zdobí obal alba Transformer od Lou Reeda a pro silný bílý make-up tvůrci zase našli předobraz v Bobu Dylanovi a jeho líčení z turné Rolling Thunder Revue v letech 1975 a 1976. Když o něm Perkins mluvil pro IndieWire, upozorňoval, že Dylanovi umožňovalo být zároveň více viditelný i více neviditelný – což si přesně přál i pro Longlegse.