Odmítnout státní cenu za kinematografii se smí

Předávání státních cen v oblasti umění bude tuto neděli na Nové scéně Národního divadla hodně rychle odbyté. Ze čtyř kategorií se budou udělovat nejspíš jen dvě. Ladem zůstane cena za literaturu, kterou odmítl v září převzít Jiří Hájíček, a nově možná i cena ministra kultury za kinematografii, na niž komise navrhla posmrtně filmového a divadelního režiséra Evalda Schorma, tvůrce spjatého s novou vlnou. Schormova rodina ji však odmítla. Svoje rozhodnutí zdůvodnila tím, že nechce vzhledem k perzekuci Evalda Schorma komunisty převzít cenu, která je udělována vládou, jež vznikla s výraznou podporou komunistů a vede ji bývalý agent StB.

Hájíček odmítl cenu převzít, protože se mu nelíbilo, že ji porota politizuje. Porotci v čele s básníkem Petrem Hruškou vybrali laureáta, ale následně rezignovali jako vyjádření nesouhlasu s vládou. „Náš stát reprezentuje odpuzující vláda, která svoje posty vyhandlovala s komunisty a způsobila, že se extremistická politická strana stala skrytou i zjevnou součástí státní moci,“ prohlásil po svém odstoupení z poroty Hruška.

Státní cenu za literaturu označil za ocenění, jež „nereprezentuje pouze oceněného spisovatele, ale i vládu“. Hájíček celou situaci viděl jinak. Cena, která vznikla ve 20. letech, se podle něj po roce 1989 odpolitizovala a stala se cenou čistě odbornou. Porotci svým gestem odbornost podřídili politice. „Chápu jejich osobní postoje, také jsem nevolil politické strany, které jsou nyní přímo či nepřímo u moci. Měl jsem však za to, že za současné úrovně naší demokracie Státní cena za literaturu stojí z principu svého fungování nad jakýmkoli momentálním politickým uspořádáním a není spojována se střídajícími se vládními garniturami a jejich představiteli,” řekl.

Rodina Evalda Schorma cenu odmítla ze stejných důvodů, z jakých odstoupila literární porota. Příčila se jí představa, že by cenu Schorm získal  od vlády, která existuje s podporou z jejich pohledu zločinné strany. „Bylo by ironií osudu kdyby měl Evald Schorm, který byl téměř celý život osobně a profesně deptán komunistickým režimem, přijmout in memoriam cenu od současné vlády, jež vznikla za výrazné podpory komunistické strany a je vedena člověkem, který spolupracoval s StB,“ napsala režisérova manželka Blanka Schormová ministrovi kultury Antonínu Staňkovi.

Ten se rozhodl přání rodiny akceptovat. To se však nelíbí porotcům, kteří považují neudělení ceny za zvůli moci. Komise chce rezignovat, pokud Staněk cenu skutečně neudělí. „Udělení je vzdáním úcty výrazné osobnosti české kultury. Nic víc, nic míň. Jakékoli další důvody vedoucí k neudělení ceny jsou zcela marginální a eticky i lidsky nepřijatelné,“ uvedla.

Každá strana sleduje své zájmy. Komise chce, aby byl respektován její názor a její odborná expertíza. Rodina vnímá věc jako otázku morálky. Ministr nechce jít do konfrontace. Odborná obec může debatovat o tom, jestli je cena, kterou uděluje stát, politická, nebo apolitická - a zda má být udělována automaticky bez ohledu na to, zda ji někdo chce, nebo nechce. I když budou vznikat situace, kdy není laureát, který by si ji převzal. Řešením by podle komisí mohly být třeba odborové organizace. A k tomu někteří odborníci ceny kritizují za to, že poroty často rezignují na oceňování aktuálních děl a uchýlili se k bezpečnějšímu kritériu celoživotní práce.

O postupu a rezignaci literární poroty, která použila tytéž argumenty, můžeme diskutovat - nicméně rodina Evalda Schorma není ve zcela totožné pozici a její postoj je zcela pochopitelný a přijatelný. Naštěstí už minula doba, kdy státní cenu nebylo možné odmítnout. Naopak, oficiální cenu je možné vzít jako prostor pro vyjádření občanského postoje. I to je součástí demokracie - a odborná obec, jakkoliv může být zklamaná, že není její názor respektován, to určitě unese.