Můj vyhazov je osobní msta, říká končící šéfredaktor Vltavy

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral neprodloužil smlouvu šéfovi kulturní stanice Vltava Petru Fischerovi. Podle jeho zdůvodnění nedokázal zvednout úroveň a poslechovost Vltavy. Zároveň ředitel zmiňoval ztrátu důvěry a neplnění úkolů, které byly Fischerovi při nástupu zadány. „Nikdo mi nikdy neřekl, že jsem něco nesplnil. Zároveň uvádět nějaké důvody pár dní před vypršením smlouvy, tedy až 12. prosince, když předtím nic z toho neslyšíte, je zvláštní přístup. Najednou se někdo prostě rozhodne něco hodnotit, když do té doby žádné hodnocení nikdy neprováděl,“ namítá  Petr Fischer v rozhovoru pro Respekt.

Ve středu proběhlo jednání s vedením Českého rozhlasu, na kterém vám bylo oznámeno, že jako šéf kulturní stanice Vltava končíte. Jak si to vysvětlujete a co se na jednání odehrálo?

Schůzka trvala přibližně půl hodiny a bylo mi oznámeno, že mi prostě nebude prodloužena smlouva. Důvody přesně nevím, ve výsledku se to scvrklo na výtky ohledně nedostatečné poslechovosti. Účastnil se generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a šéf programu Ondřej Nováček. Druhou zmíněnou výtkou byla ztráta důvěry, protože  generální ředitel je přesvědčený, že proti němu organizuji mediální tlak, což jsem se snažil vyvrátit. S Ondřejem Nováčkem jsme poté probírali další věci, ale ve chvíli, kdy dal generální ředitel najevo, že pro něj nejsem důvěryhodná osoba, obsah byl už vedlejší. Dále tam mluvili o nějaké analýze na můj program od Petra Viziny* z České televize, ale já ji neviděl a neznám ani její výsledek. Bylo zřejmé, že je to osobní a s prací to nesouvisí.

Podle informací Respektu existuje také zadaný posudek na stanici Vltava, který měli vypracovat Jiří Mikeš a Lubomír Zeman. Oba muži jsou k nalezení v evidencích StB jako agenti. První z nich je navíc častým komentátorem na alternativních a proruských Parlamentních listech.

To si nechala vypracovat Rada Českého rozhlasu kvůli zasedání, které se uskuteční příští týden a kde bude generální ředitel vysvětlovat, proč jsem musel skončit. Nebylo mi ale řečeno, že jsem skončil kvůli tomuto posudku. Na něj se nikdo na jednání neodvolával.

Bylo vám řečeno, proč jste ztratil důvěru vedení?

Kvůli petici s 1300 podpisy lidí z kultury i širší veřejnosti, která vznikla na mou podporu. Byl jsem obviněn, že to celé organizuji, že generálnímu řediteli píší poté lidi z novin, že navádím novináře k mediálnímu lynči a že jsem tím porušil loajalitu. Generální ředitel poté dodal, že má právo si vybrat spolupracovníky a že mi nevěří.

Já to nezpochybňuji, že má tohle právo. A já mu už také nevěřím od té doby, kdy řekl Radě Českého rozhlasu, že jsme porušili zákon, když jsme odvysílali úryvek z románu Alana Hollinghursta Linie krásy na základě velmi pochybné právní analýzy. Tam jsem pochopil, že se za mě už nepostaví. Takže asi vážně nemá smysl prodlužovat naši spolupráci v takto nastaveném prostředí.

Mluvil jste o tom, že vám byla vytýkána nedostatečná poslechovost. Je to podle vás relevantní argument?

Ne. Poslechovost není u veřejného média přece nejdůležitější hledisko. Je to navíc měřítko velmi zvláštní. Cílem rozhlasu není vysílat pro co nejvíce lidí, ale oslovit lidi tím, co je zajímá a co rozšiřuje obzory. Navíc jsem nastoupil v době, kdy byla poslechovost 41 tisíc. Předtím se zde nic nedělo, šéfredaktorovi se to rozpadalo pod rukami. Já jsem dostal rok, abych to celé otočil o 180 stupňů, což reálně z profesionálního hlediska nejde. Ale poslechovost nespadla pod počátečních 41 tisíc, naopak se v průměru pohybovala okolo 47–48 tisíc. Takže jsme ve skutečnosti nad těmi čísly. Zároveň jsme ani nezaznamenávali žádné velké stížnosti, neztratili jsme starší posluchače a uměli jsme nalákat i ty mladší. Proto tenhle argument odmítám, poslechovost stoupla a  zásadní pochybení nenastalo.

Dále vám je podle oficiálního vyjádření vyčítáno neplnění úkolů. Bylo vám řečeno jakých konkrétně?

Nikdo mi konkrétně neřekl, o jaké úkoly mělo jít. Nikdo mi nikdy neřekl, že jsem něco nesplnil. Zároveň uvádět nějaké důvody pár dní před vypršením smlouvy, tedy až 12. prosince, když předtím nic z toho neslyšíte, je zvláštní přístup. Najednou se někdo prostě rozhodne něco hodnotit, když do té doby žádné hodnocení nikdy neprováděl.

Takže vás nikdo z vedení v poslední době nebo po dobu vašeho vedení neupozornil, že je s vaší prací nespokojen a může vám hrozit neprodloužení smlouvy? A mluvil s vámi o tom předtím generální ředitel René Zavoral?

Ne, žádné varování, výtky ani upozornění, že něco dělám špatně. Pan generální ředitel za mnou osobně nepřišel s ničím. Jediný, s kým jsem vedl rozhovory o programu stanice, je můj ředitel Ondřej Nováček. V době, kdy se odehrávala  kauze s úryvkem Hollinghursta, mi sám řekl, že to považuje doslova za svinstvo, ale nahlas se mě nikdo z rozhlasu nezastal. Měli jsme obecně na některé věci jiný názor, ale společně jsme přemýšleli o dramaturgické změně, byl naplánovaný i audit - ale už se k němu očividně nedostanu.

Jak si tedy vysvětlujete neprodloužení smlouvy?

Nemohu se ubránit pocitu, že se jedná o účelovou záležitost, která není ve skutečnosti postavená na reálných argumentech týkající se mé odvedené práce, ale je to osobní msta pana ředitele i Rady Českého rozhlasu, kteří se mnou mají dlouhodobě problém.

Proč si to myslíte?

Ptal jsem se totiž na věci, které byly pro pana ředitele Zavorala nejspíše nepříjemné, jako je jeho účast v porotě Krameriovy ceny - a od té doby jsem v nemilosti. Zároveň mám pocit, že funguje velmi zvláštní kooperace mezi vedením rozhlasu a Radou Českého rozhlasu, která přestává být kontrolním orgánem. Podle všeho to vypadá, že se s generálním ředitelem domlouvají na společné strategii a postupu proti nepohodlným zaměstnancům. U mě se jim očividně nelíbilo, že se ozývám, když se mi nějaký způsob jednání nelíbí, což mi bylo potvrzeno od programového šéfa Ondřeje Nováčka. Asi se to v téhle instituci dnes nenosí. Že když se někomu něco nelíbí nebo má jiný názor, musíme mlčet a nijak se nevyjadřovat. To jsem odmítl dělat.

Co budete dělat dál? Zůstáváte na Českém rozhlase?

Ne, nemám už od 31. prosince smlouvu. Před dvěma roky jsem dostal na rok smlouvu, ta mi byla po roce působení poprvé prodloužena. A teď by mi měla být prodloužena podruhé, to se ale nestalo. Za celou dobu, co jsem tady, mi nikdo nedal smlouvu na dobu neurčitou. Nyní mi byla jen nabídnuta externí spolupráce se stanicí Vltava a s Plusem na Českém rozhlasu. Možnou spolupráci si rozmyslím, ale nyní jsem toho názoru, že nemám zapotřebí za takových podmínek a způsobu jednání pracovat na Vltavě. To je pro mě osobně nepředstavitelné.

Víte, kdo po vás nastoupí? Podle oficiálního vyjádření má být jmenován váš nástupce příští týden.

Na jednání mi to sděleno nebylo.

*Pozn. red.: Původně byl jako autor studie uveden Miloš Zvěřina.