..u řek, kde plno mušlí leží,
kde zvolna z řeky vstává chlad,
a bílá pěna z dálky sněží…
…napsal kdysi dávno klasik. Těžko říct, jak by jeho básnická meditace vypadala dnes. Na území Česka vyrostlo okolo třiceti luxusních akvaparků a kdysi tak rozšířené „říční lázně“ většina z nás zná jenom jako roztomilou bizarnost filmu Rozmarné léto.
Nicméně slova básníkova stále platí. Zcela neplánovaně a náhodou jsem po mnoha letech vyrazil k řece, konkrétně k Ohři. V ubíjejícím parnu táhl od vody příjemný chlad, pod jezem létala bílá pěna a proudy mezi kamennými ostrůvky bystře ubíhaly dolů. Lidí se v nich koupalo málo (většina asi odjela do akvaparků). Voda byla teplá, kalná, ale nikoliv odpudivá; a podle všeho i zdravotně nezávadná.
Na to, že jsou řeky ke koupání, se snaží každý rok poukázat plavci, kteří se ve stanovený čas i den vrhají demonstrativně do proudů během takzvaného Evropského dne koupání v řekách. Média píší, že každý rok je o akci větší zájem, účastní se prý „desítky lidí“. Což nejsou zrovna ohromující počty.
Důvod může být třeba ten, že řeky mají stále neoprávněně pověst špinavých stok, nebo že většina z nás k letnímu relaxu vyžaduje větší luxus, než jaký skýtá pouhý říční břeh. Také ale platí, že koupání v řekách je v současné době určené jenom pro znalce. Když někam dorazíte, celkem spolehlivě s v místě dozvíte, kde je jaká památka, kde je koupaliště, případně kde se dá dobře najíst. Jak jsem si ovšem sám u Ohře vyzkoušel, informace, kde se dá příjemně strávit den u proudící vody, se předává jenom místní šeptandou.
U řek mám břízy nejraděj
a olše, do nichž stín se dere,
a cvrčků šum a vážek rej
a v dálce města rysy šeré.
Škoda, že klasik neupřesnil, které že konkrétní místo ho inspirovalo, z veršů totiž působí docela lákavě.
U kterých řek se nejraději koupete vy?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
