Na Šumavě se zase kácelo tam, kde se kácet podle zákona nesmí. Tahle zpráva asi málokoho překvapila; ředitel NP Šumava Jan Stráský si totiž s při správě parku s dodržováním zákonů hlavu neláme.
Stejně jako dřív, kdy nechal bez platného povolení rozmístit po šumavských lesích jedy, i teď zdůvodňuje svůj nezákonný postup „bojem proti kůrovci“.
Nechme teď stranou, jestli vášnivý turista Stráský skutečně věří tomu, že bez okamžitých těžařských zásahů zlý brouk nenávratně zničí šumavské lesy. Na Šumavě se teď nehraje o brouka, ale o něco daleko důležitějšího: o právní stát.
Stráský evidentně zkouší, do jaké míry skutečně platí zákony, podle kterých se má Šumava spravovat. V mnoha drobných krocích testuje, jestli bude veřejnost vůči jeho přestupkům tolerantní, nebo ne.
Na výsledku tohoto testu přitom záleží budoucnost Šumavy: zda-li bude dál sloužit k uchování jednoho z mála posledních kusů evropské divočiny, nebo zda-li se přemění v jakousi těžařsko-rekreační zónu, jak by si to přáli třeba šumavští starostové, zastupitelé Plzeňského kraje nebo třeba prezident.
A nutno říct, že Stráský provádí své testy chytře. Na rozdíl od některých svých předchůdců se nechová arogantně a je ochoten připustit, že dělá chyby. I to je jeden z důvodů, proč Stráského kritici vyčkávají s radikálními akcemi typu blokád – šumavský ředitel v nich stále udržuje jiskřičku naděje, že se s ním půjde uzavřít rozumný kompromis. Čas kompromisů se už ale asi pomalu chýlí ke konci.
Jak ukázal poslední průzkum společnosti Factum Invenio, většina české veřejnosti ve sporu o Šumavu podporuje spíš ekology a přírodovědce než Stráského. Podle všeho by se tak události na Šumavě mohly zase vrátit do normálu, protože o Stráského experimenty s národním parkem kromě menšiny mocných mužů nikdo nestojí.
Současný ředitel by to měl uznat a odejít.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
