Tváře jim halily škrabošky, identitu záhadné přezdívky a svou elitní výchovu maskovaly těžce srozumitelným slangem. Nikdy se nepodařilo odhalit, kdo všechno patřil mezi členy slavného Fergusonova gangu, ale podle všeho šlo o vzdělané dámy z lepších britských rodin, které se nemohly smířit s tím, jak britská krajina a venkovská architektura ustupuje vzmáhajícímu se stavebnictví a průmyslu.
A protože to v Británii nešlo jinak, začaly dámy ze svých peněz financovat výkupy ohrožených území, kde potom nechávaly zřizovat rezervace. Podobných mecenášů se našlo víc. Jen díky nim je dnes 1,5 procenta území britských ostrovů chráněných. V podstatě se jedná o soukromé rezervace spravované neziskovou společností National Trust.
Při pohledu z Česka působily podobné projekty vždy poněkud exoticky. Podle české tradice o zajímavé kusy krajiny pečoval vždy stát, po roce 1989 navíc podpořený přísnými ochranářskými zákony. Současný koordinovaný pokus politiků a byznysmenů ovládnout pod vedením Jana Stráského chráněnou Šumavu ale ukazuje, že se z britského ochranářského modelu možná stane jediná možná cesta. Státní ochrana je sice efektivnější než „gangsterské“ projekty soukromníků, ale pokud chybí u klíčových lidí – ministrem životního prostředí počínaje – vůle chránit, pak nezbývá, než roli státu nahradit soukromou aktivitou.
O něco takového už se od roku 2002 pokouší projekt Českého svazu ochránců přírody nazvaný Místo pro přírodu. A docela úspěšně. Díky penězům vybraných od jednotlivých dárců se podařilo vykoupit a chránit 20 lokalit po celém Česku – od malého mokřadu uprostřed města až po les v Bílých Karpatech. Teď ale přišel zřejmě čas na větší sousta. A s ním zřejmě i čas pro nový Fergusonův gang.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
