Zemanův předseda Ústavního soudu? Pavel by podal žalobu, Nerudová by jmenovala nového

Na zjištění týdeníku Respekt, že končící prezident Miloš Zeman může zvažovat zásah do vedení Ústavního soudu, reagují někteří finalisté prezidentské volby. Zdroje Respektu z justice tvrdí, že hlava státu by mohla ještě před koncem svého působení na Hradě jmenovat s odloženou účinností nového předsedu Ústavního soudu. Současný šéf Pavel Rychetský musí z čela soudu odejít v létě, neboť mu končí mu desetiletý mandát. To už Zeman nebude u moci, neboť končí v březnu - ale mohl se pokusit svůj vliv prodloužit, kdyby někoho narychlo do čela instituce jmenoval.

Ústava ČR přesně neříká, kdy nejdříve je možné jmenovat předsedu Ústavního soudu, ale podle ústavních právníků by byl takový krok jednoznačně protiústavní. Mohl by způsobit právní a politický chaos a znamenat vyprázdnění kompetencí nového prezidenta.

„Považuji za správné, aby nového předsedu Ústavního soudu vybíral prezident po jmenování nových ústavních soudců. Proto věřím, že se prezident nerozhodne jmenovat předsedu předčasně ještě před koncem současného funkčního období. Pokud by k tomu došlo, považoval bych to za ústavní exces, o kterém by měly rozhodnout soudy. Buď prostřednictvím správní žaloby podané některým z ústavních soudců, nebo jako poslední možnost – kompetenční žalobou na Ústavní soud ze strany nového prezidenta,“ odpovídá prezidentský kandidát Petr Pavel na otázku, jak by postupoval, kdyby Zeman tah s předsedou Ústavního soudu udělal.

Další z trojlístku předpokládaných finalistů prezidentské volby Danuše Nerudová na svůj twitter napsala, že by Zemanovo rozhodnutí v případě svého zvolení neakceptovala: „Pokud by Miloš Zeman opravdu jmenoval nového předsedu Ústavního soudu před koncem svého funkčního období, v případě svého zvolení bych prohlásila tento jmenovací akt za neexistující a řádně jmenovala nového předsedu ÚS. Demokracie není ničí hračka.” Andrej Babiš zatím na otázku Respektu nereagoval.

Jako o Zemanově kandidátovi se mluví o současném soudci Ústavního soudu Josefu Fialovi, který měl blízko k Pražskému hradu už před jmenováním soudcem. Hradní kancléř Vratislav Mynář měl o Fialovi v roce 2012 mluvit jako o kandidátovi na senátora za Stranu práv občanů (dřívější Zemanovci), které v té době šéfoval, ale z kandidatury nakonec sešlo. „Prosím, respektujte, že podobnými formami s médii nekomunikuju již čtvrtstoletí,“ napsal již ve čtvrtek Fiala na zaslané otázky Respektu, aniž se vyjádřil k tomu, jestli mu tato funkce byla nabídnuta. Od té doby nekomunikuje.

Nová hlava státu může jmenování budoucího předsedy Ústavního soudu současným prezidentem nepřijmout a najmenovat do funkce „svého“ soudce (od příštího roku se bude obměňovat velká část Ústavního soudu, budoucí soudce bude vybírat nový prezident, kterému je musí Senát). Kdyby Zemanův muž nabídku přijal, hrozilo by tedy dvojvládí a ústavní krize.

Pokud by nová hlava státu nechtěla Zemanův krok rozporovat, může se teoreticky na základě existujícího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v podobné věci obrátit na NSS některý z ústavních soudců, jak zmínil Petr Pavel. Soudce by mohl argumentovat, že každý člen Ústavního soudu má subjektivní právo, aby byl brán v potaz jako předseda, jelikož prezident vybírá pouze z jeho osazenstva. A tím, že Zeman by konal takto předčasně, ochudil by ostatní ústavní soudce o možnost být vybrán novým šéfem či šéfkou instituce.

Zeman může jmenovat nového předsedu jen za předpokladu, že by s tím Fiala nebo někdo dalších ze současných ústavních soudců souhlasil. K takové možnosti se na svém twitteru vyjádřil bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. „Touží-li někdo po vysoké ústavní funkci tak silně, že je ochoten podílet se na zprznění Ústavy a přijmout s půlročním předstihem nominaci na obsazené místo, ukazuje nejen chtivost, ctibažnost a nestoudnost, ale hlavně selhání v roli, v níž se nachází, totiž být strážcem Ústavy,“ uvedl.