Žádní hackeři, žádné odposlechy, žádný Musk. Evropa chce vlastní družicový internet

Největší družicová komunikační síť na světě? Starlink vybudovaný Elonem Muskem, Spojené státy. Nejmodernější flotila opakovaně použitelných raket pro vynášení nákladů do kosmu? Stejná odpověď. V průzkum Marsu nebo vzdáleného vesmíru dominuje americká NASA. Horniny z odvrácené strany Měsíce nedávno dovezla Čína, která podobně jako USA plánuje i měsíční expedice s lidskou posádkou. Ať mluvíme o pilotované, vědecké nebo komerční kosmonautice, Evropa k velmocím nepatří.

S několika výjimkami, mezi nimiž vyniká loni dokončený evropský navigační satelitní systém Galileo pokládaný za nejpřesnější na světě. A na tento úspěch by teď Evropa ráda navázala. Chystá se totiž vybudovat vlastní komunikační družicovou síť nazvanou IRIS2. Loni v prosinci podepsala Evropská komise kontrakt s konsorciem vesmírných firem sídlících v EU, jejichž úkolem bude systém vytvořit.

Nové „souhvězdí“ zhruba 300 družic obíhajících kolem Země by mělo z vesmíru šířit bezpečný a rychlý internet, přes který budou moci komunikovat jednak evropští politici a úřady včetně ambasád, jednak také objekty kritické infrastruktury jako nemocnice, elektrárny, vlaky, čidla a další zařízení zajišťující například provoz dálnic. Půjde o výměnu informací šifrovanou pomocí moderních kryptografických systémů a odolnou vůči odposlechu i sofistikovaným hackerským útokům organizovaným cizími tajnými službami.

„Bude to neustále dostupný, suverénní systém řízený a kontrolovaný Evropou. Nikdo nebude moci přerušit, odposlouchávat ani jakkoli ovlivňovat komunikaci žádného politika, policisty, sanitního vozu a podobně,“ říká Guillermo Salgado-Gispert z Evropské kosmické agentury (ESA), podle něhož Muskův Starlink ani jiný komerční operátor tak dokonale chráněnou komunikaci nenabízí. A díky účasti komerčních partnerů, jako je třeba španělská telekomunikační firma Hispasat, nabídne IRIS2 služby i platícím zájemcům z řad veřejnosti či firem. Pořídí-li si budoucí zákazníci přijímací zařízení v podobě speciální antény, získají i oni internet šířený z kosmu, podobně jako to nyní umožňuje Starlink.

V situaci, kdy evropské pozemní komunikační sítě závisejí na součástkách z Číny, třeba od firmy Huawei, by nový způsob spojení mohl zvýšit evropskou bezpečnost. Zároveň by měl pokrýt i „mrtvé zóny“ včetně polárních oblastí, kde internetové připojení zatím chybí. Nebo kde by chybělo, kdyby vypadl pozemní mobilní signál, ať už kvůli hackerskému útoku, nebo třeba povodni. Místní policie, hasiči či záchranáři by v takovém případě „ohluchli“ – právě pokud by neměli možnost zajistit si spojení přes družice.

Podle kritiků přichází ovšem Evropa s těmito plány pozdě. Zakázku v plánované ceně necelých jedenáct miliard eur (investici si mezi sebe rozdělí Evropská unie, soukromý sektor a ESA) navíc – jak upozorňují kritické hlasy – udělila firmám bez skutečné soutěže, a čelí tak mimo jiné riziku značného růstu nákladů. 

Už žádné odklady

Faktem je, že Elon Musk a jeho firma SpaceX budují síť Starlink již od roku 2019, zatímco Evropa je teprve u podpisu smluv. Nezačíná sice úplně od nuly, protože po geostacionární dráze ve vzdálenosti 36 tisíc kilometrů od Země již obíhá několik družic některých evropských zemí. Díky nim se má šifrovaná komunikace mezi evropskými úřady v omezené míře rozběhnout již letos, plně ale až od roku 2030. Rovněž na komerční služby si počkáme do začátku příští dekády. První evropské rakety s komunikačními satelity vyrobenými pro IRIS2, které budou obíhat mnohem blíže Zemi než zmíněné geostacionární družice, mají totiž odstartovat až v roce 2029.