Vy dobře víte, že já na to mluvení moc nejsem. Babiš v Brně vyprávěl svým příznivcům o debatě na ČT

Na Dominikánském náměstí v Brně je rušno dlouho před příchodem Andreje Babiše a jeho manželky Moniky. Akce je naplánována na pondělní třetí odpoledne, ale už o dvacet minut dřív se u stánku s pokrmy ze zabijačky vine fronta. Lidé tu čekají na polévku prdelačku, prejt, ovar s křenem s chlebem. U vedlejšího stánku v horní části svažitého náměstí se rozdávají předvolební materiály kandidáta na prezidenta Andreje Babiše. U stánků se koncentrují jeho fanoušci. Odpůrci s hesly na kartonu i na plachtách jsou ve spodní části a po bocích náměstí. Mezi oběma tábory vznikají slovní šarvátky. Občas i jiné.

Starší paní, rozrušená přítomností odpůrců a zvuku vuvuzely, se rozmachuje hůlkou s květinovým modro-bílým vzorem a praští jí pána, který má na kartonu napsáno “Bez Babiše bude líp”. Pán uhne, hůlka se trefí do cedule. K ženě se okamžitě seběhne pár lidí a žádají ji, ať nikoho nebije. “Proč sem chodí provokovat? Protestovat? Proč to tam píše? Babiš pomáhá lidem. A ten voják? Toho ani neznají,” říká útočnice. A to ho musí kvůli tomu bouchat? “No ano, bouchám, protože proč to ukazuje, ten hajzl? My chceme Babiše!” uzavírá hovor žena. Pán s cedulí si stoupne o kousek dál.

Veškerá média

Dva muži tu drží velký transparent s nápisem “Pal vocuď hajzle” vypůjčeným z názvu písně kapely Jasná páka. “Ať jdou ti hajzli do p*dele!” volá jejich směrem starší pán, “to není demokracie, to je zdivočelá mládež toto.” Muži držící transparent jsou už přibližně dvě desetiletí za věkem, kdy se lidem ještě kdy říkalo “mládež”, a zdivočele taky nepůsobí. Stojí mlčky a drží vzkaz na tyčích. Není to s tím “hajzlem” přece jen trochu moc, nepřemýšleli o nějakém označení pro Babiše, které není vulgární? “Není to moc. Po té nedělní debatě to rozhodně není moc,” říká muž.

Debata v České televizi, kam nečekaně dorazil do duelu s Petrem Pavlem i Andrej Babiš, je tu velkým tématem mezi odpůrci: vypočítávají si lži, demagogii a manipulace, které tam z úst Andreje Babiše zazněly, vrší jednu za druhou a trvá to dlouho, než už si nemohou vzpomenout na další.

Dvě čtyřicátnice, speciální pedagožka v mateřské škole Klára a makléřka Lenka, drží vzkaz Andreji Babišovi “Nešiřte prosím nepravdivé informace” a říkají, že právě chování Andreje Babiše v ČT je zvedlo ze židlí a přivedlo sem na náměstí. “Bedlivě jsme tu debatu poslouchaly. Mně je fyzicky zle z toho, co tam splácal páté přes deváté,” říká Klára, “chtěla bych už po deseti letech s panem Zemanem na Hradě, aby se republika spojila a abychom zase byli jeden národ.” “Nemůže si přece dovolit udělat mezinárodní skandál jen proto, že plácá, co chtějí slyšet jeho voliči,” dodává Lenka, “no kde to jsme?”

Na sjednocený národ to na Dominikánském náměstí moc nevypadá - a když místopředsedkyně ANO Alena Schillerová do mikrofonu hlásí, že pan Babiš už brzy s manželkou dorazí, ať lidé vydrží, situace se ještě vyostří. Odpůrci pískají na píšťaly, volají “Babiše do koše” a “Bureše do koše”. Alena Schillerová není přes davy vidět, ale její hlas se z reproduktoru nese náměstím: “Buď oni budou mít všechno, nebo na Hradě bude náš prezident, prezident nás všech. Ba-biš na-Hrad! Ba-biš na-Hrad! Ba-biš na-Hrad,” rozehřívá příznivce svého šéfa a ti to pak volají taky.

Když Babiš dorazí, jeho žena Monika si bere bílou zástěru a jde pomáhat vydávat prdelačku a prejt. Lidé se s ní fotí. Babiš si bere mikrofon a mluví do řevu náměstí. “Víte, jaký je rozdíl mezi mítinkem pana Pavla a naším mítinkem? Že vy, naši voliči, nechodíte narušovat mítinky pana Pavla. Já vám za to děkuju. Protože tihle takzvaní demokrati zkrátka mají jiný pojem demokracie,” říká. “Takže, vážení přátelé, kdo stojí proti nám?” zeptá se pak náměstí. Hned tak odpoví “Veškerá média” a pak jde rovnou k debatě v ČT.

Vývoj slov

Ti z tábora odpůrců, kteří doslechnou, co říká, napínají uši: v ČT sdělil na opakovanou otázku moderátora, že by v případě napadení pobaltských zemí a Polska nevyslal na pomoc vojáky, ač nás k tomu zavazují spojenecké dohody. “Ne, určitě ne,” řekl v televizi a dodal svůj “tahák” z kampaně, že “chce mír, ne válku”. “A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,“ dodal na dotaz moderátora expremiér. Lidé jsou zvědaví, co zazní teď. Někteří z nich vývoj sledují a vědí, že hned večer  po debatě, co se objevily komentáře i články v zahraničním tisku, že možný budoucí prezident Česka zbavuje svou zemi ochrany NATO, když nechce plnit spojenecké závazky, to Babiš na twitteru zkoušel brát zpátky.

“Nechtěl jsem vůbec odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí,” napsal, a taky že by v takovém případě dohody dodržel. Proč v duelu odpověděl “ne”, když nechtěl odpovídat, už nevysvětlil. Na Facebooku, kde má “lidovější” a méně kritické publikum, večer zpátečku vzít nezkusil. Udělal to až o den později - napsal tam, že “nikdy článek 5 nezpochybnil” a že to napsal i polskému premiérovi Morawieckému. Že si jen neuměl představit, že by byla třetí světová válka.

V Brně na náměstí je to zase o trochu jinak. “Potom jsem to prostě pos*al,” říká Babiš náměstí o svých  slovech v debatě, “protože jsem neřekl, že samozřejmě že budeme plnit závazky NATO. Já jsem je plnil. My jsme posílali vojáky do Pobaltí, my jsme posilovali NATO, my jsme plnili závazky, ale samozřejmě vláda a všechny ty provládní média jedou ten shitstorm všude, že Babiš by neplnil závazky NATO.”

“Vždyť jste to tam řekl!” zazní z davu. Babiš pokračuje: “Je to lež. Je to lež. Každý se může splést. A vy dobře víte, že já na to mluvení moc nejsem. Já jsem spíš na to, abych pro lidi něco udělal. A vy si pamatujete, že jsme pro lidi neudělali málo. Udělali jsme plno věcí pro lidi,” říká Babiš a zmíní navýšení penzí.

Lidé v hloučku odpůrců se baví o tom, co si z toho proslovu vybrat: že řekl nehoráznost a ví o tom, nebo že popírá, že řekl nehoráznost? “On řekl oba ty významy v jedné větě,” směje se penzistka Jana s cedulkou “Lhář” v ruce, její soused se směje s ní a muž vedle jim oběma říká, “ať táhnou do p*dele”. Babiš říká do mikrofonu, že pokud se na Hrad dostane Petr Pavel, společnost bude rozdělená. A taky že přijde totalita. A že je Petr Pavel “komunistický rozvědčík trénovaný KGB”.

“To je šmejd,” říká na to trochu pobaveně a trochu udiveně finanční poradce, třicátník Marek, “on fakt řekne cokoliv. Jdu domů a do pátku už nechci o ničem slyšet, pak to hodím Pavlovi. A to jsem napřed nechtěl, volil jsem Fischera a ted’ nevěděl, co dál.”

Toho neznám

Co přijde, pokud se stane Petr Pavel prezidentem, už od Babiše jeho fanoušci na náměstí dávno vědí: bude válka. Baví se tu o tom hromadně. Někteří nevědí, jak by to Pavel udělal a proč, ale udělal by to prý určitě, protože “to říkal Babiš”, anebo “proto, že je to voják, tak co jiného by dělal než válčil”. Někteří vědí, že prezident nemůže “zatáhnout zemi do války”, jak lidem o Petru Pavlovi sděluje na billboardech Babiš, ale stejně to v nich hlodá. “Četla jsem, že to podle Ústavy nejde. Vím. Ale na každém šprochu pravdy trochu. Co můžeme vědět,” říká mírným hlasem usměvavá penzistka ve frontě na paní Moniku. Líbí se jí,  že “stojí za svým mužem tak, jak se to ve vztazích dělávalo dřív - ve všem”.

Hlouček příznivců Babiše si tu povídá o tom, že na té Ukrajině si stejně začali Ukrajinci, padne i slovo “fašisti”, a že “sami nebudeme mít co do huby a budem je živit, ať se živí sami”. Starší lidé nadávají mladým lidem nebo mluví nevybíravě na jejich adresu: že jsou to “mamánci”, co si nevydělali ani na slanou vodu, že se jim “nechce makat”, že určitě dostali peníze za to, že si sem šli stoupnout. “Jdi něco dělat, spratku nevychovanej,” říká starý muž mládenci, který tu jen stojí, poslouchá Babiše a občas zakroutí hlavou. “My máme děti, my chceme mír, my se bojíme,” zapojí se paní s dítětem po boku, “Babiše! Babiše!”

“Zjistil jsem tady od starších pánů, že jsem tatínkův chlapeček, že nevím, jak to chodí, že nemám vystudovanou ani základku, že jsem tupej debil,” usmívá se jednadvacetiletý vysokoškolák Michal Pavel Pechanec, “A taky říkali, že protestovat na náměstí není demokracie. To si myslí většinou ta starší generace,” říká jeho kamarád, taktéž student vysoké školy Jan Prouza.

V hloučku fanoušků kousek od stánku s Babišem si skupinka žen povídá o tom, že “ti mladí jsou zaplacení”. “Dávali jim za účast pětistovku,” říká ustaraně pečlivě načesaná penzistka ostatním. Viděla to? “Četla jsem to.” Kde? “Někde na internetu.” Proč tomu věří? “Dnes mají mladí ručičky dozadu, tak z čeho by žili,” napoví jí sousedka.

Někteří fanoušci Andreje Babiše odcházejí: vadí jim ten hluk z protestních pokřiků a píšťal a taky tlačenice na jejich oblíbeného kandidáta. Jsou zklamaní, chtěli mu poděkovat, že se o ně stará. “A že nás chce ochránit od války, že chce mír,” říkají. Vyprávějí si o tom, že viděli Andreje Babiše o víkendu jako hosta v TV Šlágr a moc se  jim líbil. Jiní lidé se těší, že si ho pustí v pondělním  videu natočeném stranou Trikolora v pravidelném pořadu nazvaném Studio Triko. Rozhovor se jmenuje "Andrej Babiš - Všichni mluví o válce. Já nechci válku” a lidem na náměstí na něj chodí upozornění do mobilu.

Na pasáži Jalta, výrazném domě na náměstí, visí ve čtvrtém patře obrovská písmena, v každém okně jedno a taky symbol lva. “Pavel na Hrad,” dávají dohromady větu. Vyvěsili je tam lidé z architektonické kanceláře. Pracuje jich tam pětatřicet. “Vyrobili jsme to spontánně. V  pátek jsme zjistili, že tady bude Andrej Babiš, a chtěli jsme vyjádřit náš postoj, podporu generála Pavla,” říká manažer kanceláře Martin Kulaga, “A vůbec nám to tady nepřekáží, necháme to tam až do oslavy vítězství.”

U stánků v čele náměstí se lidé při čekání na Babiše fotí s Alenou Schillerovou. Dvojice žen jí předává dopis pro Andreje Babiše, dál čekat na to, až se k němu dostanou, nechtějí. Alena Schillerová se usmívá, přijímá přání štěstí i slova soucitu, čemu to musí s panem Babišem čelit od odpůrců, vlády a médií. “Tak jsem si tu cestu vybrali, tak si nebudeme naříkat,” odpovídá Alena Schillerová a usmívá se do další čočky mobilu.

Přece jen u toho má chvíli odpovědět na novinářskou otázku. Co říkala při sledování debaty v České televizi na Babišova slova o nevyslání vojáků spojencům, nezatrnulo jí trochu? “Ale on to myslel dobře. On přece řekl, že nechce válku, že chce mír. A to je v pořádku,” říká Alena Schillerová, “a pak vysvětlil i v médiích, že jsme součástí NATO, tak bychom to samozřejmě respektovali. On to myslel tak, že pro něho je vždycky prioritní mír.”

Mír je prioritní pro veškerý svobodný svět a politiky v něm, myslí si tedy Alena Schillerová - ve shodě s billboardy a kampaní svého stranického šéfa a vystrašenými lidmi na náměstí - že pro Petra Pavla mír důležitý není? “Nezkoušejte mě,” říká bývalá ministryně a zase se fotí. Je podle ní pro Petra Pavla důležitý mír? “Tak… já pana Pavla neznám,” říká, “ já znám pana Babiše. A pro toho ano.”