Vánoce z druhé ruky: Proč jsou Češi evropští rekordmani v šetření

Kateřina si měsíčně vydělá kolem čtyřiceti tisíc korun hrubého, její manžel je na tom podobně. Mají dvě děti a žijí v pražském bytě koupeném na hypotéku. Čtyřčlenná rodina se tedy v mnohém podobá průměrné české domácnosti a tato charakteristika sedí minimálně ještě v jednom ohledu – kvůli enormně rostoucím cenám je nucena v poslední době výrazně šetřit. „Loni jsme refinancovali hypotéku, výdaje za energie nám za dva roky stouply skoro o sto procent, do toho zdražily potraviny i všechno ostatní,“ popisuje Kateřina rodinný trend. „Když se tohle najednou zkombinovalo, tak jsme museli osekat úplně všechno,“ dodává žena na prahu čtyřicítky, která pracuje jako státní zaměstnankyně a přivydělává si jako fotografka.

 Aktuální situace její rodiny odráží zkušenost, kterou momentálně zažívá velká část českých domácností. Kombinace vysoké inflace a mnohem pomaleji rostoucích mezd způsobila v uplynulých dvou letech propad jejich životní úrovně a jsou nuceny se uskromňovat. Statistiky ukazují, že v této disciplíně jsme dokonce evropskými rekordmany – tržby obchodníků se propadají už rok a půl v kuse, reálné mzdy dokonce už dva roky, což tato země ve své novodobé historii dosud nezažila. Co způsobilo, že právě Češi drží toto problematické prvenství? A jak vlastně vypadají Vánoce v éře rekordního šetření?

Všeobecný propad

Kateřina (kvůli pozici ve státní sféře si nepřeje uvádět příjmení) vyjmenovává, na čem všem se momentálně snaží omezit útratu. Potraviny nakupuje prakticky už jen v akci, ona i manžel si do práce nosí obědy v krabičce a restaurace nenavštěvují. Přestala chodit na lekce jógy i ke kadeřníkovi. Boty nakupuje vždy ve slevových akcích a sezonních výprodejích, tedy zimní v létě a letní v zimě. Oblečení pro sebe i děti pořizuje z druhé ruky na internetových secondhandových tržištích typu Aukro nebo Vinted. „Letos budou mít děti věci z druhé ruky poprvé už i pod vánočním stromkem,“ popisuje Kateřina s tím, že za dárky letos s manželem plánují utratit v součtu asi pět tisíc korun. Rodina se snaží uskrovnit i na energiích, což obnáší třeba to, že se děti sprchují jen jednou za dva dni a pračka se zapíná, jen když je plná. Nezbytné výdaje na elektroniku, kterou Kateřina potřebuje ke své vedlejší práci fotografky, se snaží odkládat, jak to jen jde. „Teď bych si třeba potřebovala po osmi letech koupit nový notebook, ale upřímně nevím, jak to udělám. Spíše se modlím, aby mi ten starý ještě dva roky vydržel,“ říká.

Vedle osekávání nákladů se rodina snaží i něco uspořit – každý měsíc si dává stranou dva tisíce na letní dovolenou u moře, další zhruba dva tisíce se pak odkládají na budoucnost. V tomto ohledu patří ještě mezi ty šťastnější – podle listopadového průzkumu banky Creditas polovina českých domácností nedokáže měsíčně uspořit ani dva tisíce. Kateřina ostatně sama uznává, že situace její rodiny vlastně není tak špatná: „Nemusíme chodit do potravinové banky. Vím, že mnozí jsou na tom mnohem hůř,“ říká, přesto ale doufá v lepší časy: „Ráda bych dětem platila víc než jen dva sportovní kroužky, chybí mi chození za kulturou, chtěla bych zase chodit cvičit. Za současné situace to ale neumíme uplatit, těch složenek je prostě moc.“

Příklad pražské rodiny s příjmy těsně pod republikovým průměrem zapadá do celkového obrazu šetřícího Česka, který v posledních měsících líčí ekonomické statistiky. Dal by se popsat zhruba takto: Češi kvůli nebývale silně rostoucím cenám omezili své výdaje, a pokud jim to příjmy dovolují, odkládají si peníze na horší časy. Tento stav už ale trvá velmi dlouho, spořit se proto daří stále menší části populace a velká část domácností je naopak nucena postupně hledat další a další položky, na kterých se ještě více uskromnit.

Momentální náladu dobře ilustrují dva grafy. Autorem prvního je Český statistický úřad a ukazuje vývoj tržeb obchodníků v čase – lze z něj tedy vyčíst, zda zdejší obyvatelstvo spíše utrácelo, nebo naopak šetřilo, přičemž nárůst (nebo naopak pokles) spotřeby je zpravidla dobrým indikátorem rostoucího či klesajícího blahobytu společnosti. Křivka znázorňující tržby obchodníků od loňského jara do letošního října ukazuje nepřetržitý sestup trvající tedy už rok a půl v kuse, což je útlum, jenž délkou trvání překonává i rekordní propad zaznamenaný během světové ekonomické krize v letech 2008–2009.

Údaje Českého statistického úřadu ukazují, že lidé v posledních osmnácti měsících šetří prakticky na všem, tedy nejen na „zbytných“ věcech, jako je oblečení, elektronika nebo volný čas, ale i na potravinách nebo energiích. Druhý graf na základě svých dat vytvořila agentura PAQ Research a znázorňuje, kolik českých domácností si ze svých příjmů dokáže odložit peníze stranou. Vyplývá z něho, že během posledních dvou let počet lidí, kteří dokážou něco uspořit nad rámec inflace, výrazně klesl: Zatímco na konci roku 2021 to bylo 75 procent lidí, nyní je to už jen 45 procent. Naopak ze tří na sedm procent stoupl počet lidí, jimž příjem nestačí ani na pokrytí životních nákladů.