Nejvyšší soud zrušil právo na potraty. Může je zakázat až polovina amerických států

Aktualizace, 24. června 17:21: Americký Nejvyšší soud podle očekávání zrušil ústavní právo na potrat. Ženy podle něj měly právo na interrupci do 23. týdne těhotenství. Poměrem 6:3 zneplatnila konzervativní většina rozhodnutí z případu Roe v Wade, který před téměř padesáti lety toto právo uzákonil. Pro zrušení precedentu hlasovali všichni tři soudci, které na Nejvyšší soud nominoval Donald Trump a kteří přitom během nominačních slyšení v Senátu po četných dotazech senátorů naznačovali, že budou precedens respektovat. Rozhodnutím Nejvyššího soudu sice zaniká ústavou garantované právo na potrat, ale  neznamená to, že potraty v USA budou zakázané. Pravomoci rozhodovat o této otázce nyní dostanou jednotlivé státy (jak vypadá situace, popisujeme níže v již dříve otištěném textu). Téma potratů také zcela jistě bude sílit s blížícími se volbami do amerického Kongresu.

Skupinky protestujících již přes týden obcházejí domy konzervativních členů amerického Nejvyššího soudu. V odkazu na dystopický román (a seriál) Příběh služebnice od Margaret Atwood jsou vidět i červené šaty s bílými čepečky, které symbolizují nucené rození děti. „Necpěte mi své náboženství do mé vagíny,“ vzkazovaly nekompromisně některé transparenty (jiné totéž sdělení i zrýmovaly, jako například vzkaz „Keep your rosaries out of my ovaries“).

Demonstrace jsou spolu s víkendovými pochody v ulicích v několika desítek měst jednou z dalších reakcí poté, co na veřejnost unikl návrh rozhodnutí Nejvyššího soudu, který by zásadně obrátil potratovou politiku v USA. Již koncem loňského roku soud naznačil, že se úplně nehodlá řídit precedentem Roe v. Wade, který před padesáti let právo na potrat v Americe uzákonil. A svým způsobem by vlastně bylo zvláštní, pokud by toto právo nedošlo žádných změn, protože díky třem soudcům najmenovaným Donaldem Trumpem mají konzervativci na soudu nyní většinu 6:3. A exprezident - ve snaze získat si přízeň skalních protipotratových voličů -  otevřeně prohlašoval, že bude-li mít šanci, na soud pošle právě takové kandidáty kteří Roe přepíšou.

Přesto si málokdo dovedl představit tak razantní odmítnutí padesát let starého rozhodnutí, které zaznívá v uniklém návrhu. „Rozhodnutí v případě Roe v Wade bylo nehorázně špatné. Argumentace byla velmi slabá a konečné rozhodnutí mělo škodlivé následky,“ píše jeho autor, soudce Samuel Alito. A ačkoliv nejde o definitivní verdikt - ten by měl soud vydat pravděpodobně do dvou měsíců - silný jazyk dává tušit, že se konzervativní většina na soudu cítí velmi sebejistě.

Co tak ještě před pár týdny působilo jako spekulace, nyní vypadá jako velmi pravděpodobný budoucí scénář v otázce, která stabilně rezonuje v americké společnosti. Nejvyšší soud zruší precedens zajišťující ústavní právo na potraty a nechá na jednotlivých státech, aby si o potratové legislativě rozhodly samy. Co by takové rozhodnutí znamenalo a jak by se v padesáti amerických státech projevilo?

Nůžky se rozevřou

Zachytit přesně, co si tamní společnost o potratech myslí, je složité. Jak připomíná server Fivethirtyeight, většina Američanů o potratech moc neví a zároveň zastávají zdánlivě protichůdné postoje: 69 procent uvedlo, že by nechtělo zrušení Roe v Wade, zároveň pouze 28 procent Američanů souhlasí s tím, že potraty by měly být legální v druhém trimestru. Roe v Wade je přitom povoluje právě až do posledních týdnů druhého trimestru.

Víceméně ze všech průzkumů nicméně vychází jasná zpráva: většina Američanů je pro zachování práva na potrat, ale zároveň chce určitá omezení. Podle dat citovaných novináři Fivethirtyeight v podcastu chce jen zhruba pětina Američanů zakázat potraty za všech okolností. Další pětina zastává přesně opačnou pozici: za všech okolností povolit. Necelých šedesát procent populace je tedy někde mezi, nechtějí ani absolutní zákaz, ani povolení bez limitů. Liší se pak okolnosti, za jakých jsou ochotni se přiklonit na jednu, nebo druhou stranu.

V okamžiku, kdy by soud skutečně novým rozhodnutím zrušil precedens a vrátil jednotlivým státům pravomoc vytvářet legislativu, lze jen s malou nadsázko říci, že by pak platilo „co stát, to trochu jiný zákon“. Poměrně velké rozdíly existují už dnes - zejména konzervativní jižanské státy přístup k potratům co nejvíc komplikují a omezují fungování potratových klinik.

A zrušení povinnosti dodržovat ústavní rámec práva na potrat by nůžky mezi státy ještě zvětšilo. Fakticky by vznikly tři skupiny států: ty, které potraty povolují již dnes do pozdější fáze těhotenství a snaží se přístup usnadňovat; ty, které by potraty bez výjimek zakázaly; a zbytek by zůstal někde mezi.

Momentálně v USA existuje již třináct států, které mají tzv. trigger-laws - napsané zákony, které jen čekají na spouštěč, tedy okamžik, kdy Nejvyšší soud Roe v. Wade zruší, a automaticky pak potraty zakážou (většinou nicméně ještě vyžadují podpis guvernéra nebo podobný akt). Některé státy mají protipotratové zákony staré i přes sto let, byly přijaté ještě z doby před Roe v Wade a mohly by opět vejít v platnost. Další zatím legislativu nepřijaly, nicméně jsou kontrolovány republikánskými zákonodárci a o omezení potratů se v nich mluví. Celkově by podle analýzy New York Times přístup k potratům pravděpodobně omezilo nebo úplně zakázalo 23 států.

Louisiana vs. Vermont

Jasné není, jak by se zachovaly republikánské státy, které přístup k potratům již omezovaly – a nyní by se jim otevřela cesta k maximalistické možnosti úplného zákazu. Například Texas loni přijal zákon zakazující potrat po šesti týdnech těhotenství. Nejvyšší soud tehdy o případu odmítl rozhodnout, ačkoliv tu možnost měl, a zákon tak mohl platit. Bude dál texaským zákonodárcům stačit šestitýdenní zákaz, nebo využijí možnosti a legislativu ještě zpřísní?

Před obdobnou otázkou budou stát i další konzervativní státy. Do úvah nepochybně vstoupí i politická rovina a zvažování, zda je výhodnější zalíbit se nejkonzervativněji skupině voličů, nebo neriskovat a nejít do extrému, s kterým většina Američanů nesouhlasí, jak ostatně ukazují výše citovaná čísla.  (ačkoliv ta se vztahují k národnímu průměru a situace v jednotlivých státech se může lišit - citované New York Times udělaly průzkum, případně odhadly veřejné mínění ve všech padesáti státech, nejvíce protipotratově naladěná z něj vyšla Lousiana, na druhé straně stojí Vermont).

Téma potratů bude také zcela jistě hrát roli v blížících se tzv. midterm volbách, kdy zatím průzkumy naznačují, že republikáni se zpět chopí kontroly obou komor Kongresu. Uniklý návrh Nejvyššího soudu již nyní přitáhl k tématu potratů mnohem větší pozornost, než by jim byla jinak věnována. Republikáni se zatím ve svých vyjádřeních drželi spíše zpátky a bezprostředně po zveřejnění informace se soustředili spíše na kritiku toho, že návrh unikl. Demokraté naopak podle očekávaní začali bít na poplach.

Tento týden vyvolali hlasování, aby právo na potrat bylo chráněné zvláštním zákonem. Norma prošla Sněmovna reprezentantů, ale v Senátu k odsouhlasení chybělo jedenáct hlasů. „Nyní mohou konkrétně voličům ukázat, jak by vypadala vláda republikánů. Když dřív chtěli varovat například před hrozbou, jakou představoval Trump pro demokracii, bylo to abstraktní a voličům příliš vzdálené,“  říká analytik Fivethirtyeight Nate Silver.

Podle průzkumů zatím demokraté ztrácejí a očekává se, že přijdou minimálně o kontrolu dolní komory Kongresu. Nové téma by se jim tak hodilo, že by však potraty přebily i otázky jako například inflace, která dnes americké voliče pálí nejvíc, nikdo příliš neočekává. Americká politická scéna je nicméně nevyzpytatelná – a pokud Nejvyšší soud finálně rozhodne ještě před volbami, těžko předpovídat, kam by voliče a voličky nasměrovala smršť politických rozhodnutí, jež by v jednotlivých státech následovaly.