Nová zpráva klimatického panelu OSN je atlasem budoucího utrpení

Stále pokračující pandemie a nová válka nejsou jedinými katastrofami, které nás ohrožují. Podle nejnovějšího sdělení Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) žije zhruba 3,5 miliardy lidí, tedy téměř polovina lidstva, v oblastech, kde hrozí opravdu ničivé dopady klimatických změn.

Zatímco první část tzv. Šesté hodnotící zprávy IPCC zveřejněná loni v srpnu konstatovala, že za klimatickou změnu naprosto jasně může člověk, zasáhla již všechny oblasti planety a čas k jejímu odvrácení už téměř žádný nezbývá (https://www.respekt.cz/agenda/cas-vyprsel), současný díl zprávy mimo jiné ukazuje, jak těžké bude ve světě postiženém klimatickými změnami žít. Od nedostatku potravin přes přímá úmrtí kvůli horku až k psychickým problémům kvůli stresu, nestabilitě a úzkosti - to je budoucnost, která lidstvo čeká, pokud se jeho vlažný přístup klimatickým změnám opravdu už velmi rychle nezmění.

V pondělí zveřejněná část šesté zprávy, kterou generální tajemník OSN António Guterres nazval „atlasem lidského utrpení“, vychází z více než 34 tisíc vědeckých prací. Ukazuje, že extrémní bouře, sucha, záplavy, vlny veder, požáry a další katastrofy, jejichž četnost a síla kvůli klimatickým změnám roste, narušují výrobu potravin, stavy ryb a ohrožují biodiverzitu i lidské zdraví. V budoucnu se bez dramatického omezení emisí nepříznivé klimatické vlivy stanou výrazně složitější, vzájemně provázanější, a tedy obtížněji zvladatelné, než jsou nyní.

https://www.youtube.com/watch?v=JpK7eeYRhjQ

Nejohroženějšími oblastmi jsou Afrika, zvláště subsaharská, Asie, Jižní a Střední Amerika, malé ostrovy a také Arktida, která se otepluje výrazně rychleji než zbytek světa. V posledním půlstoletí kvůli klimatickým změnám ostatně již zpomalil růst produkce potravin, hlavně kolem rovníku a ve středních šířkách. Plná miliarda lidí v pobřežních oblastech bude trpět klimatickými katastrofami, jako jsou časné záplavy, bouře a podobně ve všech, i těch nejpříznivějších scénářích vývoje emisí skleníkových plynů.

„Přestřelení“ nebude fungovat

Přesto omezování emisí neztrácí na důležitosti. Pokud se chce lidstvo nejničivějším dopadům vyhnout, pak podle současné zprávy nazvané Klimatická změna 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost skutečně nezbude než omezit růst teploty na méně než 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře. Už ohřátí planety o 1,7–1,8 °C vystaví polovinu lidstva podmínkám, které kvůli kombinaci vedra a vysoké vlhkosti vzduchu budou ohrožovat životy. „Tato zpráva je dramatickým varováním před nečinností,“ řekl médiím jihokorejský ekonom Hoesung Lee, předseda IPCC.

Zpráva je zároveň skeptická k představě některých vědců a politiků, že si můžeme dovolit nechat teplotu stoupnout nad zmíněný 1,5 stupňový limit a až poté, dejme to mu ve druhé polovině století, ji díky přísnějším klimatickým opatřením vrátit zpět. Toto „přestřelení“ by generovalo další obrovská rizika, která zatím nepociťujeme.

Klima není pokojový termostat, globální teplota se neřídí „otočením knoflíku“ a nad určitou hranicí se může projevit pozitivní zpětná vazba: teplota vzroste, uhlík se začne do atmosféry více uvolňovat z lesů, permafrostu nebo mořského dna, což povede k dalšímu růstu teploty - a tak pořád dokola. Další z takzvaných bodů zlomu může spočívat v tom, že růst hladiny moří akceleruje kvůli nepředvídatelnému chování pevninských ledovců. Jinými slovy, „termostat“ přestane fungovat a teplota poletí vzhůru, i když lidstvo vypouštění skleníkových plynů skutečně dramaticky omezí.

Adaptace, přizpůsobení se klimatickým změnám, jsou důležité a možné, ale jen do určité míry. Klimatické změny totiž většinou nejhůře dopadnou na oblasti, kde žijí ti nejchudší, navíc adaptace nezávisejí pouze na technologiích, ale také na zdravých ekosystémech, jako jsou mokřady a nivy řek.

Jenže ekosystémy ohrožuje jednak opět sama klimatická změna (vymírání biologických druhů, šíření nemocí a škůdců z tropů a subtropů do dalších oblastí nebo zvýšené riziko požárů), jednak populační růst a ekonomický rozvoj, kvůli němuž jsou například mokřady odvodňovány a říční břehy stále hustěji osídlovány. Zpráva uvádí, že planeta nám s adaptacemi pomůže, pokud před intenzivním pronikáním člověka a lidskou činností ochráníme 30–50 procent zemského povrchu a oceánů, což je hodně vysoké číslo. Ocitáme se tak ve zničující pavučině vazeb, ve které adaptace nebudou snadné.

A jak z uvedeného plyne, rozhodně nebudou fungovat bez mitigací, tedy omezení emisí. Jim se bude věnovat další část šesté hodnotící zprávy, jejíž zveřejnění je plánováno na březen.