Nejvyšší soud rozhodl, že univerzity nemají zvýhodňovat menšiny

Americký Nejvyšší soud ve čtvrtek ukončil desítky let trvající praxi „pozitivní diskriminace“ neboli (méně rozporuplně) afirmativní akce. V jejím rámci se americké university snažily vyrovnat nespravedlnosti, které v americké společnosti způsobilo otrokářství, rasismus a obecně potlačování občanských práv Afroameričanů nebo Hispánců, a přizpůsobit nerovné situaci přijímací řízení.

Školy používaly v přijímacím řízení systém bodování, který automaticky zvýhodňoval některé uchazeče na základě jejich rasové příslušnosti, ale to už napříště nebude možné. Nejvyšší soud, v němž mají převahu konzervativní soudci, reagoval na stížnosti skupin studentů asijského původu, kteří tvrdí, že je stávající systém poškozuje, protože snižuje význam jejich studijních výkonů na úkor jiných kritérií. Soud jim dal poměrem 6:3 za pravdu s tím, že uchazeči o studium by měli být zásadně posuzováni jako jednotlivci, nikoliv příslušníci jakkoliv definovaných skupin. Podle rozhodnutí soudu mohou uchazeči o studium nadále uplatňovat argument, že je rasová příslušnost znevýhodňuje například „na základě diskriminace, motivace nebo jinak“, ale školy ale nemohou rozhodovat automaticky na základě rasy a musí uchazeče hodnotit individuálně.

Rozhodnutí nejvyššího soudu je vyvrcholením dlouhodobého sporu. Americká veřejnost není z afirmativní akce příliš nadšená, pro její zrušení se v průzkumech vyslovuje většina Američanů, a to často i ve skupinách, které opatření zvýhodňuje. Některé americké státy svým univerzitám již dříve zakázaly zvýhodňovat uchazeče o studium na základě rasy nebo etnického původu. Kalifornie, jež je jinak považována za baštu americké levice, pozitivní diskriminaci odmítla v referendu již v roce 1996 a před třemi lety místní v opakovaném hlasování toto rozhodnutí potvrdili.