Jak vláda Roberta Fica za osm měsíců změnila charakter země

Při hodnocení dění na Slovensku se od posledních parlamentních voleb minulý podzim často mluví o „drtivém nástupu“ nebo „rychlosti“, se kterou se vláda Roberta Fica chopila moci. Změny jsou opravdu rozsáhlé – od policie přes justici až po občanskou společnost včetně médií. Následující chronologické shrnutí vyjmenovává nejdůležitější kroky, které Robert Fico a jeho koaliční partneři za osm měsíců udělali.

25. říjen 2023: Jmenování čtvrté vlády Roberta Fica prezidentkou Zuzanou Čaputovou Krátce poté, co se Robert Fico stal počtvrté slovenským premiérem, začínají rozsáhlé personální změny na pozicích státních tajemníků (ve slovenském kontextu jde spíše o pozice českých politických náměstků) nebo předsedů parlamentních výborů. Na klíčové posty přicházejí lidé spjatí s předchozím vládnutím strany Smer, v jehož průběhu musel Fico po rozsáhlých demonstracích rezignovat kvůli podezření, že zemi s jeho posvěcením ovládly mafiánské skupiny napojené na vládnoucí partaj. Například do čela parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost se dostal bývalý policejní prezident Tibor Gašpar, který byl po Ficově pádu obviněn a poté i trestně stíhán z několika trestných činů včetně založení a podporování zločinecké skupiny, korupce nebo zneužívání pravomoci veřejného činitele.

26. říjen 2023: Odvolání respektovaného policejního prezidenta Štefana Hamrana Ficův nově jmenovaný ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok hned druhý den po příchodu do funkce odvolává policejního prezidenta Štefana Hamrana a dva jeho nejbližší spolupracovníky. Podle Eštoka do policie vnáší své osobní postoje a nezvládá nelegální migraci a ministr jej odvolal sám navzdory tomu, že Hamran předtím po Ficově vítězství ohlásil svůj dobrovolný odchod v řádu dnů. Ficovi se nelíbilo, že právě pod vedením Štefana Hamrana policie začala prošetřovat policisty a lidi v justici, kteří byli napojeni na předchozí režim vytvořený Robertem Ficem. Otevřeně také mluvil o tom, že při vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové policie selhala.

1. listopad 2023: Tzv. čurillovci mimo službu Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok postavil mimo službu speciální vyšetřovatele Národní kriminální agentury (NAKA), ačkoli Ján Čurilla a jeho kolegové mají status chráněných oznamovatelů. NAKA je elitní složkou policie, která vyšetřovala i politicky citlivé případy. Tzv. čurillovci, tedy kolegové kolem elitního policisty Čurilly, se zabývali zločiny policejních inspektorů a rozkrývali korupční kauzy z éry Smeru.

2. listopad 2023: Vláda Roberta Fica mění složení Soudní rady Slovenské republiky Už na svém druhém zasedání mění vláda Slovenské republiky tři členy Soudní rady, tedy samosprávného orgánu slovenské justice. Tři členy odvolala bez udání důvodu a místo nich zvolila nástupce, a to ještě předtím, než Ficův kabinet získal důvěru v parlamentu. Fico ve svém kroku využil ústavní zákon přijatý na konci roku 2020 vládou Igora Matoviče, který umožňuje odvolávat členy Soudní rady bez udání důvodů (tehdejším cílem bylo zbavit soudní orgán členů nominovaných Robertem Ficem a jeho politickými spojenci). Dva z odvolaných členů podali na vládu Roberta Fica ústavní stížnost s tím, že jde o porušení principů právního státu. V Česku instituci, jako je Soudní rada, nemáme. Hlavním úkolem tohoto orgánu je předkládání návrhu na jmenování a odvolávání soudců prezidentovi, sama pak rozhoduje o jejich přidělení či přeložení, po dohodě s ministerstvem spravedlnosti navíc vytváří zásady výběrového řízení soudců. Má osmnáct členů volených na pět let – devět z nich volí soudci obecných soudů, po třech členech volí parlament, prezident a vláda.

14. listopad 2023: Začátek války proti médiím Premiér Fico po odvysílání reportáže na TV Markíza, ve které novináři kriticky srovnali některé jeho předvolební výroky a skutečnou vládní praxi, zveřejnil na sociální síti video s oznámením, že odteď bude on i celá vláda zacházet s TV Markíza, Deníkem N, deníkem SME a Aktualitami.sk jako s „nepřátelskými médii“. Mimo jiné novinářům a novinářkám těchto médií zakázal vstup na Úřad vlády a přestal jim odpovídat na otázky během tiskových konferencí. Kromě toho veřejně avizoval, že bude Markíze škrtat reklamu od společností spolupracujících nějak se státem.

21. listopad 2023: Ficova vláda získává důvěru parlamentu Čtvrtý kabinet Roberta Fica podpořilo 78 poslanců ze 143 přítomných.

21. listopad 2023: První útok na LGBT+ osoby Vláda Roberta Fica se rozhodla zrušit v březnu 2023 předchozím kabinetem přijaté usnesení umožňující transgender lidem úředně registrovat svou změnu pohlaví v občanském průkaze bez nutnosti chirurgického zákroku. Vláda Eduarda Hegera tak reagovala na vraždu Juraje Vankuliče a Matúše Horvátha před kavárnou Tepláreň v centru Bratislavy v říjnu 2022. Politici Slovenské národní strany proti tomuto usnesení dlouhodobě protestovali a ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková (Hlas) po volbách toto usnesení zrušila.

1. prosinec 2023: Další personální výměny, tentokrát u nezávislých úřadů Vládní koalice Smer, Hlas a SNS připravila novelu kompetenčního zákona, podle něhož je snazší vyměnit úředníky řídící důležité státní organizace, u kterých bylo doposud z důvodu jejich ochrany složité je rozhodnutím vlády odvolat. Jedná se totiž o instituce, jež spravují agendy, na které by vládnoucí politici neměli mít zásadnější vliv. Dřívější úprava proto vyžadovala spolupráci vlády s prezidentem a parlamentem, nová pravidla vyžadují pouze rozhodnutí Ficova kabinetu. Na základě novely byl odvolán například předseda Statistického úřadu SR Peter Peťko (jeho mandát přitom končil až v roce 2027) nebo ředitelka Úřadu pro dohled nad zdravotní péčí, který dohlíží na systém veřejného zdravotního pojištění (měla být ve funkci až do roku 2025). Na prosincové schůzi ve zrychleném legislativním procesu novelu schválil parlament.

5. prosinec 2023: Méně peněz pro RTVS ze státního rozpočtu Vláda v rámci konsolidačního zákona oznámila zásadní snížení státního příspěvku pro slovenskou veřejnoprávní televizi a rozhlas RTVS: místo 0,17 procenta HDP dostanou veřejnoprávní média 0,12 procenta HDP – tedy téměř o šedesát milionů eur méně, než měla ze zákona garantováno. Zástupci veřejnoprávní televize a média v reakci na vládní krok varovali, že hrozí nejen rušení stanic, ale zároveň zastavení investic do rozvoje regionálních studií nebo on-line služeb. Změna poté na prosincové schůzi prošla v parlamentu.

6. prosinec 2023: „Ficova amnestie“ a zrušení elitní prokuratury, která vyšetřuje korupci Kabinet Roberta Fica schválil návrh na zrušení Úřadu speciální prokuratury, který měl na starosti stíhání korupce, zneužívání pravomocí, boj s extremismem a organizovaným zločinem. Konec úřadu coby autonomní složky prokuratury zároveň znamená také odchod posledního speciálního prokurátora, který stál v čele instituce, Daniela Lipšice. Jeho vyhnání z funkce patřilo k opakovaným slibům Roberta Fica v předvolební kampani a Lipšic rok předtím neúspěšně žádal slovenskou sněmovnu, aby kvůli podezření ze zneužívání policie a finanční správy proti politickým oponentům vydala Roberta Fica k případnému vazebnímu stíhání. Elitní složka prokuratury fungovala na Slovensku od roku 2004 a po porážce Smeru v roce 2020 rozjel tento úřad rozsáhlé vyšetřování několika kauz z minulosti, kdy byla Ficova strana u moci. Prokurátoři Úřadu speciální prokuratury dohlíželi také na vyšetřování nájemné vraždy Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, která v roce 2018 spustila úvodem zmíněné protivládní demonstrace a Ficovu rezignaci na post premiéra. Nevládní organizace, opozice i prezidentka Zuzana Čaputová označily vládní útok na speciální prokuraturu za zásah do právního státu a za Ficovu snahu zajistit sobě a svému okolí beztrestnost. Kromě likvidace Lipšicova úřadu navrhla vláda novelu trestního zákona snižující tresty za některé korupční zločiny a hospodářskou kriminalitu. Viníci by tak mohli v některých případech odejít pouze s podmínkou. Zároveň kabinet navrhl zkrácení promlčecích lhůt u některých trestných činů včetně znásilnění. Rada prokurátorů – instituce, která na Slovensku zastupuje zájmy státních zástupců – vydala po zveřejnění vládní novely trestního zákoníku kritické stanovisko s tím, že takové změny budou mít „devastující vliv na trestní politiku státu“.

13. prosinec 2023: Evropské komisi se nelíbí Ficovy zásahy do justice Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson píšou na začátku prosince slovenskému ministrovi spravedlnosti Borisu Suskovi dopis kvůli plánovanému zrušení speciální prokuratury a novely trestního práva. Před europoslanci poté 13. prosince Didier Reynders vystoupí s tím, že Evropská komise nebude váhat zasáhnout proti Slovensku jakýmkoli způsobem včetně omezení fondů, pokud by kroky vlády Roberta Fica v oblasti právního státu porušovaly pravidla Evropské unie.

20. prosinec 2023: Končí ředitel Národní kriminální agentury (NAKA) Nový policejní prezident Ľubomír Solák odvolal ke 31. prosinci 2023 z funkce ředitele NAKA Ľubomíra Daňka a několik jeho odborových ředitelů. Nástupcem Daňka se stal Milan Jonis, který poté zmařil probíhající vyšetřování zmíněného bývalého ředitele policie Tibora Gašpara nařízením, že vyšetřovatelé NAKA mohou v budoucnu zasahovat proti Gašparovi a obecně osobnostem spojeným se současnou vládní mocí jen za podmínky, že to dopředu ohlásí Jonisovi coby šéfovi NAKA a dostanou k tomu od něj písemné svolení.

20. prosince 2023: Změna ředitele zpravodajství v TV Markíza Týden poté, co Robert Fico zkritizoval ve videu na Facebooku reportáže TV Markíza, která mu připomněla předvolební sliby, odešel z této soukromé slovenské televize (vlastněné českým podnikatelským impériem PPF) šéf zpravodajství Henrich Krejča. Odchod doprovodil oznámením, že mají s generálním ředitelem TV Markíza Peterem Gažíkem „odlišný pohled na to, jak má vypadat zpravodajství a publicistika nejvlivnější televize“. Na Krejčovo místo nastoupil Michal Kratochvíl z jiného média vlastněného PPF – české TV Nova, kde do té doby působil jako zástupce vedoucího zpravodajství.

8. únor 2024: Novela trestního práva prošla parlamentem Národní rada Slovenské republiky odhlasovala balík změn v trestním právu včetně snížení trestních sazeb za korupční a další trestné činy i zrušení Úřadu speciální prokuratury. Prezidentka Zuzana Čaputová po hlasování uvedla, že schválená novela trestního zákoníku je „špatnou zprávou pro Slovensko a všechny jeho občany“ a že zváží další kroky.

14. únor 2024: Do čela slovenské tajné služby přichází Pavol Gašpar Faktickým ředitelem Slovenské informační služby (SIS) se stal náměstek ministra spravedlnosti Pavol Gašpar, který je zároveň synem trestně stíhaného poslance za stranu Smer Tibora Gašpara. Pavol Gašpar v minulosti odmítal zveřejnit podrobnosti o svých rozsáhlých majetcích a odmítá prozradit, kdy si požádal o bezpečnostní prověrku nutnou k výkonu nové funkce, takže nelze určit, jak dlouho prověřování trvalo. Do povědomí slovenské veřejnosti se poprvé dostal kvůli úniku nahrávek z myslivecké chaty v obci Čifáry, kde se v době opozičního působení Roberta Fica potkával se špičkami Smeru a se spřízněnými podnikateli.

16. února 2024: Změna v trestním právu putuje na Ústavní soud Prezidentka Čaputová se obrací kvůli novele trestního zákona na Ústavní soud s tím, že žádá o pozastavení účinnosti nových pravidel do doby, než ústavní soudci rozhodnou. Návrh slovenské hlavy státu doprovázel na první pohled nelogický postup, kdy Zuzana Čaputová změny v trestním právu sice dala k soudu, ale zároveň je podepsala. Nicméně k podpisu přistoupila proto, že vláda Roberta Fica odkládala zveřejnění změn ve Sbírce zákonů, aby Ústavní soud nestihl o ústavnosti novely rozhodnout, než začne platit.

29. únor 2024: Novela trestního zákoníku je podle Ústavního soudu protiústavní Ústavní soud Slovenské republiky pozastavil část trestního balíčku. Některé změny však zůstaly v platnosti. Platí zrušení Úřadu speciální prokuratury, který skončí 20. března. Zůstala možnost trestně stíhaného požádat o zrušení obvinění za pomoci kontroverzního paragrafu 363, který dává generálnímu prokurátorovi pravomoc zpětně zrušit rozhodnutí podřízeného prokurátora či policisty, pokud bude mít pocit, že došlo k „podstatnému pochybení, které mohlo ovlivnit rozhodnutí ve věci“.

5. březen 2024: Robert Fico útočí na Ústavní soud SR Týden po výroku Ústavního soudu (ÚS) o trestní novele vyzval premiér Fico předsedu ÚS Ivana Fiačana k odstoupení. „Kdybych měl pravomoc předsedu Ústavního soudu odvolat, udělal bych to,“ prohlásil Fico s tím, že odvolat předsedu soudu by měl budoucí prezident, který na to podle slovenské ústavy pravomoc má, ačkoli tak nelze činit bezdůvodně.

20. březen 2024: Končí Úřad speciální prokuratury Jeho projednávané kauzy i pracovníci úřadu se přesunuli pod generální prokuraturu.

6. duben 2024: Předseda Hlasu a koaliční partner Roberta Fica Peter Pellegrini zvolen prezidentem Slovenské republiky

21. duben 2024: Úředníci z ministerstva spravedlnosti si přišli na soud pro spisy Na Nejvyšší soud (NS) Slovenska dorazili vyslanci z ministerstva spravedlnosti a žádali databázi spisů. Potvrdil to předseda Nejvyššího soudu Ján Šikuta, který vydání spisů zabránil. Robert Fico posléze vysvětloval, že touto kontrolou chtěli zjistit, proč „v posledních letech všechny politicky citlivé spisy končily v senátu soudce Juraje Klimenta“, na kterého předseda Smeru před volbami dlouhodobě útočil jako na někoho, kdo chce škodit opozici – tedy Robertu Ficovi. „To nebyla kontrola. Chtěli nám sebrat kompletní databázi spisů,“ reagoval na to předseda NS Ján Šikuta s tím, že požadavky ministerstva nemají obdobu – ministerstvo má možnost vykonávat dohled nad systémem, ale podle Šikuty šlo o zjišťování neveřejných informací ohledně probíhajících kauz, což je nepřípustné. Úředníci chtěli všechny spisy od roku 2001, a když jim na soudě vysvětlili, že jde o příliš velké množství spisů, specifikovali to „na ty od roku 2019“ – tedy od pádu předchozí Ficovy vlády.

24. duben 2024: Sporný zákon o RTVS má od vlády zelenou Vláda Roberta Fica schválila sporný návrh zákona o Slovenské televizi a rozhlasu. Ten zaprvé předpokládá, že ve funkci skončí ředitel veřejnoprávního média Ľuboš Machaj, který RTVS vedl od roku 2022. Spolu s ním podle nového zákona skončí funkční období nynějších členů rady instituce, která bude nově místo parlamentu volit a odvolávat ředitele slovenských veřejnoprávních médií. Opozice nový zákon kritizuje a tvrdí, že vláda chce veřejnoprávní médium ovládnout. Na Slovensku proti změnám v RTVS od té doby protestovala několikrát slovenská veřejnost, ale i samotní novináři veřejnoprávní televize a rozhlasu, kteří v červnu vešli proti změnám do stávky.

15. květen 2024: Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica Vládní strany krátce po střelbě označily za viníky na jedné straně „progresivisty“, na straně druhé „liberální média“: „Zlost, hněv, nenávist, to je výsledek vaší činnosti – progresivistů, celé opozice, liberálních médií. Kvůli vaší nenávisti bojuje (Fico) o život. Léta jste živili strašidelnou nenávist. Vinu, kterou nesou progresivisté, všechna liberální média, nikdy nesmyjí,“ řekl na tiskové konferenci krátce po atentátu místopředseda slovenské sněmovny a Ficovy strany Smer – sociální demokracie Ľuboš Blaha. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok řekl, že útok na Fica byl motivován politicky a že Slovensko stojí „pomalu na prahu občanské války“.

21. květen 2024: Dotace na kulturu budou rozdělovat lidé vybraní z ministerstva, nikoli odborníci Poslanci schválili kritizovanou novelu zákona o Fondu na podporu umění. O milionech eur ročně pro kulturní centra, folklorní soubory, knihovny, galerie nebo vydavatelství nebudou už rozhodovat odborníci, ale nominanti ministerstva kultury. Fond rozděloval ročně dvacet milionů eur ve formě dotací na základě rozhodnutí téměř tří set odbornic a odborníků, s novelou bude mít jejich stanovisko pouze doporučující charakter. Podle opozice i kulturní scény tento zákon povede jen k likvidaci dnes dobře fungující podpory slovenských umělců – dvě třetiny odborníků, kteří dříve dotace rozdělovali, avizovaly, že až zákon projde, ukončí svoji spolupráci s fondem.

27. květen 2024: Michal Kovačič a jeho pořad Na tělo (dočasně) končí na TV Markíza Stalo se tak poté, co na závěr politického diskusního pořadu Na tělo v TV Markíza si vzal poslední květnovou neděli delší slovo moderátor vysílání Michal Kovačič. Divákům v přímém přenosu sdělil, že je na novináře zpravodajství Markízy vyvíjen politický tlak a že pokusy ovlivňovat informace a diskuse přicházejí i od vedení televize. V rozhovoru pro Respekt poté popsal, že zmíněný nový ředitel zpravodajství Michal Kratochvíl začal po příchodu do Markízy ovlivňovat obsah a snažil se vyhnout tématům, která by byla kritická vůči vládní koalici (například protestoval proti pozvání bývalého speciálního prokurátora Daniela Lipšice jako hosta do Kovačičova pořadu). Pořad Na tělo nebyl oficiálně zrušen, ale pouze pozastaven na léto. Není však jasné, jestli se po letních prázdninách pořad i Michal Kovačič vrátí zpět. Část zaměstnanců TV Markíza se za Kovačiče postavila a jsou ve stávkové pohotovosti, ale zatím do ní nevstoupili, protože vedení televize přijalo a písemně odsouhlasilo jejich požadavky, které podle novinářů zatím zajišťují svobodu v jejich novinářské práci. 

30. květen 2024: Otevřený dopis osobností adresovaný české PPF Dvě desítky lidí se sešly před sídlem PPF v Praze, aby předaly otevřený dopis majitelce impéria Renátě Kellnerové, v němž upozorňují na situaci ve slovenské televizi Markíza, kde se podle části jejích zaměstnanců odehrává boj o redakční nezávislost. Otevřený dopis podepsalo přes 12 tisíc lidí. Hovoří o tlaku ze strany politiků i samotného vedení. Vlastník televize, skupina PPF má na Slovensku významné byznysové zájmy a získává tam od vlády veřejné zakázky. Akci svolala organizace Slováků v Česku Pražská kaviareň. V otevřeném dopise vyzývají k ukončení personálních změn v Markíze, které podle jejich slov ohrožují společenskou úlohu televize. Česká PPF dodnes k otázce slovenských médií mlčí.

12. červen 2024: Další bezdůvodné personální výměny Bez udání důvodu bude možné nově odvolat například ředitele Národního institutu pro hodnotu a technologie v zdravotnictví (NIHO) a jednodušeji tam dosadit vládě blízkého člověka. Skončit má také Rada pro státní službu, jejímž cílem je dohlížet nad nezávislou státní správou na Slovensku.

15. červen 2024: Peter Pellegrini se ujímá funkce prezidenta Slovenské republiky

18. červen 2024: „Lex atentát“ Národní rada začala projednávat tzv. lex atentát, který vznikl jako reakce na atentát na premiéra Roberta Fica. Vláda zákon připravila ve zrychleném legislativním režimu a jeho cílem je zavést doživotní rentu pro vybrané politiky a posílit jejich ochranu po odchodu z funkce. Nicméně je tu jeden háček. Doživotní rentu a plnohodnotnou ochranku po skončení mandátu dostanou exprezidenti, bývalí premiéři a předsedové parlamentu, kteří v úřadě stráví minimálně osm let. Tuto podmínku aktuálně splňuje jen Robert Fico. Bývalá prezidentka Zuzana Čaputová takovou možnost ochrany mít nebude. Vládní návrh „lex atentát“ obsahuje také omezení možnosti pořádat protesty či demonstrace před domy politiků. Proti tomu se postavila nejen opozice, ale také slovenský ombudsman, podle kterého se ochrana nejvýše postavených politiků dá zajistit tak, aby nedošlo k omezení základních práv občanů na pokojný protest.

20. červen 2024: Poslanci odhlasovali konec RTVS Vládní poslanci schválili zrušení Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Od července nahradí současné veřejnoprávní médium nová instituce s názvem Slovenská televize a rozhlas (STVR). Opoziční poslanci před hlasováním na protest opustili sál. Zákon připravený ministerstvem kultury pod vedením Martiny Šimkovičové (SNS) podpořilo všech 78 přítomných vládních poslanců Národní rady. Vládní poslanci reagovali na odchod opozičních zákonodárců potleskem.