Ivan Bartoš nasušil houby, zrestartoval a vyráží do politického boje

„Hlavně ať to nevypadá moc státotvorně, z toho už jsem vyrostl,“ pokřikuje směrem k fotografovi u schodů pod Karlovým mostem bývalý dlouholetý šéf Pirátské strany Ivan Bartoš. Je oblečený v černé bundě do pasu, dlouhé dredy mu vyčuhují zpod kšiltovky s logem nezávislé módní značky Alien DNA sídlící na Žižkově.  

Na první pohled by člověk neřekl, že byl ještě loni na podzim vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj ve vládě Petra Fialy (ODS). Tohle působení ale po třech letech skončilo neslavně, když mu dal premiér loni 24. září po telefonu „památného“ padáka kvůli „nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení“, která byla kritizována. Piráti následně hned Fialu i celou ODS ostře zkritizovali a krizový týden zakončili tím, že si na fóru odhlasovali odchod z vlády. Čímž kromě kritiky „nedospělých způsobů“ vyvolali znovu debaty o svém politickém zakotvení, ideové rozpolcenosti i přeměně někdejší protestní strany v součást establishmentu.   

Každopádně sám Bartoš – který rezignoval také na post předsedy – na konci vládního angažmá působil vyčerpaně. Popisuje, že vážil 58 kilo a pil deset káv denně. Věděl, že potřebuje vypnout, a odjel tak do Orlických hor. Četl a sbíral houby, které sice nejí, ale po večerech je dával sušit. „Po dvou týdnech jsem se vrátil a nějak všechno přeskládal s ohledem na to, co bych chtěl dotáhnout v tomhle volebním období,“ popisuje proces, jímž se po neúspěchu dokázal „zrestartovat do funkčního Ivana Bartoše“.  

Teď, pět měsíců po konci ve funkcích, bývalý místopředseda vlády vypadá, že je plný energie a vrátil se mu drive. Přibral osm kilo, což je vidět na první pohled, a s kofeinem prý úplně přestal. „Najednou jsou ty dny úplně suprově dlouhé, na tom kafi to letí… Přijde mi, že toho paradoxně člověk daleko víc stíhá. Ve vládě to moc nešlo, dělal jsem třeba čtyřicet rozhodnutí denně,“ vysvětluje.  

Jako jednu z priorit, kterou prosazoval už na ministerstvu a teď se jí znovu věnuje, zmiňuje zákon, který má statisícům lidí pomoci řešit problémy s bydlením. Ve sněmovně se ho teď chystá prosadit Bartošův nástupce Petr Kulhánek z hnutí STAN. Taky mluví o tom, že má teď víc času na rodinu a věci, které ho baví: po večerech hraje jako DJ a zkouší s kapelou. „Máme holandského bubeníka a chceme si lupnout šest písniček na mé březnové oslavě narozenin,“ plánuje čtyřiačtyřicetiletý politik, který vedl Piráty s dvouletou přestávkou od roku 2009.  

Vstříc volbám

K vládnímu nezdaru ani k tomu, jak Piráti pod jeho vedením loni neuspěli v evropských ani krajských a senátních volbách, už se „restartovaný Bartoš“ nechce vracet – a při otázkách na digitalizaci nebudí dojem, že by si připustil významnější pochybení. Nemluví ale ani o tom, jestli takhle chyba nejmenší koaliční strany přišla někomu vhod. Účast ve Fialově kabinetu označuje za „zkoušku ohněm“, ale rozhodně to podle něj nebylo promarněné období – a věří, že se z něj Piráti poučí.  

Což ilustruje na tom, jak nový předseda, exprimátor a nyní pražský radní Zdeněk Hřib, prosadil změny stanov – omezil pravomoci pirátského fóra, kde strana mimo jiné hlasuje o důležitých věcech; část lidí ho vnímala jako základ vnitrostranické demokracie, část měla naopak pocit, že znemožňovalo akceschopnost a přitahovalo mediální problémy. Stejně tak Hřib mluví o tom, že chce, aby se strana posunula do politického středu.  

To všechno přineslo i odchod některých lidí, Piráty opustil například někdejší europoslanec Marcel Kolaja nebo Jana Michailidu. „Chápu to. Kdybych nesouzněl s tím, jaký je směr strany, a cítil se být pozicí někde jinde, taky bych musel odejít. Osobností, které odešly, byly třeba dvě desítky, nemám to přesně spočítané. Ale povedlo se nám nalákat nové lidi. Když máte sedmnáct procent v průzkumech, žene se k vám spousta nováčků. Ale nejvíc si cením těch, co se hlásí, když máte pět až sedm procent,“ naráží na to, jak se Pirátům aktuálně daří v různých volebních modelech.