Historická změna v Německu. Země se nebývale zadluží kvůli obraně a lepší infrastruktuře

Končící německá vláda Olafa Scholze se rozpadla na neustálých sporech o peníze: ministr financí z liberální FDP trval v souladu s ústavou na vyrovnaných rozpočtech, zatímco ministři jiných stran v souladu s novou světovou realitou trvali na vyšších výdajích. Příští kancléř Friedrich Merz tento problém mít nebude. (Pokud tedy překoná poslední překážku, ke které se ještě dostaneme.) V Německu totiž dochází k historické změně přístupu ke státnímu dluhu, která bez přehánění ovlivní budoucnost celé Evropy. 

Merzovi křesťanští demokraté se v úterý večer se svými partnery v pravděpodobné příští vládě – sociálními demokraty – dohodli na dvou reformách. Na obranné výdaje přesahující jedno procento HDP se nebude vztahovat dluhová brzda omezující výši státních výdajů. Příští vláda tedy nebude mít v investicích do armády a bezpečnosti nijak finančně svázané ruce. Bude moci vydávat tolik, kolik bude potřeba – a to ve chvíli, kdy to bude potřeba.  

Zároveň vznikne pěti sty miliardami eur napěchovaný speciální fond na infrastrukturu, ze kterého se v příštích deseti letech budou platit opravy mostů, železnice, škol, silnic. Poslouží tedy k vytvoření podmínek pro zvýšení konkurenceschopnosti a výkonu celé německé ekonomiky. Půl bilionu eur odpovídá částce, kterou ve svých studiích navrhovali přední němečtí ekonomové.  

Konzervativec Merz nic takového ve volební kampani nesliboval. Dobře ví, že si středopravicoví voliči na vyrovnané rozpočty potrpí. Naznačoval sice, že je ochotný o reformě dluhové brzdy mluvit, ale jinak se k ní hlásil, odmítal nové schodky a hlavně nechtěl, aby to téma v kampani příliš rezonovalo. Naopak Olaf Scholz před volbami, například během svého projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, ubezpečoval, že příští vláda nepochybně dluhovou brzdu změní. Protože to realita zkrátka vyžaduje, i když to někteří – narážel na Merze – ve volební kampani zamlčují.