Dnes se to zdá nemožné, ale i Putin může skončit před soudem

Po odchodu ruských vojáků z města Buča, ve kterém podle svědectví místních lidí, novinářů a ukrajinského ministerstva obrany Putinovy jednotky nelidsky zacházely s civilisty, se začaly otvírat otázky ohledně procesů, které by mohly vést k odsouzení Ruské federace a jejího vedení za porušování mezinárodně odsouhlasených pravidel války. Zde nabízíme odpovědí na ty nejzásadnější a nejprobíranější otazníky:

Může být zahájeno řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS)?

Ano, může. Jedenačtyřicet členských států soudu včetně Česka už na začátku března podalo podnět k zahájení šetření potenciálních válečných zločinů páchaných na území Ukrajiny Ruskem a Mezinárodní trestní soud 3. března zahájil vyšetřování. I když Ukrajina není členským státem MTS, svým prohlášením přijala po anexi Krymu v roce 2014 jeho jurisdikci ohledně zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy spáchaných na svém území. Po podání žaloby musí prokurátor MTS, kterým je nyní britský právník Karim Khan, potvrdil, že  šetření pokračuje a následně se rozhodne o zahájení oficiálního vyšetřování. Jak už sám Khan pro BBC uvedl, existuje rozumný důvod se domnívat, že na Ukrajině byly spáchány jak válečné zločiny, tak zločiny proti lidskosti.

Jak takový proces probíhá?

Mezinárodní trestní soud má vlastní tým vyšetřovatelů, který shromažďuje důkazy v zahájených případech. Pokud to bezpečnostní situace dovoluje, tak přímo na místě (tým soudu je už od března přímo na Ukrajině), nebo využívá jiných možností, jak získat potřebná data - jako výslechy svědků z řad uprchlíků, záběry ze sociálních sítí nebo z médií a zprávy nevládních organizací. Soud také může spolupracovat s ukrajinskými úřady či přímo s vojáky a vojenskými zpravodajskými službami na místě. Všechny materiály včetně videozáznamů ze sociálních sítí procházejí posléze prověřováním.

O jaké činy v případě Ukrajiny může jít?

V případě ruské agrese na Ukrajinu se mluví nejčastěji o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Válečný zločin se musí odehrávat v ozbrojeném konfliktu, jde převážně o nedovolené útoky vůči civilnímu obyvatelstvu nebo obecně proti osobám, které původně bojovaly, ale poté složily zbraně. Za válečné zločiny je považováno úmyslné zabití, mučení a nelidské zacházení i úmyslné vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu a civilním objektům. Může se také jednat o použití nedovoleného vojenského prostředku, jako jsou třeba chemické zbraně. Mezi zločiny proti lidskosti pak patří vražda, vyhlazování, deportace či násilný přesun obyvatelstva, mučení nebo znásilnění, a to za podmínky, že se jedná o rozsáhlý či systematický útok zaměřený proti civilnímu obyvatelstvu.

Na porušování mezinárodního humanitárního práva a páchání výše zmíněných zločinů na Ukrajině už týdny upozorňují nevládní skupiny na ochranu lidských práv. Na místě pracují organizace Amnesty International nebo Human Rights Watch, které v médiích upozorňovaly na použití balistických střel a dalších výbušných zbraní s širokým dopadem v hustě obydlených oblastech. Předpokládá se, že nejzávažnější zločiny budou vyšetřeny před Haagem a zbytek bude souzen v procesu před ukrajinskými soudy. Mezinárodní trestní soud stíhá jen v případech, když to vlastní státy dělat nemohou, nebo nechtějí. V minulosti se soud v Haagu již předběžně zabýval údajnými zločiny spojenými s potlačením proevropských protestů v Kyjevě v letech 2013 až 2014. Předběžné vyšetřování proběhlo i kvůli obvinění ze zločinů spáchaných na Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014.

Musíme věci nazývat pravými jmény. Ruské zločinné akce proti Ukrajině vykazují známky genocidy, pronesl v jednom videoprojevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Je už nyní možné říct, jestli je na území Ukrajiny páchána genocida?

Genocida je samostatný zločin podle mezinárodního práva a nespadá do kategorie válečných zločinů – nemusí k ní tedy dojít v rámci válečného konfliktu. Pachatelům musí být prokázán úmysl úplně nebo částečně zničit některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu. Jestli se podaří takový úmysl ruské armádě a vedení státu prokázat, není nyní jasné. V případě vyjádření ukrajinského prezidenta i dalších západních politiků jde zatím o politická prohlášení.

Jaké překážky se mohou při vyšetřování zločinů na Ukrajině objevit?

Proces před Mezinárodním trestním soudem nemůže být zahájen v nepřítomnosti obžalovaných. Pokud Rusko, které na základě vlastního rozhodnutí v roce 2016 přestalo uznávat soud, nebude spolupracovat a nedojde k zatčení a předání žádaných osob, proces nemůže být zahájen. Další překážkou je prokázání úmyslu pachatelům těchto zločinů. K tomu jsou potřeba svědci a listinné materiály, které poukážou na opakující se schéma nebo přímo zachytí úmysl páchat dané zločiny. Například v případě útoků na civilní objekty a civilisty je třeba dokázat, že právě tyto cíle byly úmyslným cílem ruské agrese.

Je šance, že se před soud dostane sám Vladimir Putin?

Je jednoduší dostat před soud řadového vojáka, který zločiny přímo páchal, než lídra, který takový plán zosnoval. Před soud mohou být postaveni řadoví vojáci, vojenští velitelé vydávající nelegální rozkazy k útoku na civilisty, ale i politici včetně Putina, kteří připravili plán ruské invaze. Žalovanou osobou může být kdokoliv, kdo porušil pravidla mezinárodního a obyčejového práva. U lídrů zemí nebo nejvýše postavených velitelů je potřeba prokázat, že buď operaci řídili, nebo o ní věděli, ale nezastavili ji. Hlavy států mají imunitu, pokud jde o stíhání před soudy v jiných zemích. Ruský prezident může stanout před Mezinárodním trestním soudem v Haagu, ale musel by se sám vydat nebo být vydán novým vedením státu. I když se dnes zdá varianta Putinova vydání do Haagu nemožná, právní experti a historici připomínají, že podobně vypadalo případné potrestání politicky nejvýše postavených aktérů ve válce v Jugoslávii, která skončila v roce 1995. Prezident Srbska Slobodan Milošević se dostal před soud až v roce 2001 poté, co se radikálně změnila situace v Srbsku a nové vedení rozhodlo o jeho zatčení a následném předání. Podobně byla na vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiće žaloba podána už v roce 1995, zatčen byl až v roce 2008. V době svého vládnutí se Putin před tribunál dostat nemusí, ale soud tento čas využije ke shromažďování důkazů. Až bude žaloba připravená, prokurátor požádá o vydání zatýkacího rozkazu. Pokud v budoucnu dojde ke změně politické situace v Ruské federaci, nové vedení by mohlo Putina a další aktéry zatknout a vydat Mezinárodnímu trestnímu soudu.

V případě Vladimira Putina se mluví o zločinu agrese. Co znamená?

Jako zločin agrese může být označeno nařízení invaze na Ukrajinu. Mezinárodní trestní soud má nicméně zločin agrese ve své pravomoci jen v případě, kdy se odehraje na území smluvní strany a ještě ho spáchá osoba, která je státním příslušníkem smluvní strany definice zločinu agrese (tím je odlišný od válečných zločinů, genocidy nebo zločinů proti lidskosti). Těmi však Rusko ani Ukrajina nejsou. Podle znalců mezinárodního práva je zde nicméně možnost, jak proces obejít. Možností je rozšířit pravomoci Mezinárodního trestního soudu tak, aby nebral ohledy na územní a personální limity. O tom by však musela rozhodnout Rada bezpečnosti OSN, ve které má Rusko právo veta.

Ukrajina podala žalobu také k Mezinárodnímu soudnímu dvoru ohledně aplikace úmluvy o předcházení a trestání genocidy. Soud v půlce března vydal předběžné opatření, že Rusko má okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině a má k tomu donutit i všechny síly, které v boji proti Ukrajincům podporuje. Jak se Mezinárodní soudní dvůr liší od Mezinárodního trestního soudu?

Mezinárodní soudní dvůr soudí spory mezi státy a nemůže vyšetřovat jednotlivce. Dodržování mezinárodního práva, tedy stvrzení rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, zajišťuje poté Rada bezpečnosti OSN. Takový proces má své limity, protože zmíněným právem veta disponuje právě Ruská federace coby její stálý člen. Mezinárodní trestní soud naopak vede vyšetřování proti jednotlivcům, kteří nejsou souzeni před soudy svých států.

Může zasáhnout také České republika?

Ano. Aktéry ruské agrese je možné stíhat i před vnitrostátními soudy různých zemí. České trestní právo obsahuje takzvaný princip univerzality umožňující stíhání některých válečných zločinů bez ohledu na to, kde a kým byly spáchány. Pokud by na území Česka vstoupil někdo, na koho je vydán zatýkací rozkaz v případě činů spáchaných na Ukrajině, může se proces odehrát před tuzemskými soudy.