Slovenský stockholmský syndrom 

Možný návrat Roberta Fica k moci naznačovaly předvolební modely, ale stejně tomu mnozí nechtěli věřit. Po tolika skandálech, arogantním chování a špatných výsledcích jeho vlád, je to skutečně málo pochopitelné. Kdo by dával hlas někomu, kdo mu ubližuje? Ale taková už politika bývá, a ta slovenská  zvlášť. Trochu to vypadá, že část společnosti trpí stockholmským syndromem - podlehla kouzlu svého únosce. Co s tím?

Slovensko připadnou vládu Roberta Fica přežije. Jde „jen” o to, že se tak stane za velkou cenu. Země bude dál stagnovat, skončí či minimálně se zbrzdí vyšetřování kauz z éry vládnutí Smeru, část společnosti ztratí naději a organizovaný zločin si řekne, že zemi neřídí nezávislé instituce, ale Fico. Což je pro hráče v pozadí dobrá zpráva. Ještě lepší zprávou by byla vláda Smeru, Hlasu a SNS pro Rusko. Fico a lídr SNS Andrej Danko vystupují jako otevření vyslanci Vladimira Putina.

Nejhoršímu scénáři ještě může zabránit Peter Pellegrini. On teď zvolí cestu, která ovlivní budoucnost země a bude definovat i jeho životní příběh. Vybírá si místo v dějinách, a jestli si to aspoň trochu uvědomuje, musí minimálně zvažovat odmítnutí Roberta Fica. Šéf Smeru ho stáhne do žumpy, ve které umí přežít jen on, protože to je jeho království a platí tam jeho pravidla.