Ruská „pátá kolona“ v Česku slábne

Těsně po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se sešla tuzemská Bezpečnostní rada státu (BRS), aby určila rizika, která hrozí České republice. Vladimir Putin dával silně najevo, že střední Evropa je jeho imperiálním zájmem a vláda i představitelé bezpečnostních institucí brali situaci vážně. Přímý vojenský útok Ruska byl považován za silně nepravděpodobný. Rada považovala na sklonku února za hlavní představitele Putinovy „páté kolony“ v Česku dezinformace a ruskou propagandu, kybernetické útoky, tuzemské strategické firmy v rukou ruských podnikatelů a závislost české armády na ruské výzbroji.

Po devíti měsících jsou představitelé bezpečnostních institucí opatrně optimističtí. Ruský útok definitivně zavřel dveře už tak umírající spolupráci české armády s ruskými zbrojními výrobci a opravárnami. Pro armádu byly před devíti měsíci klíčové modernizované ruské vrtulníky, hodně zastaralá protivzdušná obrana a tanky – vše ruské provenience. Většiny těchto zbraní se ale armáda zbavila, darovala je Ukrajině a teď slouží proti ruské agresi. Vrtulníky nakupujeme v USA, část tanků nám dodává Německo, protivzdušná obrana se začala modernizovat už před lety a buduje se samozřejmě ze západních komponentů.

Komplikovanější je to s ruským majetkem v Česku. Důležité je, že dva strategické podniky, které byly v únoru v ruském vlastnictví, tedy Škoda jaderné strojírenství a Let Kunovice, jsou už v českých rukou. První, dodávající důležité komponenty do jaderných elektráren, převzal tuzemský ČEZ. Let vyrábějící malé dopravní letouny, které dodal třeba jako výbavu pro ruské speciální průzkumné jednotky, koupila rodina zbrojaře Richarda Hávy. Větším rizikem jsou podle tajných služeb malé podniky.

Malých, často spících firem s ruskými vlastníky se sídlem v Česku bylo v únoru podle odhadu společnosti CRIF, která se zabývá registrací rizikových úvěrů, zhruba třináct tisíc; pečlivá inventura provedená neziskovou organizací Datlab v posledních měsících objevila, že jich bylo v Česku ještě o pět tisíc víc. Jenže řada firem s ruskými občany ve statutárních orgánech nebo uvedených v rejstříku jako majitelé či spolumajitelé má nedohledatelného skutečného vlastníka.

A to pořád představuje bezpečnostní riziko. Tajné služby nemohou vyloučit, že některé z těchto malých společností v Česku jsou krycími firmami ruských zpravodajských firem. BIS před třemi lety odhalila pod podobným krytím buňku ruských hackerů z tajných služeb, kteří se tu snažili vybudovat IT společnost, jež by napadala kybernetickými útoky sítě po celém světě.

Podle bezpečnostních institucí je málo pravděpodobné, že Rusové budou mít sílu v Česku podnikat podobné špiónské diverzantské akce – po odhalení ruských atentátníků z Vrbětic byla vykázána většina ruských diplomatů a zbývajících šest nemá moc šancí organizovat síť, která by byla hrozbou. Zásluhou sankcí se do Česka dnes dostane jen minimum Rusů. Stejně tak se zásluhou omezení bankovního styku s Ruskem snížila pravděpodobnost financování ruských vlivových akcí v Česku.

K překvapení většiny bezpečnostních expertů nepodnikli Rusové od vstupu na Ukrajinu zatím žádný masivnější kybernetický útok na tuzemskou strategickou síť. Poté, co byli loni v dubnu příslušníci ruské vojenské tajné služby GRU odhaleni jako strůjci vrbětického atentátu a vyhoštěni ruští diplomaté, podnikli Rusové  - s největší pravděpodobností, jistotu experti nemají – odvetou několik kybernetických útoků na české nemocnice nebo státní instituce, letos žádné podobné napadení nepřišlo.

Zůstalo ale největší nebezpečí, které si pod „pátou kolonou“ můžeme představit, úspěch ruské propagandy, kterou Kreml šíří skrze dezinformační kanály. Podle informací tajných služeb, ale i soukromých společností jako třeba Semantic Vision, které se problematikou dezinformací zabývají, „konzumuje“ pravidelně obsah dezinformačních webů zhruba deset procent české populace. Vzhledem k tomu, že některé z nich mají měsíční návštěvnost v milionech kliků, pokryjí některé z dezinformačních webů část nákladů z reklamy.

Nicméně web Aktuálně.cz popsal financování proruského webu Protiproud, který provozuje někdejší mluvčí a blízký spolupracovník Václava Klause Petr Hájek. Web a spojené nakladatelství financovala nemajetná Běloruska žijící v Česku a také blízký spolupracovník plukovníka Zdeňka Zbytka, osoby, která velmi úzce spolupracovala s ruskou ambasádou. Některé jeho firmy sídlily v budovách patřících velvyslanectví, bylo tu i zřejmé podezření na financování z Moskvy.

Podobnými případy se zabývá dnes jak BIS, tak policejní NCOZ. Snaží se zdokumentovat toky peněz, které jsou spojeny s lidmi kolem dezinformačních webů – policejní jednotka v rámci podezření na praní špinavých peněz. Jak jsou úspěšné, to nevíme. Nicméně podle vyjádření několika osob, které se problematikou zabývají, je i aktivita proruských dezinfowebů nižší, než čekala Bezpečnostní rada státu koncem února.

Nejviditelnějšími představiteli ruské „páté kolony“ jsou desetitisícové demonstrace organizované Ladislavem Vrabelem, který žije a většinu času se zdržuje se svou manželkou v Srbsku. Vrabelovi se daří dostat do ulic část konzumentů dezinformačních webů.

Většina organizátorů či tváří demonstrací je ale známá z dřívějška. Podíleli se třeba na konspiraci o covidu vzniklém coby virus, který má sloužit nadvládě vyvolené skupiny – a bylo by překvapením, kdyby na ně tajné služby „nevedly spis“. Podobně jako třeba vede Národní protidrogová centrála „spisy“ o malých tuzemských dealerech drog, aby se přes ně dostala k těm klíčovým.