Prima generál, CNN Nerudová

Pokud předvolební průzkumy zcela neztrácejí kontakt s realitou, ukazují pomyslné hodiny kampaně prezidentské kandidátky Danuše Nerudové za pět minut dvanáct. Do voleb zbývá pár dní a ona potřebuje zvrátit vývoj, který jí nepřeje. Jednou z posledních možností byla středeční diskuse v televizi Prima CNN News. Ale výsledek nedopadl pro bývalou rektorku zrovna skvěle.

Absence bojácného Andreje Babiše nakonec svedla proti sobě pouze Danuši Nerudovou a Petra Pavla, tedy dvojici podporovanou vládními stranami, z níž pravděpodobně pouze jeden či jedna postoupí do finále, tedy do druhého kola. A pokud se máme řídit dojmem z diskuse i výsledky neformálního televizního hlasování, měl by to být Pavel.

Neurčité otázky

Není to příliš důležité, ale oba diskutující působili výrazně suverénněji než někdejší Zemanův soupeř Jiří Drahoš. Nepadla otázka, na kterou by odpověděli vyloženě špatně, nejistě, zmateně… Nerudová se asi neměla přeřeknout, že už tento pátek a sobotu si voliči zvolí prezidenta. Nezvolí, bude ještě druhé kolo. Ale to je jen detail, který do určité míry vyrovnala suverenita, s níž Nerudová mluví k ekonomickým otázkám.

Pokud se ovšem právě ekonomika považuje za Pavlovo slabší téma, tak značně krotká povaha otázek Primy umožnila i jemu říct, co bylo třeba, a diváci nedostali možnost zjistit, v čem se v rámci ekonomiky generál ne zcela orientuje.

Jestli Nerudová potřebuje dohnat ztrátu, a tedy oslovit širší publikum než dosud, její odpovědi naopak místy zněly jako vzkaz pro partu věrných. Třeba když odpovídala, jestli by stejně jako Miloš Zeman tento týden zasedla k telefonátu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Nerudová odpověděla, že by s prezidentem Si nejednala. „Havel by taky nejednal,“ vysvětlila. Pavel mluvil stylem, který více pasuje do roku 2023, kdy panuje názor, že je třeba s Čínou jednat: předem by si poslechl, o co čínské straně jde, a podle toho by k telefonu zasedl, nebo nezasedl. O již existujících ekonomických zájmech Česka by podle svého mínění jednal.

I Pavel ale někdy působil dojmem, že zanedbal přípravu a improvizuje víc, než je vhodné. Například když padla očekávatelná otázka, zda by vyhověl jakýmkoliv návrhům na ministra či ministryni. „Jmenoval byste třeba Tomia Okamuru ministrem školství?“ upřesnila pak moderátorka Terezie Tománková svůj dotaz.

Pavel odpověděl, že nikoliv, protože by mohlo jít o „ohrožení mravní výchovy“. To vyvolalo smích, jenže ve skutečnosti jde o poměrně nekonkrétní vysvětlení. Správná odpověď by měla znít, že prezident je jedním z garantů demokratického  vývoje v našem státě, a neměl by tedy jmenovat ministry, kteří jeho demokratický charakter ohrožují. To je obhajitelný důvod ke vzpouře proti premiérovi.

V některých momentech se nepředvedla ani Prima, když kladla příliš neurčité otázky a nevadily jí ani neurčité odpovědi. Třeba vztah k Orbánovi: Pavel by při něm „byl velmi opatrný“, Nerudová odpověděla trochu konkrétněji, ale opravdu jen trochu. Řekla, že by „jednala s Orbánem, aby upustil od svých problematických postojů“.

Jeden z nejzajímavějších momentů diskuse vyplynul z pohotovosti Nerudové, ale Prima jej bohužel zabila. Na výtku Pavla, že se jeho soupeřka občas, třeba k Ukrajině, vyjadřuje příliš zbrkle, Nerudová odpověděla otázkou, jestli Pavel považuje svůj vstup do KSČ za zbrklý, nebo promyšlený. To byla asi nejlepší otázka večera, kterou Nerudová elegantně a trefně vrátila míč na stranu protivníka. Nestranný divák musel zpozornět, protože dosavadní Pavlovo vysvětlování členství v totalitní partaji také operuje s jistou zbrklostí. Prima ovšem napětí nepřipustila a šlo se dál na jinou otázku ze scénáře.

Nahrát srabíkovi

Diskuse na Primě měla také odpovědět na otázku, jestli byla jistá Pavlova ležérnost z diskuse v České televizi omylem, nebo v ní bude generál pokračovat.  V nedělní superdebatě ČT bylo totiž nejzajímavější, když moderátor oslovil Pavla, jestli  nechce něco dodat k diskusi o bezpečnosti. Generál odpověděl, že nechce. Další zajímavým komentem byla výzva, aby Pavel reagoval na kritiku kandidáta Karla Diviše ohledně členství v komunistické straně. „Řečeno sportovní terminologií, pan Diviš sundal rukavice, já je sundávat nebudu,“ reagoval tehdy Pavel a debata šla dál.

Petr Pavel v obou chvílích - usazen v roli klidného, neagresivního diskutéra, zřejmě v duchu svého volebního hesla Řád a klid - udělal chybu. Jednak voliči nechtějí prezidenta, který nechce „nic dodat“. Ale co bylo ještě důležitější, Pavel propásl příležitost vyzkoušet si reagovat na situaci, která na něj pravděpodobně čeká v další části kampaně.

Pokud postoupí do druhého kola, nevyhne se výrazně tvrdší, osobnější diskusi se svým soupeřem, a tím bude zřejmě Andrej Babiš. V debatě s ním nebude o osobní útoky nouze. A pokud je pro favority voleb první kolo k něčemu dobré, pak tedy právě jako příležitost vyzkoušet si před kamerami strategii pro nelítostné finále.

A tentokrát už Pavel tak nenápadně nepůsobil. Na všechno chtěl odpovědět a svoji soupeřku nešetřil. Ostatně Prima se tenhle konflikt snažila sama vyprovokovat, když Pavlovi a Nerudové připomněla vzájemné útoky a dožadovala se jejich vysvětlení.

Pavel i Nerudová své předchozí postoje hájili, ale zároveň je neprohlubovali. To byla zřejmě v tu chvíli nejlepší taktika. Od televize Prima šlo totiž o past: jakýkoliv konflikt dvou přítomných uchazečů o Hrad nahrával třetímu, který se zbaběle díval někde z bezpečí Čapího nebo jiného hnízda.

„Způsob moderování debaty na Primě, jehož účelem je dostat kandidáty do sebe, je velmi nepříjemný. A nahrává nepřítomnému srabíkovi,“ tweetoval k tomu expremiér Mirek Topolánek – a měl pravdu.