Používat matematiku je důležité. Otázkou je, zda k tomu povede povinná maturita

Poslaneckou sněmovnu čeká další čtení zákona o případném zrušení povinné maturity z matematiky. Jak dopadne závěrečné hlasování, není vůbec jisté, v tuto chvíli to vypadá, že lehkou převahu budou mít zastánci tří povinných maturitních zkoušek (čeština, matematika, cizí jazyk). Pročetl jsem stenozáznam parlamentní debaty a vybral hlavní argumenty pro povinnou maturitu z matematiky, které zákonodárci předkládali. Argumenty proti pocházejí z dlouhodobé debaty na toto téma, ale některé z nich padly i ve sněmovně. Pokud má kdokoli pádný argument pro jednu či druhou stranu, případně ve stenozáznamu našel něco, co jsem přehlédl, nabízím prostor v diskusi.

Argumenty pro:

Nejčastěji poslankyně a poslanci argumentovali tím, že matematika je důležitá; je to jazyk přírodních věd a způsob uvažování, který rozvíjí kritické i logické myšlení a tím nás orientuje ve světě. V zemi, jejíž prosperita stojí na průmyslové výrobě, jde o nutnou a klíčovou dovednost. Tato argumentace je založena na předpokladu, že co je povinné, víc se učí a žáci to víc umějí. Navíc se matematice věnuje ve výuce spousta času, je tedy na místě zavést z ní povinnou zkoušku.

Argumenty tradicionalistické lze shrnout do tvrzení, že maturita z matematiky vždy byla logickou součástí opravdového vzdělání, zvláště na úrovni gymnázií. Bez povinné matematiky fakticky není maturita kompletní a neúměrně ustupujeme žákům, kteří nejsou dost usilovní a chtějí získat maturitní vysvědčení bez námahy. Na vzpomínání na maturitní léta vlastní (případně dětí a vnuků) byla postavena podstatná část poslanecké argumentace.

Ve třetím bodu shrnuji argumenty vyskytující se spíše ojediněle. Například exministryně školství Kateřina Valachová míní, že měnit pravidla takto na poslední chvíli je nezodpovědné (poprvé by se mělo povinně maturovat z matematiky na gymnáziích v roce 2021). Okolní státy povinnou maturitu z matematiky mají, a pokud jim chceme na globálním pracovním trhu konkurovat… Poslanec Juříček, hlásící se k zájmům strojírenství a automobilového průmyslu, zase pravil, že nevidí nic špatného na tom, když u maturity propadne třetina žáků, aspoň se ukáže její náročnost. Sestřička, která neodmaturuje z matematiky, prostě nepůjde na vysokou školu a bude dělat svou práci bez maturity.

Argumenty proti:

I oponenti souhlasí s tím, že matematika je důležitá, ale dodávají: pokud se podíváme na to, co a jakým způsobem z ní zkoušíme, je na místě otázka, zda opravdu vede ke kritickému a logickému myšlení a zda to není spíš výcvik v počtářství. Samotné výsledky jednotlivých maturitních úloh jsou veřejně dostupné a ukazují, že žáci jsou poměrně úspěšní tam, kde mohou výpočet nadrilovat, ale zásadně neúspěšní tam, kde mají i velmi jednoduše přemýšlet. Jenže k čemu je vám nadrilovaný postup řešení složité rovnice, když ani nejjednodušší rovnici neumíte sestavit? Námitka zní, že to důležité neučíme, a zavedení povinné zkoušky jen zakonzervuje současný nevyhovující stav výuky.

Klíčový argument je postaven na tom, že sám fakt povinné zkoušky neznamená, že se znalosti a dovednosti žáků zlepší. Doložit to lze poměrně jednoduše. Maturitní zkouška z Českého jazyka a literatury je povinná pro všechny už deset let a žákovské výsledky se dlouhodobě zhoršují (2015 - 6,6 % neúspěšných, 2016 - 8, 4 %, 2017 - 9, 7 %, 2018 - 10, 3 %, 2019 - 10, 2 %). Neúspěšnost v testu z matematiky, který si v posledních letech vybírala zhruba čtvrtina až pětina maturantů, byla dlouhodobě vysoká, významně klesla až loni, protože žáci měli na práci více času (2015 - 23, 9 %, 2016 - 23, 2 %, 2017 - 21, 7 %, 2018 - 22, 3 %, 2019 - 15, 4 %).

Do třetího bodu shrnuji argumenty praktické a psychologické. Zmíněný poslanec Juříček se mýlí: sestřička bez maturity nemůže dělat svoji práci, protože fakticky má jen základní vzdělání, takže může v nemocnici jen vynášet nočníky a špinavé prádlo (řešitelné by to bylo úpravou zákona a vydáváním vysvědčení o vykonaných zkouškách, ale k tomu se zatím poslanci nechystají). Podstatné však je, že povinnou zkouškou pro všechny pravděpodobně ještě zvýšíme strach žáků z matematiky a od toho se odvíjející nechuť k ní.

Katastrofa, kdy propadne dejme tomu padesát procent maturantů, nastat nemusí. Pokud budou mít na test z matematiky opět dostatek času a budeme zkoušet především to, co se dá mechanicky nacvičit, můžeme dosáhnout toho, že se celková neúspěšnost v prvním kole maturit nezvýší o víc než deset dvacet procent. Ale velmi pravděpodobně to bude laťka, kterou někteří absolventi horko těžko přeskočí, aby pak co možná nejrychleji na ten nepříjemný zážitek zapomněli. Zvlášť, pokud nesměřují do studia či zaměstnání, jehož je matematika každodenní součástí. A co nadrilujete beze smyslu, to zapomenete velmi snadno.

V houštině míjejících se debat:

Z prostého výčtu argumentů je nejspíš jasné, proč se debata o povinné matematice tak táhne bez uchopitelného výsledku. Z větší části se totiž argumenty obou stran míjejí. Zastánci povinné maturitní zkoušky zdůrazňují důležitost matematiky, ale tu nikdo nepopírá. A na otázku oponentů, čím povinnost zlepší znalosti, vlastně nikdo neodpovídá.

V jedné věci by se obě strany sporu mohly shodnout. Povinnou matematiku u maturity zavádíme proto, aby ve výsledku absolventi uměli matematiku lépe. Ti, kteří nepovažují zavedení třetí povinné zkoušky za rozumné, tvrdí, že jejím zavedením matematické dovednosti žáků nezlepšíme, respektive zakonzervujeme dosavadní nevyhovující výuku otravného počtářství.

Ti, kteří to vidí opačně, by měli kromě vzpomínání na vlastní školní léta popsat mechanismus, kterým podle nich povinná matematika zlepší reálné schopnosti žáků a doložit to nějakými dostupnými daty. Takový argument zatím ve veřejné debatě chybí. Teprve pak je rozumné zvedat ve sněmovně ruku pro, nebo proti. Pokud tvrdíme, že povinná matematika zlepší kritické a logické myšlení, měli bychom i v debatě o ní postupovat kriticky a stavět argumenty na datech.

Autor je spolupracovníkem Informačního centra o vzdělávání EDUin