Politika a způsoby Miloše Zemana utrpěly další prohru

Městský soud v Praze rozhodl ve čtvrtek, že způsob, jakým jednala policie v březnu roku 2016 při návštěvě čínského prezidenta Si Ťing Pchinga proti demonstrantům, nebyl v souladu se zákonem. V tomto případě šlo o ochranu Hradčanského náměstí, kde chtěli demonstranti Zemanově čínské návštěvě ukázat, co si myslí o okupaci Tibetu. Policie zabránila po zjevné dohodě s Hradem a pražským magistrátem, tehdy ovládaným hnutím ANO, demonstrantům ve vstupu na ohlášený protest na Hradčanské náměstí. Tím porušila ústavní práva demonstrantů svobodně se shromažďovat, konstatoval soud.

Touto věcí se budeme podrobněji zabývat v pondělním vydání Respektu, a proto jen stručně. Před pěti lety navštívil Prahu na pozvání Miloše Zemana jeho čínský protějšek. Návštěvu provázely neuvěřitelné policejní manévry, jejichž hlavním úkolem evidentně nebylo chránit bezpečí čínského a českého prezidenta, ale snaha Hradu odklidit Si Ťing Pchingovi z cesty a dohledu kohokoli, kdo chtěl vyjádřit nesouhlasný názor s jeho návštěvou, s okupací Tibetu nebo porušováním lidských práv v Číně. V článek Čínská lekce.

Městský soud ve čtvrtek už jen stvrdil, co předtím konstatoval Ústavní a následně Nejvyšší správní soud. Miloš Zeman, Hrad a policie poslušna svému vedení v čele s tehdejším šéfem Tomášem Tuhým – který byl Zemanem za své zásluhy a dobré vztahy s Hradem jmenován velvyslancem na Slovensku – zase na poli práva prohráli. Jednali protizákonně, proti zájmům českých občanů. V zájmu čínského prezidenta (tuto poslední větu konstatuje jen autor, nikoli soud).

Během tehdejší návštěvy čínského prezidenta se chovala policie neurvale, jak je možné se dočíst ve výše zmíněném článku „Čínská lekce“. I když policejní vyšetřování tvrdilo zpočátku opak, od té doby proběhla řady soudních sporů iniciovaných lidmi, které policie třeba přinutila sundat z okna tibetskou vlajku nebo je šikanovala za zveřejnění billboardu s fotkou setkání Václava Havla s čínským dalajlámou. Policie neváhala dokonce vniknout kvůli stržení tibetské vlajky na akademickou půdu. Ve všech případech soudy – v některých případech později i sama policie – v průběhu minulých pěti let konstatovaly, že se policisté chovali nezákonně.

Miloš Zeman prezentuje způsoby a manýry, které dostávají jeho – nebo lidi, kteří vyhověli jeho zájmům – docela často před soud. Vzhledem k tomu, že soudy rozhodují v drtivé většině případů v jejich neprospěch, dá se konstatovat, že prezident Zeman a Hrad jednají už léta v nesouladu s právem, proti vůli a právům občanů. Sám Zeman byl minimálně pětkrát usvědčen soudem ze zveřejnění nepravdy, lidé z jeho prezidentské kanceláře včetně kancléře Vratislava Mynáře jsou vyšetřováni policií nebo stíháni státními zástupci.

To není pěkný obraz, ale nese i dobrý vzkaz. V tomto směru funguje v Česku právo. Dokazují to soudní verdikty, které – byť v tomto posledním případě po mnoha peripetiích a pěti letech – hájí občany a jejich práva. Bez obav a ohledů na prezidentovu moc. Co je ale nejdůležitější, Miloš Zeman by u soudů neprohrával, kdyby tu nebyli odvážní občané, kteří se nebojí třeba protestovat a v případně porušení svého práva jít i do soudního sporu s nejvyšší mocí.

Což je i případ „zrušené demonstrace na Hradčanském náměstí“ a jejích pořadatelů, například Tomáše Pikoly nebo Kateřiny Bursíkové. A je to také připomenutí pro budoucího premiéra Petra Fialu, že do sporu s prezidentem lze jít a je možné zvítězit. Vlastně je to skoro pravidlem.