Plán B jak bránit Ukrajinu? Pomocí Putinových peněz

Známá životní zkušenost říká, že mnohem snáz se hledají důvody, proč něco nejde udělat, než naopak proč se něco udělat má. Platí to i pro celé státy a dokonce v situaci, kdy řeší nejvážnější problém naší doby – obranu demokratického světa proti jaderné despocii vymknuté z kloubů, tedy Rusku.

Jak známo, dobyvačná válka proti Ukrajině se zastavila v jakémsi patu, jenž vyhovuje agresorovi. Ten má dostatek peněz na to, aby bránil odsazená území a raketovými útoky či drony terorizoval život v ukrajinských městech. Napadená Ukrajina má naopak málo peněz a podpory na to, aby zesílila ofenzivu a agresora ze svého území vytlačila. A možná i málo peněz na to, aby své pozice dlouhodobě udržela.

Nutná obrana proti agresi a paralyzování velké části ekonomiky přitom vylučují možnost, že by Ukrajina shromáždila potřebné finanční prostředky na obranu sama. Je závislá na podpoře od svých spojenců, ti ale uvízli ve sporech, zda další peníze vůbec poslat: v USA brání finanční podpoře republikánská opozice, v EU pravidla konsenzu a postoj Maďarska.

Jedno řešení však leží na stole. Nejbohatší státy světa, sdružené pod hlavičkou G7, teď vážně zvažují možnost, že by Ukrajině přesunuly peníze uložené na zmrazených ruských účtech v západních bankách. Takový návrh by mohl být hotový už k druhému výročí ruské invaze, tedy do 24. února, a je jasné, že by Ukrajině velmi pomohl. Zatímco Amerika a Evropa jednají o pomoci v řádech desítek miliard dolarů, na zmrazených účtech leží 300 miliard.

Jak ovšem minulý týden upozornil komentář v britském deníku Financial Times, mezi státy skupiny G7 zatím chybí shoda. A důvody, proč takové řešení „nejde“, nacházejí prý především evropští členové sdružení. Jejich obava je přitom srozumitelná: zabavit Rusku tak obrovské peníze znamená podkopat globální finanční řád, jak se stavět k majetku jiných států na tom kterém území. Jak by si pak mohly západní státy nárokovat nedotknutelnost svého majetku kdekoli po světě? Zabavit ruská aktiva znamená také ohrozit pozici západních bank jako bezpečných finančních přístavů, na jejichž důvěryhodnosti do značné míry stojí světová ekonomika.