Pařížský úspěch Barbory Krejčíkové ještě na legendy nestačí

Pětadvacetiletá česká tenistka Barbora Krejčíková vyhrála na tenisovém grandslamovém French Open dámskou dvouhru i čtyřhru. Mezi českými sportovními fanoušky vyznávajícími především fotbal a hokej – kteří sledující probíhající mistrovství Evropy ve fotbalu a ještě truchlí po dalším čtvrtfinálovém neúspěchu českých hokejistů na mistrovství světa - to až tak velkou odezvu nevyvolalo. V ulicích se neobjevili jásající lidé mávající českými vlajkami a úspěch nepřinesl tenistce žádnou přehršli „titulních stran“ v médiích.

Nicméně úspěch Barbory Krejčíkové je měřitelný i jinak. Je teprve sedmou ženou v historii, které se podařilo získat uznávaný double v Paříži. Zařadila se tím do minitýmu hvězd a legend, jako jsou Martina Navrátilová, Billie Jean King nebo Chris Evert, které to dokázaly v minulém století. Úspěch Barbory Krejčíkové byl překvapivý. Ve čtyřhře už dva prestižní grandslamové tituly (spolu s Kateřinou Siniakovou) získala. Pokud jde o dvouhru, je to trochu šok. Ještě loni hrála v dvouhrách hlavně turnaje nižší kategorie a French Open byl teprve její pátý grandslamový turnaj, do kterého se kvalifikovala.

Zařazení Barbory Krejčíkové po bok slavných legend zní pěkně. Přes zisk double ale mezi ně ještě nepatří. Pamatuje si někdo jako legendu třeba Virginii Ruzici? Ne. Přitom tato tenistka z Rumunska získala v roce 1978 v Paříži stejný double. Navíc hrála na stejném turnaji i finále smíšené čtyřhry (tam ji porazil český pár Renata Tomanová - Pavel Složil). Jméno Virginie Ruzici je známo jen zasvěcencům a Rumunům. Barbora Krejčíková dosáhla skvělé mety a autor těchto řádků to myslí naprosto vážně, sleduje nadšeně tenis od svých dvanácti let. Ale dostala se tím jen do předpokoje legend.

Začala psát zajímavý příběh. Specialistka na čtyřhru, která letos, až ve svých pětadvaceti, začala najednou vítězit i v dvouhrách na větších turnajích. Nahoru vylétla rychle. Jejímu příběhu dodává i jistý patos, že do velkého tenisu ji přivedla trenérka Jana Novotná, někdejší špičková tenistka, která zemřela koncem roku 2017 na rakovinu v devětačtyřiceti letech. Krejčíková jí po každém vítězném zápase posílá do „nebe“ vzdušné polibky. A připomněla ji v každém z hrstky rozhovorů, které po svém pařížském vítězství poskytla.

Krejčíková je na cestě mezi legendy, ale blíže k nim pořád má její někdejší trenérka. Je dnes světovou ženskou jedničkou ve čtyřhře (ne poprvé). Kdyby se jí podařilo aspoň na týden získat stejné postavení ve dvouhře, hodně by ji to přiblížilo třeba Navrátilové. A zdá se, že by na to mohla mít. Její příběh i hra působí velmi slibně. I kdyby ale Barbora Krejčíková už „nic nezískala“, je její double na French Open výsledkem, který se bude pamatovat a aspoň v Česku dlouho připomínat.