0:00
0:00
7. 10. 20203 minuty

Miloš Zeman drží kormidlo ÚOHS

Jak souvisí demise šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje s křižovatkou tří moří

Šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj rezignoval. Odejde 30. listopadu. Prezidentovi Miloši Zemanovi se podařilo zdržet jeho odchod skoro o pět měsíců – tolik času uplynulo od chvíle, kdy se premiér Andrej Babiš a jeho zástupce Jan Hamáček rozhodli prezidentovi odvolání Rafaje navrhnout, do data, než šéf úřadu skončí. Teď je otázka, co za „přemluvení“ Petra Rafaje k odchodu Miloš Zeman od vlády požadoval. Může toho být víc a asi bychom si měli všimnout, že v pondělí vláda schválila zahájení stavbu tolik prezidentem prosazovaného kanálu Dunaj, Odra, Labe (DOL).

Petr Rafaj je velmi nevýraznou osobností a tuhle „šedost“ dokázal dostat do obrazu „svého“ úřadu. A tak volání po jeho demisi působilo na veřejnost trochu jako nudný zápas o jednu nepříliš významnou trafiku. Přitom jde o úřad, který může rozhodovat o dostavbě jaderných elektráren, o způsobu vybudování 5 G sítí, o velkých armádních zakázkách, obchodech Agrofertu nebo právě stavbě kanálu DOL. Úřad dohlíží na férovost veřejných zakázek, „monopolnost“ různých fúzí soukromých i státních firem, výši cen a mnoho dalších věcech. Může jít „mocným“ na ruku, ale může jim také velmi komplikovat život.

↓ INZERCE

Je trapné, jak se Miloši Zemanovi – za přihlížení premiéra Babiše a jeho zástupce Jana Hamáčka – dařilo odkládat výměnu šéfa ÚOHS. Nedá se asi pochybovat, že to bylo v zájmu všech tří zmíněných mužů a mnoha dalších politických a ekonomických lídrů země. Jde o to nahradit poslušného Petra Rafaje jinou poslušnou personou, a vyhnout se přitom výběrovému řízení, které by mohlo nabídnout nezávislého šéfa úřadu. Dá se předpokládat, že takovou personu už našli.

Úřad však potřebuje podle expertů i řady rozumně přemýšlejících politiků značnou reformu. Rozhodovací kompetence i personální pravomoci šéfa úřadu jsou příliš monopolní, systém práce a rozhodování příliš tajemný, komunikace úřadu s veřejností i stěžovateli hodně špatná, na výsledky verdiktů se někdy čeká hodně dlouho. Zjednodušeně – šéf úřadu má opravdu velkou moc nad českým byznysem.

Vláda přitom letos dala zelenou dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, teď rozhodla o zahájení stavby zmíněného kanálu, rozjíždí se souboj o sítě 5 G. ÚOHS by měl být v těchto zakázkách, v nichž jde o ekonomiku i bezpečnost země, vládě rovnocenným partnerem. Je tu proto, aby byl nezávislým arbitrem vládních rozhodnutí při zadávání veřejných zakázek. Nemůže jím ovšem být v čele s šéfem typu Petra Rafaje.

Prezident Miloš Zeman při své nové veřejné aktivitě (a za tiché účasti premiéra Andreje Babiše, který se evidentně bojí kritizovat kroky hlavy státu) zase obchází pravidla fungování demokratických institucí. Ve vládních kuloárech se mluvilo o tom, za jaký bonus pro prezidenta se odchod Petra Rafaje odehraje. Byly prezidentovy záměry uspokojeny vládním schválení jeho snu o kanálu, který se stane křižovatkou tří moří? Návaznost rezignace a vládního ano pro DOL tuhle spekulaci nabízí.

Pokud teď vláda jmenuje do čela ÚOHS personu podobnou Petru Rafajovi, bude to zase do velké míry nahrávka prezidentovi. Miloš Zeman se snaží ovlivnit dostavbu Dukovan, výběr dodavatele technologií do sítí 5 G, a především stavbu průplavu Dunaj, Odra, Labe. Kopie Rafaje v čele ÚOHS by mu hodně pomohla.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články