Macronovi je třeba říct non

Jak se protahuje válka na Ukrajině, se objevuje na Západě čím díl víc hlasů, které volají po tom, aby Kyjev přepustil Rusku část území a „nějak se s ním dohodl“. Francouzský prezident Emanuel Macron nejnověji v rozhovoru řekl, že Rusko nesmí být ponižováno, protože musíme nechat prostor pro diplomacii. Dodal, že se vidí v čele vyjednávacího úsilí a chce být prostředníkem ve vztazích mezi Ruskem a západními zeměmi.

Macron je jedním ze státníků, který dosud nenavštívil napadený Kyjev, zároveň od začátku agrese udržuje telefonický kontakt s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.  Proč ne. Problém však je, že s ním nebyl doposud schopen dojednat vůbec nic. Nepodařilo se mu zachránit obyvatele Mariupolu – což byl podle jeho tvrzení jeden z důvodů jejich rozhovorů. V rozbombardovaném přístavu nakonec zemřelo přes dvacet tisíc lidí a Macron si na Putinovi nevymohl nic. Když teď uvádí, že chce nechat prostor pro diplomacii, je nutné podívat se do historie.

Na začátku devadesátých let Západ a Rusko dotlačily Ukrajinu k jadernému odzbrojení výměnou za bezpečnostní garance. Ty však byly bezprecedentně porušeny v roce 2014, kdy Rusko Ukrajinu napadlo poprvé. Po anexi Krymu a okupaci východní Ukrajiny následovaly minské dohody, opět s cílem přinést Ukrajině bezpečnost. Jenže v únoru Putin znovu zaútočil - tentokrát bylo jeho cílem zavraždění ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dobytí celé země. Prozatím neuspěl, ale válku vede dál.

Jestliže Macron mluví o prostoru pro diplomacii s Moskvou, která nikdy nefungovala, dává najevo, že minulost nezná, nebo nechce znát. Putin se dohodnout nechce, jeho zájmem je likvidace nezávislé Ukrajiny, pak okupace Moldavska. A kdyby mu to vyšlo, tak i Pobaltí a střední Evropy. Klidně bude vyčkávat a časem to zkusí znovu. Správnou strategií je to, co v kontrastu k Macronovi říká například estonská premiérka Kaja Kallas. Navrhuje nekompromisní postoj vůči Moskvě, masivní dodávky zbraní Ukrajině, „dráždění“ a poražení Putina - minimálně ve smyslu vytlačení z Ukrajiny.

Jak napsal americký generál Ben Hodges, Francie aktuálně poskytuje menší vojenskou podporu Ukrajině než Německo, jež bylo kritizováno za objem i rychlost dodávek. Řečeno Macronovými slovy, Paříž nechce umožnit Rusko porazit (a ponížit). Může v tom být naivita, cynismus, hloupost, nebo jen velikášská představa francouzské hlavy státu, že sehraje svým opatrným přístupem - který stojí čím dál víc ukrajinských životů -  zásadní dějinnou roli. Sám sebe prožívá jako velkého vyjednavače, ale tahle mise je dopředu odsouzena k nezdaru, Moskva má totiž zcela jiné zájmy: chce výhru. A tu Putinovi nedopřejme, ať se to Macronovi líbí, nebo ne.