Macron porušil jadernou rovnováhu

„Nechceme globální válku.“ - Tuhle větu napsal francouzský prezident Emmanuel Macron na svůj twitter poté, co poskytl rozhovor veřejnoprávnímu televiznímu kanálu France 2. V něm na otázku po francouzské reakci na možné ruské použití jaderných zbraní proti Ukrajině řekl, že pokud k tomu dojde, Francie k jaderné odpovědi nesáhne. „To není v naší jaderné doktríně,“ uvedl Macron. Francouzská jaderná doktrína počítá s tím, že Paříž své atomové zbraně uvede do pohotovosti v případě, že se bude cítit ohrožená režimy se zbraněmi hromadného ničení nebo sponzory terorismu; jako první útočit nechce.

Rusko prohrává na Ukrajině válku, kterou proti této zemi rozpoutalo, ukrajinská armáda osvobozuje okupovaná území na Donbase i na jihu v chersonské oblasti u Černého moře. Ruský prezident Vladimir Putin proto vyhrožuje shozením atomových bomb - což je kromě probíhajícího plošného bombardování civilních „cílů“ v podobě obytných čtvrtí, elektráren a dětských hřišť v podstatě jediná ze zastrašovacích taktik, která mu ještě zbývá.

Byl by to precedent: od své „premiéry“ ve druhé světové válce nebyla jaderná zbraň nikdy použita a atomový hřib nad krajinou je pro většinu lidí pochopitelný strašák rovnající se apokalypse (byť menší taktická jaderná zbraň, o níž se v souvislosti s Ukrajinou mluví, úplně apokalyptickou sílu nemá). Putin si tak od svých výhrůžek může slibovat vyvolání strachu a jedním z jeho cílů může být, aby vyděšená západní společnost  – přesně pod Macronovým úvodním heslem – donutila své vlády skoncovat s pomocí Ukrajině. To by pro ustupující Rusy byla vítaná vzpruha.

V tuto chvíli Putinovy jaderné hrozby nenesou ovoce, Západ dál za Ukrajinou stojí slovně i prakticky včetně Francie a Emmanuela Macrona: jeho zbraňové zásilky pro Kyjev jsou větší, než se často francouzští politici i on sám tváří. Zároveň však platí, že Rusko je připraveno situaci dál vyhrocovat - okamžitě a všude tam, kde jeho soupeři projeví slabost. A přesně to Macron udělal.

Systém jaderného odstrašení stojí na tom, že se jejich vlastníci drží vzájemně v šachu - a ten, kdo by je chtěl použít, si nikdy nemůže být jistý, že to neskončí ničivým koncem i pro něj samotného. Proto držitelé atomových bomb dopředu neuklidňují protivníka, že pokud začne shazovat své atomovky (i v třetí neatomové zemi), nemusí se jaderné odpovědi bát.

Tuhle balanc teď Macron porušil, když Putinovi přes televizi prozradil, že Moskva může na Ukrajině jít až na doraz, aniž by se musela bát. Američané nebo Britové naopak na rozdíl od Francouzů ve svých vystoupeních nejsou tak otevření: agresora nechávají v kýženém napětí, že pohrávání si s hromadným ničením může skončit drtivým dopadem i pro něj.

Po anexi Krymu a uzavření mírových dohod mezi Ruskem a Ukrajinou bylo ze Západu slyšet, že tento krok bude garantovat mír. Nestalo se. Putin dál posunuje hranice, ostřeluje ukrajinská města, mučí a vraždí na Ukrajině civilní občany včetně žen a dětí, nedávno mobilizoval další vojáky. Když uvidí v obranné zdi díru (a Francie ji teď pootevřela), může se skrze ni časem pokusit prolézt. To je nebezpečné, jak pro Ukrajinu, tak pro Západ - a tedy i pro Francii.