Kamala Harris v debatě s Donaldem Trumpem neprohrála a ukázala, že může být americkou prezidentkou

Pro pozorovatele ze střední Evropy přišla nejdůležitější chvíle první a pravděpodobně také poslední prezidentské debaty mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harris v její druhé polovině, kdy se již oboustranně temperamentní střet blížil ke konci. Řeč se stočila na budoucnost války na Ukrajině. Kontrast mezi oběma kandidáty na americký prezidentský úřad v tu chvíli nemohl být větší a rozdíl zřetelnější.

Donald Trump byl moderátorem debaty pořádané americkou televizní stanicí ABC dvakrát zřetelně dotázán, zda je v zájmu Spojených států, aby Ukrajina v konfliktu zvítězila. Americký exprezident na otázku dvakrát odmítl jasně odpovědět, jeho replika opakovaně zněla: „Je v zájmu USA, aby konflikt skončil.“ Trump dodal, že ve válce, v níž nikdy neoznačil jednu stranu za agresora, zbytečně umírají lidé a zbytečně se utrácejí miliardy dolarů. Kromě toho „nikdo nemluví a nikdo nemyslí na to, že Putin má jaderné zbraně“, dodal ještě Trump. „Pohráváme si s třetí světovou válkou, jejíž důsledky budou bezprecedentní.“

 Odpověď shrnovala více než dobře známý Trumpův postoj nejen k otázce Ukrajiny. Jeho pozice postrádala jakoukoli hodnotovou orientaci. Válku, jak ještě dodal, vede Putin, „protože během stahování z Afghánistánu viděl, jak neschopná současná americká administrativa je“. V jeho logice projevil Washington slabost a Moskva ji samozřejmě využila, viník konfliktu se tedy nachází v současném Bílém domě.  

Válku vyřeší obnovená síla, protože „lídři mi projevují respekt, mají ze mě strach“, jak si exprezident pochvaloval s odvoláním na maďarského premiéra Viktora Orbána. Řešení bude rychlé, „válka skončí ještě dříve, než budu inaugurován“. Jak bude řešení vypadat, Trump odmítl vysvětlit, jednoduše bude mír. Američané nebudou muset platit další miliardy dolarů.Kamala Harris naopak hovořila o svých opakovaných cestách na východ Evropy. O neklidných spojencích, kteří mají svou zkušenost s Ruskem a doufají, že nezůstanou osamoceni. Mluvila o tom, že Putin se nezastaví v Kyjevě, ale že se bude rozhlížet dál, na východ Evropy. Připomněla také spojenectví zemí NATO, odpovědnost Spojených států a jejich roli obhájce demokratických hodnot ve světě.