Hradní munice pro Ukrajinu může strhnout další země a zviditelnit Česko

Když prezident Petr Pavel loni v dubnu navštívil při své cestě na Ukrajinu východoukrajinské Dnipro, bylo to poprvé, co se od zahájení ruské agrese západní státník vypravil tak daleko za Kyjev – do míst, odkud je to už jen sto kilometrů k frontě. Měl tady možnost mluvit s ukrajinskými vojáky, kteří mu popisovali, jak nutně by potřebovali další munici, které se jim zoufale nedostávalo, aby byli proti Rusům úspěšní. Po návratu pak Pavel zdůraznil, že Česko bude v tomto směru aktivní a bude „hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice nejen z našich zdrojů. Ale že budeme také kreativně hledat cesty, jak ve spolupráci s našimi spojenci, případně dalšími zeměmi, dostat na Ukrajinu v krátké době to, co budou potřebovat.“

Od té doby se na věc na veřejnosti zapomnělo, ale v zákulisí se daly věci do pohybu. Začal pracovat tým ministerských expertů, který začal munici v různých zemích světa vyhledávat, a viditelným výsledkem bylo nedávné Pavlovo oznámení na Mnichovské bezpečnostní konferenci, že Česko „identifikovalo“ osm set tisíc kusů granátů. V současné době se Praha domlouvá s dalšími spojeneckými zeměmi, jak financovat jejich vykoupení. Pak by měla munice co nejrychleji směřovat na Ukrajinu.

Jde o klíčovou aktivitu v době, kdy si Ukrajina připomíná dva roky od napadení a Rusko na několika místech tlačí na prolomení fronty. Kromě většího počtu vojáků má značnou výhodu právě v převaze munice. Dodávka domluvená Českem by mohla tuto nevýhodu částečně srovnat, dát Ukrajině možnost udržet všechna území, která dobyla zpět v prvním roce války v Charkovské oblasti a jichž se chce nyní Rusko zase zmocnit. Znovunabytá síla by navíc dala šanci Kyjevu později znovu zaútočit na nepřítele v nové ofenzivě.