Co způsobil kybernetický útok: Babiš se vzepřel Zemanovi

Česká policie oznámila, že se jí nepodařilo vypátrat hackera nebo hackery, kteří loni v listopadu zaútočili na nemocnici v Benešově, ochromili její provoz a způsobili škodu ve výši téměř šedesát milionů korun. Nemocnice i policie zároveň vyloučili, že by byla ohrožena nebo zcizena data pacientů. Že aktér útoku zůstal neznámý, nicméně není až tak překvapivé - i průměrný hacker se umí skrýt v kybernetickém světě prakticky neodhalitelným způsobem.

Policie nemůže podle informací Respektu ani potvrdit či vyloučit, že šlo o totožného útočníka jako letos v březnu. Ale je pravděpodobné, že útok na benešovskou nemocnici byl „první vlnou“ série kybernetických ataků v Česku. Po vyhlášení březnového krizového stavu zaútočili hackeři znovu, tentokrát na brněnskou fakultní nemocnici, na psychiatrii v Kosmonosech a několik dalších státních institucí.

V první půli dubna dostal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) informaci od „spřátelené zahraniční instituce“, že se na 17. dubna chystají masivní útoky na další české zdravotní ústavy a další instituce. Podle svého nového šéfa Karla Řehky pak NÚKIB z dění na síti vyvodil vysokou pravděpodobnost útoku a vydal den před očekávanou akcí zákonné varování. Nemocnice se připravily, odstřihly vnitřní sítě od veřejného internetu, hackeři nebyli úspěšní a útok už nezopakovali.

Útok byl masivní, připravený a ve světě ojedinělý. Jeho intenzita probudila z kybernetické letargie i českou vládu. Ministři, poslanci, senátoři a řada státních institucí začali vnímat kybernetický svět jako podstatnou a – vzhledem k jeho rostoucímu vlivu na naše každodenní kroky – možná nejdůležitější platformu tuzemské obrany a bezpečnosti.

Fakt, že se policii nepodařilo odhalit pachatele, není v tento okamžik až tak důležitý. Mimochodem, ve věci pátrání po útočnících jsou angažovány i české tajné služby. Pokud by pachatel pocházel ze zemí, které byly v největším podezření, tedy z Ruska nebo Číny, zřejmě by bylo zájmem zpravodajců vědomost o pachateli utajit; v rámci bezpečnosti Česka by pak bylo možné pohlídat ho „příště“. Byť tahle verze je čistě spekulací, sofistikované kybernetické útoky jsou pokaždé kryty jiným způsobem – i kdyby šlo o jednoho aktéra.

V každém případě se bezpečnost tuzemského kybernetického prostoru za těch osm měsíců od útoku na nemocnici v Benešově zvýšila. Politici včetně premiéra Andreje Babiše začali brát zprávy expertů  NÚKIB a dalších institucí vážně. Milošem Zemanem nesnášený úřad - v roce 2018 vydal varování před čínskými společnostmi Huawei a ZTE, což prezident ostře kritizoval a tlačil na odvolání minulého šéfa -  byl loni finančně Babišovým kabinetem docela dušen. Útok na nemocnici v Benešově a pak další vlna ataků však premiéra „vystrašily“ natolik, že přestal aspoň v tomto směru respektovat zájmy Miloše Zemana a dal NÚKIB poměrně volné ruce i příslib větších investic. Vláda také začala intenzivněji prosazovat ve sněmovně schválení téměř fatálně chybějícího zákona o kybernetické obraně, který by mohl části útoků zabránit.