Českým aeroliniím zvoní výhodný umíráček

České aerolinie by se měly vrátit do vlastnictví státu. Oznámila to v úterý ministryně financí Alena Schillerová s tím, že situaci podle ní komplikuje přítomnost strategického zahraničního podílníka: čínské státní Citic Group. Jenže už se nezmínila o mnohem podstatnějších věcech - především o tom, že České aerolinie jsou dnes téměř bezvýznamnou firmou v rukou českých soukromníků a zmíněné čínské firmy, kterým krachuje byznys a finanční injekce za prodej části majetku by jim velmi pomohla. ČSA jsou na tom tak špatně, že nikdo jiný něž stát by je s největší pravděpodobností nekoupil.

ČSA vlastní všehovšudy třináct letadel, osm velkých a pět malých turbovrtulových; ve světě leteckých společností patří k těm nejmenším a nemají dobrou pověst. Skoro stoprocentní podíl ve společnosti ČSA drží společnost Smartwings. V ní zase mají dohromady mírně nadpoloviční podíl společnosti miliardáře Jiřího Šimáněho, který nemá daleko k Andreji Babišovi, Romana Vika a jeho manželky. Mírně pod padesát procent společnosti Smartwings pak drží zmíněná čínská státní společnost CITIC, která je převzala od „legendární“ zkrachovalé čínské CEFC, k níž má velmi blízko prezident Miloš Zeman. Česko-čínská firma Smartwings je podstatně větší společnost než ČSA: v Česku vlastní přes čtyřicet letadel a další třicítku má objednanou u výrobců.

Co by prodej Českých aerolinií státu znamenal? Stát by v podstatě koupil tradiční značku. Současná velikost někdejších národních aerolinií je však v žádném případě neřadí mezi strategické podniky, které by musel bezpodmínečně zachraňovat. Od půlky minulého desetiletí, kdy jim naprosto neprofesionálně a zmateně šéfoval Jaroslav Tvrdík, hlavní český zástupce čínské společnosti CEFC, jdou aerolinie stále ekonomicky dolů. Kvůli záchraně postupně prodaly většinu svého majetku, catering, nákladový terminál, servis i letadla.

Stát se pokoušel po roce 2010 ČSA zachránit. Aerolinie se staly součástí státního Českého Aeroholdingu, který zahrnoval i prosperující pražské letiště a pár dalších firem souvisejících s leteckým provozem. Část ČSA pak koupily Korean Air a společnost Travel Service. Poté, co čínská CEFC zvýšila v roce 2016 v Travel Service svůj podíl, koupila firma – už pod jménem Smartwings – zbytky někdejšího národního dopravce ČSA (aniž by zřejmě někoho tehdy ta ztráta „strategického pokladu“ trápila).

Stát by současnou koupí ČSA ukončil další etapu nepodařené záchrany aerolinií a docela pomohl  česko-čínské Smartwings, která se – stejně jako většina leteckých společností – dostala do problémů způsobených pandemií. Jak navíc přiznal Jiří Šimáně v čerstvém rozhovoru pro server Seznam.cz, Smartwings nemá dostatek hotovosti a má nasmlouvánu koupi třiceti velkých letadel. Čínská společnost CITIC podle Šimáněho přitom dělá mrtvého brouka. Odmítla se před časem zúčastnit navýšení základního kapitálu, bojkotuje valné hromady, a tím vlastně znemožňuje společnosti Smartwings kvalifikovanou záchranu. Takže prodej ČSA státu by mohl vytrhnout českým majitelům trn z paty. Jenže není jasné, co si o tom myslí Číňané z CITIC.

Jsme tak svědky celkem absurdní situace. Stát by měl zachránit – řečeno s mírnou nadsázkou - bezvýznamnou firmu ČSA, která je víceméně v rukou lidí blízkých premiéru Babišovi a prezidentu Zemanovi. A ministryně financí Schillerová to interpretuje tak, že stát zachraňuje tradiční a strategický podnik.