Byl Bedřich Smetana lepší milenec, nebo skladatel?
Proč čeští filmaři tak rádi svlékají svoje hrdiny
Jste moje múza. Česká hudba vám bude vděčná,“ pronáší v novém životopisném filmu České televize skladatel Bedřich Smetana, když předchozí milenku střídá v jeho posteli další. A múz má umělec velkého ega opravdu hodně. Jeho sukničkářství, které mu podle scénáře stále méně trpí žena Betty, je ve snímku nazvaném Smetana důležitější motiv než jeho hudba. Minulý týden uvedený film vznikl k letošnímu dvoustému výročí narození „otce české hudby“. A jako vždy, když se filmaři pustí do života známých postav, vyvolal i film Marka Najbrta debatu, jak je ukazovat a co o nich vlastně vyprávět.
Potvrzení trendu
Není nutné řešit, zda mají tvůrci právo na licenci – tedy vybírat si ze života, něco vypustit pro dramatický efekt, něco přidat, slepé místo vyplnit fabulací či postavu podat současnou optikou a přiblížit ji publiku. Mají. Byť se to řadě historiků a historiček nemusí vždy líbit. Stejně jako to, že lidé z 19. století mluví, jako byste se s nimi dali do řeči v metru. Vytýkání historických nepřesností a nerespektování faktů necháme jiným. Smetana ale potvrdil trend, jak tuzemští tvůrci k historickým figurám v poslední době často přistupují: rádi připomínají, že měli sex, fyzické tělo, jež je zrazovalo, nebo je rovnou ukážou v rouše Adamově.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu