Rozpaky nad „superúředníkem“
Skutečnou nezávislost by za platného zákonného vymezení mohla zajistit jen silná osobnost
Vláda ve středu konečně vybrala náměstka pro státní službu, kterému se zkráceně přezdívá superúředník. Super by nicméně měly být hlavně uvozovky, do nichž se tahle přezdívka halí, superlativů totiž bude mít nová funkce pomálu. Nová hlava státní správy bude spíše „superlativně“ slabá.
Je samozřejmě dobře, že se po dvanácti letech odkladů konečně nějaká vláda dokopala a služební zákon uvedla v platnost. A bylo rovněž chvályhodné, že se na jeho podobě snažila dohodnout s opozicí. Jenže Sobotkův kabinet částečně ustoupil opozičním politikům v čele s Miroslavem Kalouskem a částečně vyřešil vnitrokoaliční spory tím, že v zákoně nezbylo téměř nic z principů, které měly zajišťovat kýženou nezávislost úředníků na střídání a náladách politiků.
Z původně plánovaného šéfa nezávisle stojící úřadu, do jehož kompetencí by vláda mohla zasahovat jen omezeně, se nakonec stal řadový náměstek na ministerstvu vnitra, kterému naopak bude vláda schvalovat téměř všechno. Není tedy divu, když ministr vnitra před konkurzem prohlašoval, že bude divit, jestli se vůbec někdo přihlásí. A není také divu, že se kandidáti skutečně nehrnuli zrovna po desítkách; podle kuloárních informací museli vládní politici dokonce přemlouvat některé úředníky, aby se vůbec někdo přihlásil.
A vítězství Josefa Postráneckého, dosavadního ředitele kabinetu náměstka ministra vnitra pro ekonomiku, strategie a evropské fondy, žádnou z obav příliš neuklidňuje. Skutečnou nezávislost by totiž za platného zákonného vymezení mohla zajistit jen silná osobnost, která se nebude bát jít s politiky do konfliktu. Nejde tu o jeho jeho odborné a provozní znalosti - nicméně úředník, který ve státní správě pracuje už sedmnáct let a „přežil“ ministry mnoha stran, bude mít v krvi spíše naprostou loajalitu k politickým šéfům a opatrnost.
Pro ilustraci: „superúředník“ bude třeba koordinovat výběr státních tajemníků, kteří se budou starat o úředníky na jednotlivých ministerstvech. Jejich výběr bude mít na starosti komise, v níž většinu obsadí podle svého výběru ministr. Pokud bude mít Postránecký jiný názor, bude s ním muset jít do přímého konfliktu. A je otázka, zda právě v tom má pan Postránecký vhodný trénink.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
