Bitcoin je horská dráha pro drsňáky. Zatím

Do titulků pronikla většinou pouze jedna zpráva, ve skutečnosti by v nich však měly být dvě, i když si protiřečí. Ta první praví, že v Japonsku s největší pravděpodobností zkrachovala společnost Mt. Gox, oblíbená burza sloužící uživatelům virtuální měny bitcoin ke směně internetových peněz za reálné měny - a také coby jakási banka, kam bylo bitcoiny možné uložit v případě, že zákazníci nedůvěřují vlastním virtuálním peněženkám. V trapu je podle některých informací 774 000 bitcoinů, asi 6 procent veškerého objemu měny v hodnotě několika stovek milionů dolarů. 

Druhou zprávou je, že ve stejnou chvíli ve Spojených státech vzniká burza SecondMarket, která by poprvé měla do obchodování s bitcoiny přilákat velká „zvířata z Wall Street“ a vtáhnout tak virtuální měnu do světa skutečně velkého finančního byznysu. První zpráva samozřejmě důvěrou ve finanční novinku notně otřásá. Druhá naopak vzbuzuje nadšení mezi největšími jmény bitcoinové komunity, které ji berou jako důkaz, že rány způsobené otřesenou důvěrou se mohou zase rychle zacelit.

Bitcoin (Respekt mu věnuje rubriku Téma v aktuálním čísle 9/2014) je virtuální měna, jež vznikla v roce 2009 částečně jako protest proti moci vlád a centrálních bank, které drží v rukou běžné měny a tím také obrovskou moc nad celou ekonomikou. Projekt elegantně řeší krkolomné technické problémy a rozprostírá „dohled“ nad fingováním internetových peněz na celou síť uživatelů. Měna zaznamenala poměrně velký úspěch a v posledních měsících počet jejích uživatelů značně narostl; stejně jako její hodnota.

 To má i své stinné stránky. Projekt je stále v plenkách a čas od času se potýká s technickými problémy. Protože je počet jeho uživatelů stále omezený, mnohem snadněji se stává nástrojem spekulací, což vede občas k dramatickým výkyvům její hodnoty. A především, protože odmítá stát a státní dozor, neposkytuje zdaleka takové záruky, na jaký je běžný spotřebitel zvyklý. Bitcoin nikdo neprovozuje, respektive provozuje ho celá bitcoinová komunita - nikdo tudíž není za nic odpovědný a nikdo nejistí ničí vklady. Peníze, jež jsou jednou fuč, zmizely navždy.

Jedinou zárukou na zatím divokém bitcoinovém trhu je zájem samotných nadšenců o zachování důvěryhodnosti měny. To se zatím děje. Pád Mt.Goxu se očekával, pražští uživatelé virtuální měny o směnárně již v minulých týdnech mluvili s pohrdáním a přáli si její co nejrychlejší pád. Krach prorokoval ve svém nejnovějším čísle například i The Economist. Ale zároveň tvrdil přesně to, co mnoho běžných uživatelů: jde o technický problém, jsme svědky porodních bolestí, bitcoin krach japonské směnárny přežije.

Virtuální měna zatím zjevně není určena lidem, kteří nejsou zvyklí brát osud do svých rukou. Je to stále trochu riskantní hra, která vyžaduje stálý zájem o věc - a mnozí si dokonce přejí, aby bitcoin tak trochu zůstal syrovým kolbištěm pro samostatné drsňáky.

Krach Mt.Goxu v těchto dnech určitě pár lidí otrávil a pošramotil virtuálním penězům reputaci; dlouhodobě je to ale spíše jen výkyv, po němž bude následovat oprava a další postupné pilování tohoto finančního zlepšováku.

Jak prohlásil ve Financial Times jeden z investorů, který v Mt.Gox „utopil“ 550 bitcoinů, tedy bratru 6,5 milionu korun: „Správná lekce je následující: budujeme nové finanční pořádky. A ti z nás, kteří na tom pracují a do bitcoinu investují, nakonec zaplatí cenu za to, že celou věc přivedli na svět. Stavíme kanály, mosty a věže finančního světa budoucnosti a sami se tím vystavujeme jistým rizikům.“

Bitcoin zjevně stále nabízí jisté možnosti ryzího dobrodružství. Klid a pohodu zatím hledejme někde jinde.

Rozsáhlý text, který Respekt virtuální měně věnoval, najdete v aktuálním čísle pod titulkem Místo korun bitcoiny.