0:00
0:00
Jeden den v životě18. 9. 20154 minuty

Chůze po ohni

Kurz, kde se člověk učí, jak si správně přát helikoptéru a ferrari a nepořezat se při chůzi po střepech

Kristýna Štecová
Nic se mi nestane, tomu věřím. 
Autor: Archiv autorky

Koučink a kurzy osobního rozvoje frčí - a i já se konečně po letech plánování na jednu takovou akci dostávám. Jsem totiž pro každou špatnost. Akce: firewalking. Ano, chůze po ohni. Místo konání: areál příjemného hotýlku coby kamenem dohodil a zbytek došel východně od Prahy. Není tu signál a já si sundávám i hodinky. Tento víkend pro mě přestává existovat čas i povinnosti.

Neodpovídám na maily, nevisím na Facebooku, ani ve svém bytě na dálku neubytovávám stážisty ze Singapuru. Pro jednou budu sedět svým pozadím jen na jedné židli, ne na šesti. Jelikož miluju žehlení, hřbitovy a publikace o opoziční smlouvě, dá se směle říct, že jsem v tom nejlepším slova smyslu blázen. A doufám, že tady ti kolem taky. Come on; jestli přijeli na kurz, kde se chodí po ohni, musejí být!

↓ INZERCE

Jednoznačně převažují kosmetické poradkyně. Přijela i profesionální tenistka, investiční makléř, účetní a třeba já. Ubytovaná jsem s generální ředitelkou Britské obchodní komory. Tykáme si od první minuty a na pokoji kolem sebe chodíme ve spodním prádle. Nářez. Postupně mi začíná být jasné, proč jsme sem všichni přijeli. Ta žije v obrovském stresu, ten se narodil alkoholičce, ta si prošla zdravotními obtížemi… Každý z nás si musel v životě odvalit pár balvanů. Každý hledá cestu, jak se naučit vytvářet si vlastní realitu, přitahovat pozitivní lidi a plnit si sny.

Koučka Renata Angelo je jak dynamit. Její obličej mi spolu s Rauni Kilde, Janem Hnízdilem a mnoha dalšími visí doma na oranžové A3. Koláž lidí, se kterými se jednou potkám. Svým příchodem mi tedy plní první přání z mé nástěnky vizí. Procházíme s ní typy mentálních technik od meditací až po neurolingvistické programování. Hází jednu historku za druhou. O tom, jak jí sama letuška nabídla, jestli se nechce podívat během letu do kokpitu letadla nebo jak se setkala s Davidem Copperfieldem.

Dává nám tipy. Jak si správně přát helikoptéru nebo červené Ferrari a dát si pozor na to, kam přesně lepíte svou vystřiženou fotku (protože pokud ji omylem nalepíte na místo spolujezdce, dopadne to tak, že vám před domem zaparkuje v červeném Ferrari váš táta, sveze vás kolem domu a pak vás zase vysadí). Na papírek si píšeme svoje největší strachy a pak je všechny za doprovodu bubnování pálíme v krbu. Jednu chvíli si navzájem masírujeme krk a záda, vzápětí proti sobě sedíme ve dvojicích a navzájem si říkáme, v čem jsme jedineční a úžasní. Udržela jsem to, ale na krajíčku jsem měla, to teda jo!

Chůze po rozžhavených uhlících má být jen třešničkou na dortu. Elementálové ani Zeus nám však nejsou nakloněni. Vzhledem k přetrvávajícímu suchu vydal hejtman v celém středočeském kraji přísný zákaz rozdělávání ohně. Vynahrazujeme si to alespoň chůzí po střepech. Další nářez (ne doslova!). U oběda se bavíme o alternativních léčebných metodách. Generální ředitelka Britské obchodní komory dává do placu historku jak se stala generální ředitelkou Britské obchodní komory. Tenistka Petra dostává svému povolání – propiskou se jí daří sejmout jednu ze sto devadesáti pěti vos, které nás obtěžují. Krásný forhend.

Mé objednávky napsané na pokoj vypadají po pár hodinách následovně: kopeček zmrzliny, kopeček zmrzliny, dva kopečky zmrzliny. Poslední položku dostávám od milého číšníka zdarma za pomoc se sklízením šálků od kafe v konferenční místnosti. To co rozdáte, se vám vrátí v praxi. Před chvílí jsem si to psala do bloku. Po obědě ležíme odevzdaně na podložkách pod břízkami. Zapomínáme na uprchlíky, daně a nemoci kardiovaskulárního systému, zhluboka se nadechujeme a vydechujeme a (pokud nemáte rádi sluníčkové kecy o energii, konec věty přeskočte) vysíláme pozitivní energii. Hmyz, který mi pochoduje po koleni, mě nemůže rozhodit. Chci ležet a jen tak být.

Nebyl to jeden den v životě. Byly to dva dny v životě. Ale všechny ty úžasné zážitky tak nějak splynuly v jedno krásné velké něco. Hledám slova, jak popsat nepopsatelné. Zkusím to průhledným marketingem: doporučuje jedenáct z deseti Kristýn Štecových. Pokud se na příští firewalking vydáte, potkáme se tam. Dala bych ruku do ohně za to, že tentokrát ta chůze po uhlících už vyjde.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články