Rusko varuje, že zaútočí na lodě s ukrajinským obilím. Hrozí konflikt s Tureckem?

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

Třetí noc za sebou Rusko ostřelovalo černomořský přístav Oděsu, útok kromě civilních budov směřoval i na infrastrukturu související s lodní dopravou. Z přístavu Južné, který leží nedaleko Oděsy, pravidelně vyplouvají velké nákladní lodě s ukrajinským obilím a kukuřicí směřující přes Černé moře do Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Poté, co Moskva před několika dny vypověděla tzv. obilnou dohodu, která umožňovala jejich bezpečnou plavbu, hrozí nyní, že bude kromě přístavní techniky napadat i lodě samotné. V prohlášení mluví o tom, že od čtvrtka bude považovat plavidla směřující do přístavů i z přístavů za válečná.

Bezpečný transfer obilí z černomořských přístavů dojednaly loni v červenci OSN a Turecko. V prvních pěti měsících války to nebylo možné, dohoda ještě neexistovala a ruské lodě i miny blokovaly vývoz pšenice, kukuřice, slunečnicového oleje a dalších komodit, jejichž je Ukrajina jedním z největších světových vývozců. Obavy z hladomoru ve třetím světě tehdy vyšponovaly globální ceny potravin, srazila je právě až dohoda z tureckého Istanbulu.

Respekt byl opakovaně svědkem dlouhých front kamionů, které se od té chvíle začaly vytvářet v přístavech kolem Oděsy a čekaly na naložení svých nákladů na lodě. Zprvu měla dohoda platit sto dvacet dní, později byla opakovaně prodlužovaná, přičemž Rusko opakovaně vyhrožovalo, že ji vypoví. Moskva argumentovala, že jí vadí, že na oplátku není usnadněn vývoz ruských plodin a hnojiv z jeho přístavů, jak požadovala.

Mimo jiné chtěla i to, aby se Ruská zemědělská banka mohla vrátit do mezinárodního platebního systému SWIFT, naléhala také na uvolnění exportu amoniaku, složky řady hnojiv; její vývoz je pro ruskou ekonomiku důležitý. Západní experti namítali, že Rusko hledá zástupné důvody pro torpédování obilné dohody, ve skutečnosti byl podle nich ruský export obilí a hnojiv srovnatelný s dobami před ruskou invazí na Ukrajinu.

Nyní tedy Rusko přešlo od slov k činům. Co přesně to znamená pro ukrajinské lodě s obilím, to se teprve uvidí. Turecko v minulosti řeklo, že jim bude případně i za nepříznivých okolností pomáhat bezpečně plout Černým mořem. Zda by to znamenalo jejich doprovod tureckými válečnými loděmi, ale Ankara nikdy nespecifikovala. Kdyby to tak bylo, mohlo by to vést k přímé vojenské roztržce mezi Tureckem a Ruskem.

Jeden z bývalých vojenských velitelů separatistických oddílů bojujících na Donbase Igor Girkin takový konflikt těchto dvou velmocí očekává. „Okamžik pravdy se blíží. Dříve či později se Ruská federace dostane do přímého střetu s Tureckem. Boje se budou odehrávat v Sýrii, Zakavkazsku a na pobřeží Černého moře,“ napsal na síti Telegram. Poradce šéfa vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Michajlo Podoljak již vyzval světové společenství ke svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti, která by začala řešit potravinovou bezpečnost.

Rusko útokem na obilnou dohodu může sledovat opětovné vyhnání cen vzhůru, a to především v Africe a na Středním východě. To by mohlo některé tamní politiky dovést k tomu, že by se postavili proti Ukrajině. 

„Zatímco na pondělní ruské ukončení obilné dohody cena potravinářské pšenice v Evropě nijak výrazněji nereagovala, včera vylétla vzhůru mimořádným tempem, o 8,2 procenta. Světová cena pšenice pak v rámci včerejšího obchodování stoupla nejvíce od roku 2012. Ceny pšenice a dalších plodin tak na světových burzách citelně porostou zřejmě i dnes,“ uvádí v čerstvé analýze hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ukrajinské ministerstvo obrany podle nejnovějších zpráv v reakci na ruská prohlášení uvedlo, že od pátku mohou být plavidla plující do ruských nebo Rusy okupovaných ukrajinských přístavů v Černém moři považována za lodě přepravující vojenský náklad. Ondřej Kundra

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter