Informační servis

Koaliční rada se shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně. Úpravu navrhovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) - původní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést nebo ji už zavedly. Navrhovaná daň se má podle návrhu vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v ČR roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple. Koalice plánuje také účinnost předpisu posunout na začátek příštího roku.

Sněmovní rozpočtový výbor přitom ve středu doporučil Sněmovně schválit beze změny návrh na sedmiprocentní daň, žádný z návrhů na snížení sazby ani odklad účinnosti nepodpořil. Obavy z možné reakce USA a dopadu na český export jsou nicméně častým argumentem při debatách politiků. Ministerstvo zdůrazňuje, že národní návrh nemá ambici cílit na konkrétní zahraniční společnosti. Spojené státy minulý týden oznámily, že daň prověřují. Ministerstvo financí v reakci na to uvedlo, že pokud se podaří najít řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na pozici ČR nic nemění. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla.

Slovenský expremiér Peter Pellegrini ve středu oznámil odchod z mateřské strany Směr – sociální demokracie. Zároveň naznačil, že připravuje založení nové strany. Ještě v květnu veřejně vybídl šéfa strany Roberta Fica k odchodu z této funkce, kterou bývalý nejdéle sloužící předseda slovenské vlády Fico zastává od vzniku strany v roce 1999. „Zanechávám značku Směr – sociální demokracie jejímu otci zakladateli. Udělali jsme i chyby. Zahleděnost do sebe, podlehnutí pokušení moci. Selhání jednotlivců způsobilo, že značka Směr začala ztrácet lesk. Snažil jsem se vyvolat diskusi, že něco není dobré,“ řekl Pellegrini, který v současnosti zastává funkci místopředsedy slovenské sněmovny.

Spolu s Pellegrinim by mohli ze Směru-SD odejít i další poslanci. Fico podle Pellegriniho patří k nejúspěšnějším politikům na Slovensku, ale odcházející místopředseda strany zároveň netajil jejich spory. V čele vlády ho vystřídal v roce 2018 poté, co Fico podal demisi po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Fico dříve neuspěl s ambicí stát se prezidentem či šéfem Ústavního soudu a Směr dlouhodobě čelí poklesu popularity. Podle slovenských médií Fico nabídl Pellegrinimu křeslo předsedy strany pod podmínkou, že on sám si na chod strany zachová vliv. Pellegrini ale oponoval, že přímo od Fica takovou nabídku nedostal a že by s ní za daných podmínek nesouhlasil.

Švédská prokuratura ve středu oznámila, že ukončila vyšetřování dosud neobjasněné vraždy švédského premiéra Olofa Palmeho z roku 1986. Důvodem je skutečnost, že hlavní podezřelý Stig Engström v roce 2000 zemřel. Sociálnědemokratický politik byl zabit v noci 28. února 1986, když šel ve Stockholmu s manželkou z kina. Náhle se k nim přiblížil muž s revolverem a dvakrát vystřelil. Grafický designér Engström byl jedním z lidí, o nichž se od začátku vědělo, že byl na místě činu. „Jelikož zemřel, nemohu ho obvinit,“ prohlásil státní zástupce Krister Petersson na napjatě očekávané tiskové konferenci s tím, že Engström nenáviděl Palmeho a jeho politiku. Engströmovi se v případu přezdívá Skandia man, protože na scénu dorazil z nedaleké kanceláře pojišťovny Skandia, kde pracoval.

Engström nepopíral, že na místě činu byl, ale policie ho nakonec označila za nespolehlivého svědka, který se chce zviditelnit. Po smrti premiéra se při rozsáhlém vyšetřování objevilo mnoho teorií o politickém spiknutí a zatčeno bylo několik osob. Teorii o tom, že Engström byl skutečně vrah, ale rozvinul až v roce 2018 novinář Thomas Pettersson, který přinesl výpověď Palmeho syna. Ten uvedl, že těsně před atentátem na otce viděl přicházet muže, který se Engströmovi velmi podobal. Palme byl členem Švédské sociálnědemokratické dělnické strany a prosazoval švédský model sociálního státu. Měl mnoho nepřátel v zahraničí i ve své vlasti, kde byl především v armádních kruzích kritizován za ústupky vůči Sovětskému svazu. Jinak byl ale ve Švédsku populární a jeho politiku ovlivňoval více než tři desetiletí.

Návrh zákona o zákazu klecových chovů slepic, jehož autorem je člen Pirátské strany Jan Pošvář, nezískal podporu klíčového zemědělského výboru. Naopak hladce výborem prošel návrh na právo policie vstoupit do obydlí při důvodném podezření na týrání zvířete. „Čekali jsme, že to proběhne jinak. Nechápu, proč jsou poslanci za ANO proti svému vlastnímu předsedovi, který chtěl podpořit zákaz klecových chovů. Dokonce i poslanci ANO předložili i svoji vlastní verzi, tím myslím návrh pana Kolovratníka,“ řekl po hlasování autor návrhu Pošvář. Zákaz prosazoval od roku 2027 s tím, že nosnice v klecích jsou týrané a trpí stresem a deprivací.

Pavel Buršík, zástupce za sdružení Obránci zvířat, se předtím před poslanci vyjádřil k obavám, že zákaz klecových chovů nezapříčinil strmý růst ceny vajec. Argumentoval na příkladu Rakouska, které klecové chovy zakázalo a tamní cena vejce z podestýlkového chovu je pořád v přepočtu necelých 5 korun. Dodal ještě, že obchodní řetězce v Česku se již stejně rozhodly, že od roku 2025 nebudou prodávat vejce od slepic z klecových chovů. Naopak ministr zemědělství Miroslav Toman prohlásil, že by to znevýhodnilo zdejší producenty, a doporučoval nechat na spotřebitelích, aby si sami zvolili, která vejce si budou kupovat. Jak uvedl iDnes.cz, předseda výboru a šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že při konečném hlasování o zákonu, které má být příští týden v pátek, se ještě muže postoj hnutí změnit.

Stát by měl odpustit sociální odvody za červen až srpen firmám až do 150 zaměstnanců, a nikoli jen do 50 pracovníků, jak navrhuje vláda. Počítá s tím pozměňovací návrh Senátu k příslušnému vládnímu zákonu, který ve středu horní komora schválila. Chce do předlohy zahrnout i pomoc malým lékárnám a chce také změkčit podmínky pro odpuštění odvodů. Předloha se tak s pozměňovacími návrhy vrací do sněmovny. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že s ní nesouhlasí. Vláda navrhla, aby stát odpustil odvody firmám do 50 zaměstnanců, pokud nepropustily více než desetinu zaměstnanců. Podmínkou je také to, že tyto firmy ve srovnání s březnem nesnížily mzdy o více než deset procent. Dočasné prominutí odvodů je další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, který vláda prodloužila do konce srpna.

Senátoři také ve středu schválili novelu zákoníku práce, v rámci které se schválily uzákonění sdílených pracovních míst, nová pravidla pro stanovení dovolené i podmínky vysílání pracovníků do zemí EU. Norma má uzákonit také zavedení placeného volna navíc pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech, a změnu výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od úpravy slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. Ministryně Maláčová senátorům řekla, že její úřad plánuje taková místa dotovat kvůli lepšímu sladění práce a rodinného života.

Česko je osmou nejmírumilovnější zemí světa. Došel k tomu Světový mírový index (GPI), v němž si ČR oproti loňsku polepšila o dvě pozice. V čele žebříčku vydávaného britským Institutem pro hospodářství a mír  je znovu Island, následovaný Novým Zélandem a Portugalskem, na jeho konci je Irák, Sýrie a Afghánistán. U dna žebříčku se umístilo i Rusko. Nejmírumilovnějším regionem je znovu Evropa, která má mezi prvními 20 zeměmi hned 13 zástupců. Na opačném konci je Blízký východ a severní Afrika, kde se nachází čtyři z deseti nejméně mírumilovných zemí světa. Celkově se oproti loňsku v indexu, který sleduje 23 ukazatelů, zlepšilo 81 zemí, zatímco 80 se jich zhoršilo.

V první desítce jsou ještě Rakousko, Dánsko, Kanada, Singapur, Japonsko a Švýcarsko. Německo je 16., což znamená vzestup o šest pozic. Británie se umístila 42., Čína 104., Spojené státy 121. a Rusko dokonce až 154. Za Moskvou už vedle poslední trojice v žebříčku skončily jen Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Libye, Somálsko, Jemen a Jižní Súdán. Světový mírový index je výsledkem hodnocení v kategoriích, jako jsou například míra kriminality, dostupnost zbraní, velikost armády a její výzbroj, příspěvky na mírové mise OSN, vztahy se sousedními zeměmi, mírumilovnost demonstrací, míra nátlaku politického systému na občany či účast na zahraničních konfliktech.