Informační servis

Premiér Andrej Babiš svolal na páteční sedmou hodinu ranní mimořádné zasedání vlády, na kterém by se mělo zrušit omezení při cestování mezi Českem, Rakouskem, Maďarskem a Německem. Babiš nevyloučil, že omezení budou zrušena možná už od páteční půlnoci, a dodal, že jsou to pro Česko nejdůležitější exportní země. Dosud museli lidé kvůli koronavirové pandemii při návratu z těchto zemí jít do karantény nebo se prokázat negativním testem na koronavirus. To by ještě před víkendem mohlo padnout. Se Slovenskem už omezení způsobená pandemií skončila.

„Svolal jsem mimořádnou vládu. Předpokládám, že rozhodneme o tom, že Rakousko, Německo, Maďarsko a všechny tyto země a jejich a naši občané budou moci volně cestovat, jak to bylo před tím, než přišel vir, bez nějakých certifikátů nebo karantén nebo testování. Já budu navrhovat, abychom to dělali co nejdřív. Takže doufám, že zítra od půlnoci by se uvolnil cestovní ruch s těmito zeměmi,“ uvedl Babiš.

Téměř tři čtvrtiny Čechů se obávají druhé vlny epidemie koronaviru. Nejčastěji se jedná o lidi starší 66 let. Pocit osobního ohrožení nákazou je přitom v Česku momentálně nejnižší od vyhlášení nouzového stavu, vyjádřilo ho 55 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Polovina veřejnosti se domnívá, že dostat virus pod kontrolu potrvá déle než šest měsíců a na podzim očekávají druhou vlnu nákazy. Na konci dubna měla tento pocit zhruba třetina lidí. Třetina ekonomicky aktivních Čechů se pak obává, že jejich firmy budou muset v důsledku krize propouštět zaměstnance, a tři pětiny dotázaných očekávají, že budou muset snížit své životní standardy.

Pravicová opozice ve středu s pomocí SPD prosadila,  že ministerstvo zdravotnictví má do konce července zpracovat systém pandemických stupňů pohotovosti. Do konce září má aktualizovat typový plán epidemie hromadné nákazy a v případě druhé vlny epidemie koronaviru podle něj postupovat. Už do konce tohoto měsíce by mělo ministerstvo zdravotnictví podle rozhodnutí Sněmovny dopracovat projekt chytré karantény a představit strategii testování pro případ druhé vlny epidemie koronaviru. Zároveň si Sněmovna od vlády vyžádala na návrh Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jednou za tři měsíce informaci, jaká opatření kabinet připravuje.

Evropská centrální banka se ve čtvrtek rozhodla rozšířit program nákupu vládních dluhopisů států eurozóny o dalších 600 miliard eur. Na podporu států platících společnou měnou tak v reakci na koronavirovou pandemii centrální bankéři uvolnili už 1,35 bilionu eur, v přepočtu 36 bilionů korun. Banka zároveň oznámila, že v rámci svého nouzového programu hodlá nakupovat dluhopisy minimálně do konce června příštího roku.

Evropské akcie a euro reagovaly na toto rozhodnutí růstem. „Jde o pozitivní překvapení, protože mezi investory se očekávalo navýšení o 500 miliard eur. Zároveň ECB oznámila, že prostředky, které obdrží ze sesplatněných dluhopisů, opět reinvestuje. Tyto reinvestice potrvají nejméně do konce roku 2022. To je silný vzkaz,“ konstatoval finanční analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevidí nyní důvod ke změnám ve vládě. Nemá ani informace o tom, že by KSČM, která menšinový kabinet toleruje, nepodpořila některé vládní návrhy, pokud by ve funkci zůstal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Předseda KSČM Vojtěch Filip ve středu Českému rozhlasu řekl, že KSČM bude tlačit na odvolání šéfa diplomacie. Pokud k tomu Babiš nepřistoupí, komunisté nebudou hlasovat pro některé neupřesněné vládní návrhy. Premiér ale řekl, že o těchto požadavcích neví. „Pan Petříček je nominant ČSSD a my máme koaliční smlouvu. Je to pro mě nová informace, i když vím, že pan předseda Filip má dlouhodobě výhrady vůči panu ministrovi. Ale já koaliční dohodu držím, a tak to v tuto chvíli ani nemohu komentovat,“ řekl Babiš.

Předseda komunistů kritizuje Petříčka dlouhodobě. Ve středu Filip uvedl, že KSČM bude usilovat o jeho odchod z kabinetu, ve hře je i omezení podpory pro vládní návrhy. Neupřesnil, o jaké by šlo, prý jich je dost. „Panu premiérovi jsem řekl, jaké kroky budeme činit,“ uvedl v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Filip Petříčkovi nově vytýká zejména skutečnost, že se připojil ke společnému prohlášení ministrů zahraničí devíti zemí střední a východní Evropy a Spojených států, kteří upozorňovali, že konec druhé světové války nepřinesl všem svobodu, neboť velká část Evropy se dostala do mocenské sféry Sovětského svazu.

Na Staroměstském náměstí v centru Prahy se nově tyčí napodobenina Mariánského sloupu ze 17. století. Původní sloup svrhl dav lidí v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské nadvlády. O návratu historické památky se diskutuje od 90. let. Pražští zastupitelé dříve opakovaně odmítli vyjádřit s umístěním napodobeniny původního sloupu souhlas, ale situace se změnila koncem letošního ledna, kdy se v zastupitelstvu našla většina k revokaci původního stanoviska města.

Následně na se rozjely přípravy na instalaci repliky původní sochy Panny Marie, která byla provizorně umístěna u severní zdi Týnského chrámu. Ne všichni Pražané jsou nicméně příznivci návratu sloupu, vznikly proti němu i petice. Zastánci obnovy jej považují za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol připomínající netolerantní rekatolizaci země v minulosti.

Nominace na každoroční britské televizní ceny BAFTA ovládl seriál Černobyl. Historické drama, které se inspirovalo havárií v sovětské jaderné elektrárně na Ukrajině z roku 1986 a jež uspělo také mezi českými fanoušky, má šance získat ocenění ve 14 kategoriích.  Ceny se budou udílet 31. červenec. Kvůli pandemii covidu-19 se ceremonie uskuteční bez diváků a děkovné proslovy budou ocenění pronášet na dálku. Po Černobylu má největší naději na zisk ocenění seriál Koruna (The Crown), který se věnuje životu britské královny Alžběty II. a získal sedm nominací. Trofej mohou dostat i seriály Potvora (Fleabag), Na mušce (Killing Eve), Giri / Haji a Sexuální výchova (Sex Education). V kategorii s názvem “Televizní okamžik, který diváci zkrátka musí vidět,” je nominována scéna z oblíbeného fantasy seriálu Hra o trůny, kdy Arya zabije Nočního krále. Televizní ceny BAFTA se udílí pravidelně od roku 1955. Britská akademie filmového a televizního umění rozdává také filmové ceny; jejich letošní držitelé jsou známi od počátku února (hlavní trofej získal snímek 1917 z doby první světové války).