Informační servis

Od středeční půlnoci se plně obnoví volný pohyb osob mezi Českem a Slovenskem a vrátí se ke stavu před koronavirovou pandemií.  V Praze to oznámili premiéři obou zemí Andrej Babiš a Igor Matovič. Matovič, který přijel do Česka na první oficiální návštěvu, řekl, že uvolnění hraničního režimu s sebou přivezl jako “dárek”. Dosud čeští občané mohli bez povinnosti mít negativní test na covid-19 navštívit Slovensko, ale museli se do 48 hodin vrátit zpět; v případě delšího pobytu museli na čtrnáct dní do karantény nebo se prokázat negativním testem. Hranice také bylo možné překračovat pouze na oficiálních přechodech. Tohle všechno úderem dnešní půlnoci končí a na česko-slovenskou “čáru” se vrací volný pohyb.

K významným uvolněním přeshraničního pohybu osob ve středu přistoupily Německo a Rakousko. Zatímco Berlín oznámil, že od 15. června zruší varování před cestami do 29 evropských zemí včetně České republiky, Rakousko už od čtvrtka zruší kontroly v podobě zdravotních testů na všech svých hranicích s výjimkou těch s Itálií. Ohniska pandemie se v posledních týdnech přesunula mimo Evropu. V Brazílii počet mrtvých s covidem-19 překonal hranici 30 tisíc, v Indii už evidují přes 200 tisíc nakažených.

Poslanci na svém středečním zasedání vrátili návrh na zavedení povinného podílu českých potravin na pultech obchodů do druhého čtení. Znamená to, že normu je ještě možné přepracovat a dodat k ní pozměňovací návrhy; zůstává však ve hře. Původně ji měla sněmovna ve středu schvalovat. Kdyby se tak stalo, na pultech tuzemských obchodů by muselo být už od příštího roku nejméně 55 procent potravin z Česka. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent.

Návrh kritizovala Hospodářská komora i Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle nich by norma byla v rozporu s evropským právem a vedla by ke zdražování a snižování kvality zboží, protože by se dramaticky snížila nabídka zejména zeleniny a ovoce mimo sezónu, ale také sýrů a dalších specialit. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) návrh naopak hájil. „Já nevidím důvod, aby se sem vozila jablka z Jižní Ameriky v sezóně. Nevidím důvod, abychom dováželi hrušky. Všichni, kteří proti tomu vystupují, jsou zastánci obchodních řetězců“ řekl. Další bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil, že návrh má nedokonalosti a je podle něj třeba hledat lepší cestu. Poznamenal, že problém se netýká exotického ovoce, když ale vidí hovězí maso dovezené z Jižní Ameriky, pokládá to za problém.

Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že Británie je připravená pomoci hongkongským občanům a téměř třem milionům z nich otevřít své dveře, pokud Čína v bývalé britské kolonii prosadí kontroverzní bezpečnostní zákon a uvalí na město restriktivní normy komunistické říše. Johnson nabídku sdělil v textu s názvem We will meet our obligations, not walk away (Splníme svoje závazky, neotočíme se k nim zády), který otiskl britský deník The Times. Navázal tak na dřívější slova svého ministra zahraničí Dominika Raaba, že pokud Čína obávanou právní normu, kvůli které si proti sobě Peking postavil svobodný svět, prosadí, budou moci hongkongští občané, kteří mají britský pas pro osoby v zámoří, přicestovat do Británie na období dvanácti měsíců bez nutnosti víza a po uplynutí tohoto období budou moci požádat o prodloužení. V Hongkongu je asi 350 tisíc držitelů tohoto pasu. Dalších 2,5 milionu občanů, kteří jsou narozeni do chvíle, kdy Británie předala v roce 1997 Hongkong Číně, na něj má nárok - a Johnson připomněl, že o něj mohou požádat. Držitelé získají v Británii i další práva jako pracovní povolení, což jim otevře cestu k získání britského občanství. Podle premiéra by šlo o jednu z největších změn vízového systému v britské historii.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek státního rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun.  V rozhovoru s ČT tak nevyloučila , že požádá Sněmovnu o další zvýšení schodku. Naposledy Sněmovna 22. dubna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun . Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun. „Prodloužili jsme program Antivirus, běží kompenzační bonus, máme odpuštění sociálních odvodů, chystáme masivní dotace pro obce. Takže potřebuji to mít již nějak sečtené. A nemohu vyloučit, že do Sněmovny ještě jednou půjdu. Může se stát, že se tomuto číslu přiblížíme,“ uvedla. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Ke konci května skončilo hospodaření státu schodkem 157,4 miliardy korun z dubnového schodku 93,8 miliardy korun. Květnový výsledek je tak nejhorší od vzniku ČR. Schillerová zároveň opět odmítla navýšit příjmy rozpočtu zvyšováním daní. „To je to nejhorší, co bychom mohli podnikatelům udělat. Cílem je udržet zaměstnanost, a podpořit následně spotřebu a dát peníze do záruk,“ uvedla. Kromě současných záruk za úvěry u bank v rámci programů COVID ministryně chystá i další záruční schéma, které by se týkalo investičních úvěrů. Nynější záruky se týkají záruk za úvěry na provoz provozních úvěrů. Rovněž nevyloučila to, že pro některé obory by prodloužila i vyplácení příspěvku OSVČ. Zatím je naplánován do 8. června. Jako možnou skupinu podnikatelů uvedla průvodce.

Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, podle jehož rad Švédsko nepřijalo tak přísná omezující opatření proti šíření koronaviru jako jiné evropské země, připustil, že úřady mohly situaci řešit lépe. Ve Švédsku byla úmrtnost v souvislosti s koronavirem nižší než v Británii, Španělsku či Itálii, které přijaly přísná protiepidemická opatření. Ve srovnání s ostatními severskými státy si ale Švédsko nevedlo příliš úspěšně. Švédské úřady nechaly na odpovědnosti občanů, aby dodržovali doporučení ohledně odstupů a hygienických pravidel. Otevřeny zůstaly základní školy, kavárny, restaurace i obchody. Švédský úřad veřejného zdraví usoudil, že švédský přístup je dlouhodobě udržitelný, a odmítl krátkodobější přísné restrikce, které považoval za nepříliš účinné v poměru k jejich dopadu na společnost jako celek.

„Evidentně je tady velký potenciál pro zlepšení,“ prohlásil hlavní švédský epidemiolog Tegnell ve švédském rozhlasu. „Kdybychom se se stejnou nemocí setkali příště a věděli přesně to, co o ní víme dnes, myslím si, že bychom volili cestu někde mezi tím, jak postupovalo v uplynulých měsících Švédsko a jak postupoval zbytek světa,“ dodal. Na dotaz, zda ve Švédsku zemřelo příliš brzy příliš mnoho lidí, Tegnell odpověděl: „Ano, určitě.“ Podle epidemiologa zůstává nicméně otázkou, která z opatření uplatňovaných v jiných zemích by byla ve Švédsku nejefektivnější. „Možná to zjistíme teď při jejich postupném uvolňování,“ podotkl Tegnell, jehož strategii podporovala velká část Švédů a který se stal v zemi doslova celebritou. Desetimilionové Švédsko zaznamenalo od začátku epidemie 38 589 nákaz koronavirem a 4468 pacientů s nemocí covid-19 zemřelo. Podobně lidnatá Česká republika registruje 9374 případů nákazy, obětí je 323.

Česká společnost vyvíjející počítačové hry Bohemia Interactive popřela informace médií, že do ní majetkově vstoupila čínská internetová firma Tencent. Firmy spolu nicméně dřív jednaly a v budoucnu mohou spolupracovat. Specializovaný server The Information v úterý napsal, že Tencent koupil v Bohemia Interactive podíl mezi 70 a 80 procenty za zhruba 260 milionů dolarů. Českou Bohemia Interactive založili bratři Ondřej a Marek Španělé. Celosvětově herní studio prorazilo v roce 2001 hrou Operation Flashpoint, tedy simulací válečného konfliktu mezi SSSR a Západem, která nabídla do té doby nevídanou interakci s prostředím. Z ní čerpá dodnes vycházející série podobných her ArmA včetně předloni vydaného úspěšného titulu DayZ.

Hra Operation Flashpoint byla základem pro taktické simulátory pro několik armád NATO vyvíjené firmou Bohemia Interactive Simulations, jejíž většinu Marek Španěl před sedmi lety prodal (podle médií za stovky milionů korun) globálnímu investičnímu fondu Riverside. Firmy jsou nyní majetkově zcela oddělené, sdílejí jen název. Server Lupa.cz nedávno uvedl, že herní studio Bohemia Interactive loni celosvětově prodalo 4,5 milionu kopií her a jejich rozšíření a utržilo zhruba 1,5 miliardy korun. V roce 2018 vykázalo tržby víc než 490 milionů korun a zisk 71,2 milionu.