Informační servis

Hrubý domácí produkt Česka meziročně klesl o dvě procenta. Tuzemská ekonomika se tak podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu propadla méně, než statistici předpokládali ještě v květnu - tehdy mělo jí o 2,2 %. Pokles hospodářství za první čtvrtletí letoška roku ve srovnání s předchozím kvartálem pak činil 3,3 %, což je opět o něco optimističtější výsledek, než byly první odhady; největší pokles přitom zaznamenaly následkem koronavirové pandemie obchod, ubytování, pohostinství a doprava.

Podle statistiků jde ale jen o dočasnou útěchu. „Propad ekonomiky v posledních týdnech března byl až čtvrtinový. Vzhledem k tomu, že duben byl restrikcemi zasažen téměř celý a květen se vracel k normálu relativně pomalu, je patrné, že pokles tuzemského hospodářství v druhém čtvrtletí bude dvouciferný,“ řekl ředitel odboru národních účtů statistického úřadu Vladimír Kermiet.  Kvůli restriktivním opatřením se propadá většina evropských ekonomik, je tu však jedna výjimka - Švédsko. Země v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu rostla meziročně o 0,4 procenta . Švédsko se rozhodlo ekonomiku netlumit a nezavedlo ani obecnou karanténu. Počet obětí na covid-19 je ale výrazně vyšší než ve srovnatelně velkých zemích, které prošly karanténou.

Americký prezident Donald Trump nařídil mobilizaci všech dostupných civilních  a vojenských sil s cílem zastavit už týden trvající nepokoje, které se rozpoutaly po násilné smrti černocha George Floyda dvěma policisty.  Vyzval k větší tvrdosti při rozhánění protirasových demonstrací a pohrozil, že nechá nasadit armádu na rozehnání protestujících v ulicích. ”Pokud se město nebo stát bude zdráhat učinit nezbytná opatření, nasadím armádu Spojených států a problém za vás rychle vyřeším," prohlásil svým typicky chvástavých způsobem.

Špičky opozičních demokratů jeho prohlášení zkritizovaly. Jedním z prvních, kdo se ozval, byl Trumpův pravděpodobný protikandidát v listopadových volbách Joe Biden: pdle něj Trump hodlá použít americkou armádu proti Američanům, což je bez souhlasu daných autorit státu protiústavní.  „Prezident opakovaně prokázal, že je neschopný vládnout a neprojevil zatím nic kromě falešného siláctví po celou dobu chaosu, který doprovází jeho prezidentství,“ uvedl pak ve vyjádření guvernér státu Washington Jay Inslee.  “Násilnosti nezmírníte tím, že vyšlete do ulic vojáky," dodala guvernérka státu Oregon Kate Brown.

Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Británií nepřineslo téměř žádný pokrok. Přes rychle se krátící čas a sílící hrozbu rozchodu bez dohody obě strany stále trvají na tom, že ve svých požadavcích musí ustoupit ten druhý. Vyplývá to z prohlášení šéfů vyjednávacích týmů Michela Barniera a Davida Frosta. Zásadním sporným tématem zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které Brusel požaduje a Londýn odmítá. Rozhovory zahájené v březnu, tedy měsíc po vystoupení Británie z EU, mají určit podmínky, za nichž bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv či jak bude vypadat budoucí obranná a bezpečnostní spolupráce. Na dojednání dohody ale zbývá jen několik měsíců, neboť ji před koncem přechodného období do prosince musejí schválit parlamenty.

„Neprodáme své hodnoty za to, aby prospívala britská ekonomika,“ řekl Barnier, podle něhož byl týden videokonferencí pro Brusel velkým zklamáním. Unie nechce ustoupit z požadavku, aby Londýn jako podmínku pro plný přístup na jednotný trh dodržoval klimatické, sociální či daňové standardy EU. Británie oponuje, že chce jako nezávislá země uplatňovat svá vlastní pravidla - podobně jako ostatní státy, které mají s EU obchodní dohody. Kvůli pandemii covidu-19 skončilo teprve třetí kolo jednání. To je předposlední možností, jak dosáhnout zásadního pokroku do poloviny roku, který je cílem EU. Na konci června vyprší termín, kdy může Británie požádat o prodloužení přechodné doby, jež slouží k vyjednání dohody.

Akce samospráv kvůli ztrátám příjmů považuje premiér Andrej Babiš (ANO) za kampaň. Vláda podle něj řeší situaci malých obcí, velká města by měla investovat ze svých rezerv a být solidární. Proti krácení rozpočtů obcí a krajů protestuje například Svaz místních samospráv, který chce uspořádat protestní shromáždění. Vyzval také starosty, aby na radnice vyvěsili oznámení, že jsou kvůli použití sdílených daní na sanování škod po epidemii ve stávkové pohotovosti. Obce kvůli vyplácení koronavirové pomoci ze sdílených daní přijdou o 20 miliard. „Tady jede kampaň STAN, který se tváří, že zastupuje všechny starosty, a KDU-ČSL a samozřejmě Senát. Je to krajská kampaň,“ uvedl Babiš.

Kritizoval v té souvislosti i lidovecký návrh vrátit obcím peníze příspěvkem na každého obyvatele. Situaci nejmenších obcí, které podle premiéra peníze skutečně potřebují, kabinet řeší. Velká města včetně Prahy a Brna podle něj mají naopak na účtech miliardy a měla by investovat.  Kabinet slibuje, že ztráty příjmů bude obcím kompenzovat dotacemi. „My připravujeme program v rozsahu až desítek miliard,“ uvedl Babiš a zmínil například podporu oprav chodníků či kanalizací. Obcím se ale kompenzace formou dotací nelíbí. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek řekl, že na daňové úpravy vlády podá ústavní stížnost.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se postavila na stranu internetové společnosti Twitter ve sporu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o nakládání s obsahem jeho příspěvků. Trumpovi vadilo, že sociální síť označila několik jeho příspěvků za nepřesné, kvůli čemuž se pokusil změnit zákon chránící sítě před odpovědností za obsah zveřejněný uživateli. Jourová na twitteru uvedla, že podporuje snahu této společnosti upozorňovat na nepřesné informace. „Tady nejde o cenzuru. Jde o označování nepravdivých nebo zavádějících informací, které mohou způsobit veřejné škody,“ napsala Jourová, která má na starosti mimo jiné boj s dezinformacemi. A dodala, že podporuje snahu společnosti Twitter o transparentní politiku nakládání s problematickými příspěvky.

Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, jehož cílem je podle prezidenta chránit svobodu projevu, kterou mohou sociální sítě označováním příspěvků narušovat. Šéf Bílého domu se snaží pomocí příkazu změnit způsob využívání zákona, který dává společnostem Facebook, Twitter, YouTube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Evropská komise se dlouhodobě snaží přesvědčovat velké sociální sítě, aby odstraňovaly příspěvky, které porušují zákon, případně označovaly ty zavádějící a usnadňovaly lidem cestu ke spolehlivým zdrojům ověřených informací. Velké firmy včetně Twitteru se ke spolupráci zavázaly v dobrovolném kodexu před čtyřmi lety.

Brzký návrat do kin po koronavirové pauze chystá více lidí než do divadla a na koncerty. Do kina plánuje jít v nejbližší době 52 procent lidí, zatímco na koncert třetina a do divadla 29 procent lidí. Ukázal to květnový průzkum STEM/MARK. Návštěvy divadel či kin byly spolu s dalšími zakázány v polovině března. Zhruba po dvou měsících byly od 11. května povoleny akce do 100 lidí a od 25. května do 300 lidí. Divadla, kina či koncertní sály musely zajistit rozestupy v hledištích a nechávat neobsazené řady. To skončí spolu s další vlnou uvolňování pravidel od 8. června, kdy se budou moci konat akce pro maximálně 500 lidí. K masovým akciím jsou nicméně Češi zdrženliví. Demonstrace by 61 procent lidí povolilo až po prázdninách a hudební festivaly 55 procent. Na druhou stranu sportovní utkání by si v normálním režimu uměly přes prázdniny představit dvě třetiny dotázaných.

Šetření přitom ukázalo velké rozdíly podle věku. Lidé do 30 let by masové akce uvolňovali rychleji než starší občané. Více než polovina z nich by ráda v létě navštívila hudební festival. Celkově by se festivalů zúčastnily toto léto dvě pětiny respondentů, stejně tak sportovních utkání. Na demonstraci by šlo pouze 18 procent dotázaných, přičemž toto číslo navyšují hlavně lidé z velkých měst, zejména z Prahy. Příští týden v úterý se v Praze uskuteční protestní pochod iniciativy Milion chvilek pro demokracii. Kina a jiné kulturní akce před koronavirovou pandemií pravidelně navštěvovala asi polovina Čechů, koncerty a divadla asi 30 procent a hudební festivaly 16 procent lidí. Přibližně sedm z deseti pravidelných návštěvníků kulturních podniků své akce během šíření koronaviru postrádalo.