Informační servis

Sněmovna v pátek schválila zákonné zakotvení sdílených pracovních míst - jeho princip spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů.  Zároveň s tím poslanci odsouhlasili nová pravidla pro stanovení dovolené i podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie. Do vládní novely přidali i pozměňovací návrhy o zavedení placeného volna navíc pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech, a o změně výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu. Další poslanecké úpravy dolní komora odmítla. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Dovolená by se podle vládního návrhu neměla poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou a odrazily by se v ní snížené úvazky. Pětidenní placené volno pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež, prosadila skupina poslanců v čele s Janem Farským (STAN). Zaměstnavatelům má náhradu zaplatit stát, což si vyžádá asi 50 milionů korun ročně. Možnost využití už nyní zakotveného až třítýdenního neplaceného volna by se měla podle schválené úpravy rozšířit i na sportovní soustředění dětí a mládeže. Další poslanecké návrhy neprošly - Sněmovna zamítla i pozměňovací návrh Pirátky Olgy Richterové, který by zavedl automatickou valorizaci minimální mzdy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je přesvědčen, že vláda „bohatě vrátí“ obcím na dotacích peníze, o které přijdou kvůli schválení kompenzačního bonusu pro OSVČ a malé společnosti s ručením omezeným. Sněmovna tento týden odmítla návrh Senátu, aby se kompenzační bonus vyplácel přímo ze státního rozpočtu, nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Babiš připustil, že samosprávy o peníze přijdou. „Jsem ale přesvědčen, že jim tu částku bohatě vrátíme navýšením dotací a pravděpodobně i navýšením poměru dotací, který je dnes 70 procent stát a 30 procent obce,“ řekl.

Babiš řekl, že v souvislosti s koronavirovou krizí požádal ministry o předložení všech připravených investičních projektů. „Dostaneme se letos na rekordní částku 150 miliard, a to nás ještě čeká revize stávajícího rozpočtu,“ konstatoval. Mluvil také o trestním oznámení, které podal Středočeský kraj kvůli zprávám o nedostatku ochranných pomůcek u záchranářů. Uvedl, že to nepovažuje za dobrý způsob řešení - postup prý byl ze strany hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) nešťastný a zbytečný a „zastínil její úspěchy“. Trestní oznámení souvisí s článkem, který vydal Náš region. Na nedostatek pomůcek si stěžovala záchranářka ze Zdib Veronika Brožová, list použil její otevřený dopis. Kraj tvrdí, že záchranářka neměla pravdu, a podal trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy.

Protesty proti policejní brutalitě zachvátily v noci na čtvrtek řadu amerických měst. V Minneapolisu ve státě Minnesota, kde protesty kvůli smrti zatýkaného černocha George Floyda trvají už tři dny, demonstranti zapálili policejní stanici. Nepokoje pokračovaly, přestože guvernér na místo vyslal stovky příslušníků národní gardy. V Louisville v Kentucky, kde lidé demonstrovali za spravedlivé vyšetření smrti černošky Breonny Taylor, kterou v březnu v jejím domě zastřelil policista, bylo postřeleno nejméně sedm lidí. Protesty se konaly také v Chicagu, Los Angeles či Memphisu. Při nepokojích a rabování bylo podle televize CNN zničeno zhruba 170 podniků.

Zároveň pokračoval konflikt prezidenta Donalda Trumpa se společností Twitter. Trump v příspěvku uvedl, že „kriminální živly“ v Minneapolisu zneuctívají Floydovu památku, a za rabování pohrozil střelbou. Společnost Twitter uvedla, že příspěvek glorifikuje násilí, což je proti jejím pravidlům, ale v zájmu veřejnosti jej nestáhla. Nejnovější komentář Twitteru k Trumpovu příspěvku je hojně citovaný i s ohledem na předchozí výhrady společnosti. Ve čtvrtek Trump nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Učinil tak poté, co Twitter označil několik jeho zpráv za nepřesné. Prezident při podepisování nařízení označil chování Twitteru za „politický aktivismus“.

Sněmovnu čeká v pátek boj o to, kolik firem dosáhne na prominutí sociálních odvodů za červen až srpen. Vláda navrhla tuto úlevu jen pro malé firmy do 50 zaměstnanců, zejména opozice by ji ale ráda rozšířila alespoň na středně velké podniky. Nejpravděpodobnější je to, že poslanci ve vládní novele prodlouží firmám lhůtu na oznámení změn stavu zaměstnanců. Koaliční poslanci a komunisté na jednání sněmovního sociálního výboru řekli, že podpoří vládní předlohu, při hlasování o opozičních návrzích se zdrží. Ruku chtějí zvednout jen pro vrácení osmidenní lhůty pro zaměstnavatele k nahlášení přijatých či odcházejících zaměstnanců sociální správě. Vládní návrh počítá s tím, že firmám do 50 zaměstnanců by při splnění podmínek stát odpustil sociální odvody za nadcházející tři měsíce.

Sněmovna zřejmě také při schvalování vládního daňového protikrizového balíčku omezí navrhovanou možnost zpětného uplatnění daňové ztráty u podnikatelů a firem celkovou částkou 30 milionů korun. Vláda původně navrhla možnost uplatnit ztrátu bez omezení její výše. Piráti ale varují, že zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty může stát i obce připravit o 100 miliard Kč. Ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu vydal tento týden varování před zavedením zpětného uplatnění daňové ztráty bez omezení. Podle týmu by to znamenalo výrazný zásah do rozpočtu státu i obecních a krajských rozpočtů. Navíc je to podle něj ekonomicky neefektivní, selektivně podpoří velké firmy, oddálí potřebné firemní restrukturalizace a bude motivovat nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR.

Vláda v pondělí projedná systém, který stanoví bezpečné země, do nichž by mohli Češi cestovat bez omezení, či ze kterých by naopak do České republiky mohli přijíždět turisté. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by mezi bezpečnými zeměmi mohly být Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko či Řecko, s velkou pravděpodobností i Německo. „Věřím, že to je další krok k tomu, abychom v polovině června s vybranými státy mohli plně otevřít hranice a mohli pustit třeba zahraniční turisty do některých regionů naší země,“ řekl. Systém vychází z hodnocení epidemiologických kritérií pro každou zemi, spolupracovali na něm experti z ministerstva zdravotnictví, vnitra, zahraničí i hygienici. Je označován za semafor podle barev, které by byly zemím podle závažnosti tamní koronavirové situace přidělovány.

Zelenou by dostaly bezpečné země, do kterých i ze kterých by mohli lidé jezdit bez testování i bez uvádění důvodů k cestování. Systém by měl být podle Petříčka flexibilní, bude se vyvíjet podle epidemiologické situace ve světě. Otevření bezpečných zemí by mělo nastat v polovině června. Ministr by byl rád, kdyby k nim patíilo i za Polsko, ale podle něj není jasný termín, kdy bude „připraveno se otevírat“.  Neočekává, že by do začátku července vláda doporučila českým turistům cesty do Španělska, dovede si ale představit, že budou moct navštívit třeba Kanárské nebo Baleárské ostrovy. Zároveň zmínil potřebu s dalšími zeměmi EU jednat o otevření evropských hranic pro země, ve kterých byl průběh epidemie klidný, a zmínil přitom Jižní Koreu nebo Japonsko. Čeští občané mohou v současné době bez povinností předkládat negativní test na koronavirus navštívit Slovensko, Rakousko a Maďarsko, musí se ale do 48 hodin vrátit zpět.

Severní Korea varovala své občany před „ideologickou a kulturní otravou“, kterou mohou způsobit filmy, hudba či jazyk imperialistického Západu. Podle článku v oficiálním deníku Rodong Sinmun je západní umění a populární kultura „neviditelným nepřítelem“, napsal britský list The Times. Zároveň upozornil, že o severokorejském vůdci Kim Čong-unovi je paradoxně známo, že je ctitelem amerických seriálů či filmů o Jamesi Bondovi. „Imperialistické manévry, jejichž cílem je naše ideologická a kulturní otrava, jsou stále brutálnější a snaží se nás rozložit zevnitř tak, že ochromí naše revoluční uvědomění,“ napsal oficiální deník. Podle článku Západ takto způsobil rozvrat i v někdejších socialistických zemích, protože se mu podařilo dosáhnout toho, že se „mládež stala závislou na imperialisty šířeném punkovém stylu“.

Text namířený proti západní popkultuře je přitom vzácným jevem, protože režim tím v podstatě přiznává, že není vůči zahraničním vlivům imunní. Platí to i pro vůdce Kim Čong-una, který studoval na mezinárodní škole ve Švýcarsku, mluví několika jazyky a z mnoha indicií vyplývá, že je fanouškem rockové hudby a počítačových her. Jeho bývalí spolužáci ze Švýcarska médiím řekli, že si vzpomínají na jeho posedlost značkovými teniskami, lásku k basketbalu a náklonnost k písním německé skupiny Modern Talking. Americký basketbalista Dennis Rodman, který se s Kimem několikrát osobně setkal, novinářům popsal, že spolu poslouchali hudbu kapel Pearl Jam, Van Halen a Rolling Stones.