Informační servis

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s klíčem, který navrhla Evropská komise pro rozdělení peněz určených na obnovu ekonomik po koronavirové krizi. Zásadně odmítá například to, aby ve vzorci hrála velkou roli  nezaměstnanost. Unijní státy, kterým se daří držet i v krizi nízkou nezaměstnanost, by za to neměly být sankcionovány, uvedl . ČR by měla z mimořádného balíku 750 miliard eur dostat 19, 2 miliardy eur. Babiš dodal, že cílem obnovy by také nemělo být nalít peníze do států, jejichž veřejné finance mají dlouhodobě velké problémy. Největšími příjemci pomoci měly být Itálie a Španělsko, pro které komise předpokládá víc než třetinu  balíku. Většinu prostředků však nebudou smět země EU podle návrhu komise utratit podle libosti, ale na financování reforem, které posílí jejich konkurenceschopnost.

Státy by podle Evropské měly peníze z mimořádného fondu využít na boj s přímými následky pandemie i na investice na posílení svých ekonomik. Finance tak mají jít do zdravotnictví, digitalizace či snižování emisí skleníkových plynů.  Pokud by se EU na návrhu komise shodla, pro Česko by to znamenalo, že z grantů poskytnutých na boj s koronavirem získá o něco méně, než kolik během příštích let zaplatí za uhrazení této pomoci. Podle propočtu Evropské komise takto Česko „prodělá“ 600 milionů eur, protože většinu států EU čeká podle odhadů horší propad jejich ekonomik. Jedná se ale pouze o bilanci týkající se jednorázové pomoci na boj s koronavirem. Kromě toho bude Česko ze společného evropského rozpočtu v příštích sedmi letech nadále dostávat o desítky miliard korun ročně víc, než kolik do něj uhradí.

Politický podnikatel Roman Janoušek se bál, že při návratu za mříže z přerušeného trestu by riskoval větší hrozbu nákazy koronavirem. Onemocnění by kvůli jeho stavu - má chronické neurologické potíže - prý mohlo mít těžký průběh. Na zmíněné argumenty soud přistoupil, proto mu pobyt na svobodě prodloužil o rok. Vyplývá to z odůvodnění verdiktu, které má k dispozici deník Aktuálně.cz. „Žádost odsouzeného je důvodná … Jedná se o nemoc, v důsledku které hrozí odsouzenému bezprostřední nebezpečí smrti,“ stojí v odůvodnění rozhodnutí.

Lobbista úzce spjatý s érou pražského primátora Pavla Béma z let 2002 až 2010 se měl vrátit do vězení před čtyřmi týdny. Dostal pravomocný trest ve výši 4,5 roku za to, že v opilosti srazil ženu. V cele zatím strávil necelých 16 měsíců. Kvůli zdravotním problémům - Janoušek trpí chronickým subdurálním hematomem - má po opakovaných rozhodnutích soudu přerušený trest od března 2016. Naposledy přesvědčil Krajský soud v Brně, jenž má jeho výkon trestu na starosti, v neveřejném jednání 15. dubna. Dosud nebylo jasné, proč mu vyhověl a pobyt na svobodě mu prodloužil do 30. dubna příštího roku. Z odůvodnění verdiktu plynou podrobnosti. Podle soudu stávající epidemiologické podmínky v kombinaci s Janouškovou chorobou by mohly vážně ohrozit jeho život.

Český stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku, oznámil po středečním jednání výboru pro jadernou energetiku premiér Andrej Babiš (ANO).  Takový krok přitom vláda dosud odmítala. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard euro. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu. Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Materiál by podle něj měla vláda projednávat asi koncem června.

Vyjádření přichází krátce předtím, než se rozjede výběrové řízení na dodavatele nového reaktoru. Mělo by začít nejpozději do konce letoška, zájem má šest firem, mezi nimi ruský Rosatom, francouzská EDF nebo korejská KHNP. Začátek stavby se plánuje na rok 2029, plné spuštění o osm let později. Aby ČEZ levný úvěr od státu dostal, je potřeba souhlas Evropské komise. Podle evropských pravidel není možné, aby jednotlivé vlády zvýhodňovaly některé podniky. Ministerstvo průmyslu a obchodu před nedávnem vložilo do připomínkového řízení takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby. Bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového dukovanského bloku vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů.

Čínský parlament podle očekávání schválil návrh nového bezpečnostního zákona pro autonomní Hongkong. Peking jím reaguje na loňské hongkongské masové protesty. Návrh bude nyní předán stálému výboru, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, k rozpracování podrobností jednotlivých článků. Definitivně by měl být zákon hotov v září. Nová právní norma má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování. Bezpečnostní orgány čínské centrální vlády budou moci na základě zákona zřídit v Hongkongu úřady, které budou dohlížet na národní bezpečnost.

Čínští zákonodárci rozhodnutí o hongkongském bezpečnostním zákonu přijali na závěr svého plenárního zasedání poměrem 2878 hlasů ku jednomu. Šest poslanců se hlasování zdrželo. Návrh zákona v posledních dnech kritizovaly USA, Británie a další státy, podle nichž norma omezuje autonomii provincie a popírá princip jedna země, dva systémy, který Hongkongu zaručuje oproti pevninské Číně určité svobody, mimo jiné svobodný tisk a nezávislé soudnictví. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu v Kongresu USA řekl, že Hongkong v tuto chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Robert O'Brien již o víkendu uvedl, že pokud Čína zákon přijme, „budou na Hongkong a Čínu uvaleny sankce“.

Případ smrti zatýkaného neozbrojeného černocha ve státě Minnesota vyšetřuje ministerstvo spravedlnosti a FBI. Ohlásil to americký prezident Donald Trump s tím, že se tak děje na jeho žádost. Úmrtí George Floyda vyvolalo nepokoje ve městě Minneapolis. Policie tam ve středu rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů. „Na mou žádost FBI a ministerstvo spravedlnosti už plně vyšetřují, pokud jde o velmi smutnou a tragickou smrt George Floyda v Minnesotě,“ napsal Trump na Twitteru. „Požádal jsem, aby toto vyšetřování bylo urychleno, a velmi oceňuji veškerou práci, kterou odvádějí místní pořádkové složky,“ dodal.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel v pondělí ve vazbě poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel. Muže se snažila zatknout policie na základě udání, že chtěl v samoobsluze zaplatit padělaným šekem. Podle policejní zprávy se strážníkům vzpouzel a byl pod vlivem alkoholu či drog. Čtyři zasahující policisté už kvůli incidentu přišli o práci.

Soukromá společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska měla ve středu ve 22:33 SELČ vynést dva astronauty na oběžnou dráhu. Očekávanou událost ale na poslední chvíli zhatilo špatné počasí, start rakety Falcon 9 nad Floridou byl sedmnáct minut před plánovaným začátkem odpočítávání odložen. K dalšímu pokusu by mělo dojít nejdříve v sobotu 30. května ve 21:33 SELČ. Start lodi Crew Dragon s posádkou má být milníkem v dějinách americké kosmonautiky. Půjde o první let amerických astronautů americkou lodí z území Spojených států od roku 2011, kdy Národní úřad pro letectví a vesmír ukončil program raketoplánů.

NASA je také objednatelem nynějšího letu, který má trvat 19 hodin. Jeho cílem je dopravit dvojici astronautů NASA, Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho, na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Středeční událost, kterou NASA označila jako Launch America (Start Amerika), byla nejen v USA velmi sledovaná. Dvojici astronautů popřál hodně štěstí i americký prezident Donald Trump. Prezident i první dáma sledovali pokus o start přímo na Floridě. Nad Kennedyho vesmírným střediskem se ale ve středu vznášela šedivá mračna, z nichž místy pršelo. Kromě toho se u břehů Jižní Karolíny zformovala bouře Bertha.