Informační servis

V Česku stoupl prudce počet nakažených. Nejde však o reakci na uvolňování karantény, ale o nové ohnisko ve firmě Důl Darkov v Karviné. Nemoc byla potvrzena v úterý poledne u celkem 82 zaměstnanců a šesti rodinných příslušníků. Padesátka nově nemocných patří do pondělního rekordního nárůstu pozitivních testů na covid na 111 lidí, v úterý se potvrdila nemoc u dalších skoro čtyř desítek zaměstnanců Dolu Darkov. Podle informací bylo zatím otestováno šest set zaměstnanců firmy, zbývá prověřit ještě tři stovky z nich.

Zatím není jasné, kolik zaměstnanců podniku bude muset do povinné čtrnáctidenní karantény, ani to, zda nebude nutné udělat nějaká lokální opatření. Podle epidemiologů je situace na zbytku území Česka stabilizová, nákaza je na ústupu a není nutné měnit nic na rozvolňování karantény. Celkem bylo v Česku do půlnoci na úterý pozitivně testováno 8586 lidí, do úterního odpoledne potom 8604 lidí. Z nich 2616 bylo stále nemocných a 5687 se uzdravilo. Zemřelo 301 lidí, kteří se covidem-19 nakazili.

Spějeme k otevřeným hranicím, docela velká část české populace ve svém životě už podruhé. Ministr zahraničí Tomáš Petříček oznámil, že nejdál je jednání s Rakouskem, průjezd hranic bez nutných testů bude s největší pravděpodobností možný od půlky června. Ve stejnou dobu by chtělo Česko podle Petříčka otevřít hranice se Slovenskem. Tamní vláda se zatím nerozhodla, ale je možné, že hranice otevře Maďarsko, které chce co nejdříve spojení s Rakouskem – a tak Slováci budou nakonec možná vstřícní k Česku i jižnímu sousedovi. Zdá se přitom, že otevírání hranic je komplikovaná disciplína, zatím je nejasné, jak to bude s Německem, podle českého ministra zahraničí se připravují videokonference, které by měly průjezd vyřešit. Podle české vlády je nutné postupovat obezřetně a zajistit, že poté nebudou přes Německo do ČR cestovat lidé z rizikovějších zemí, Belgie či Francie. Co se týče Polska, Petříček očekává, že by se mohlo mezi zeměmi volně cestovat v druhé polovině června.

Čechy oblíbené Chorvatsko by mělo být od 1. června pro občany Česka plně přístupné; částečně je už dnes, když cestující na hranicích prokáže, kam směřuje a že má zaplacené či rezervované ubytování. Slovinsko se otevřelo úplně. Podle Petříčka není vyloučeno, že vzniknou od července kategorie rizikových a nerizikových zemí. Občané z těch rizikových by do Česka ještě nějakou dobu mohli pouze s negativním testem na covid-19. Mezi ty nerizikové budou patřit asi Řecko a Bulharsko, další oblíbené dovolenkové destinace českých občanů. Od příštího týdne by se podle ministra vnitra Jana Hamáčka měla otevřít většina českých přechodů do zahraničí – průjezd ale bude možný pouze s negativním testem na koronavirus, kontroly budou jen namátkové. Premiér Andrej Babiš k tomu dodal, že by rád otevřel hranice v půli června se všemi sousedy za stejných podmínek.

Pokud jde o kroky premiéra Babiše, bývají Lidové noviny logicky  dobře informovány.  V úterý zveřejnily informaci o schůzce náměstka ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly s předsedou vlády. Předmětem utajeného setkání bylo další setrvání známého epidemiologa a jednoho z tvůrců karanténních opatření během nouzového stavu ve funkci náměstka.  Prymula chtěl opustit funkci už v půli března, hlavním důvodem zřejmě bylo, že do té doby neobdržel bezpečnostní prověrku od NBÚ. Nyní oznámil, že možná odejde z postu na konci května, ale také možná zůstane. Údajně předložil premiérovi několik podmínek, které by mu umožnily ve funkci setrvat. Jejich obsah neznáme, nicméně ani premiér by neměl být schopný u NBÚ vyjednat udělení prověrky. Může prosadit maximálně výjimku pro setrvání ve funkci bez prověrky, což ale není nejlepší vzkaz veřejnosti o respektu vlády k pravidlům obsazování významných politických postů.

Proč Prymula prověrku zatím nedostal, nevíme. NBÚ nesděluje o prověrkách nic. V médiích se psalo o střetech zájmu, v nichž měl být před lety jako šéf nemocnice v Hradci Králové a o obchodech jeho firmy Biovomed (později ji měla ve vlastnictví jeho dcera). Možná hraje roli – jak napsal server Seznam – jeho loňská účast při podpisu některých smluv českých a ruských soukromých firem. Stalo se tak v Petrohradu, kde Prymula byl na oficiální cestě, což by mohlo znamenat porušení diplomatických pravidel. Sám Prymula tvrdí, že důvod jeho odchodu je jiný než prověrka: myslí si, že prověřování se neúměrně. možná záměrně protahuje a že se úřad obává jeho popularity. Babiš věc nekomentuje, pravděpodobnému odchodu Prymula nahrává informace, že místo něj začal šéfovat projektu chytré karantény ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ten podle aktuálního vyjádření předpokládá, že skončí ve funkci na konci května.

Americký prezident Donald Trump novinářům sdělil, že už přibližně deset dnů bere antimalarikum hydroxychlorochin a zinkový doplněk stravy jako prevenci před těžším průběhem nemoci covid-19. Přiznal, že lékař Bílého domu mu užívání antimalarika nepředepsal, přípravek si prý sám vyžádal. Tvrdí, že jde příkladem, a že od občanů už slyšel řadu příběhů o dobrých výsledcích při používání toho léku. V případě amerického prezidenta už nemá smysl  reagovat na jeho „schopnost“ vše vyřešit po svém. Jen dodejme, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v dubnu před užíváním hydroxychlorochinu u pacientů s covidem-19 mimo nemocnice a klinické testy varoval - může způsobit vážné poruchy srdečního rytmu.

V USA se nakazilo od počátku pandemie 1,5 milionu lidí a na následky spojené s nemocí covid-19 zemřelo osmdesát tisíc lidí. Z celkového počtu 4,6 milionu nakažených  na celém světě pochází každý třetí z USA a z celkového počtu 310 000 mrtvých je z USA každý čtvrtý. Nicméně podle zpráv z Washingtonu se spotřeba antimalarik v zemi zvýšila jen mírně a každopádně nemá s nižší průměrnou smrtností v zemi nic společného. Trump také v úterý pohrozil trvalým zastavením amerického financování Světové zdravotnické organizace  a přehodnocením členství USA. V dopise uvedl, že WHO ukázala „znepokojující nedostatek nezávislosti“ vůči Pekingu a že selhala v odezvě na šíření koronaviru. „Je jasné, že opakovaná pochybení vás a vaší organizace při reakci na pandemii přišla svět extrémně draho,“ napsal šéfovi WHO.

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Ústavní soud v úterý zamítl stížnost dcery posledního šlechtického majitele zámku Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Spor o vydání trval od první poloviny 90. let. V poslední stížnosti poukazovala Colloredo-Mansfeldová na údajně rasový motiv perzekuce rodiny. Úterního vyhlášení nálezu se osobně nezúčastnila ona ani její právní zástupce. Opočno zabavili nacisté, po válce zámek převzal stát. Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu ÚS ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče.

Později díky dalšímu nálezu ÚS dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav. Důvody konfiskace za protektorátu byly podle pravomocného verdiktu spíše politické a národnostní. Colloredo-Mansfeldová s tím nesouhlasí, v ústavní stížnosti mimo jiné namítala, že matce posledního majitele panství Josefa Colloredo-Mansfelda byl majetek ve Francii konfiskován jako Židovce. Proto je prý otázkou, zda také zabavení Opočna nebylo rasovou perzekucí. Kromě zámku samotného se potomci původních majitelů soudí se státem také kvůli mobiliáři. Zastal se jich Evropský soudu pro lidská práva ve Štrasburku, ÚS proto obnovil dvě řízení o starších, původně odmítnutých stížnostech. Nová rozhodnutí ale zatím nepadla.

Slavná historická zvonohra v pražské Loretě bude „přehrávat“ po více než 100 letech jinou melodii. Přenastavit mechanismus zvonohry je tak složité, že se do toho od devatenáctého století nikdo nepustil, jak píše server iRozhlas. Až nyní to udělal Radek Rejšek, který se o loretánskou zvonohru jako mechanik stará od roku 1990. Sto let hrála  melodii Tisíckráte pozdravujem tebe, známou mariánskou píseň. Tu teď nahradil barokní hymnus Maria Maria.  Rejšek popisuje, jak musel rozebrat válec na jednotlivé lišty, a kolíčky do nich podle not nastavit tak, aby hrály správnou melodii. „Docela dost jsem se na tom vyvztekal, prostě chyběl cvik,“ říká. Celou novou melodii loretánské zvonohry si lidé můžou poprvé přijít poslechnout tuto středu od 18 hodin.

,