0:00
0:00
Informační servis12. 5. 20205 minut

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Astronaut

Německo pokračuje v uvolňování i přes nárůst nakažených

Švýcarsko-německá hranice; ilustrační foto Autor: SEBASTIEN BOZON / AFP / Profimed

Německo v pondělí uvolnilo protikoronová opatření - zčásti i kvůli příznivým číslům o průběhu epidemie. Úterní  hodnoty - 933 nově nakažených - ale ukazují, že se nemoc Německem dál šíří: reprodukční číslo (tedy počet lidí, které jeden nakažený nakazí dál) je vyšší než jedna. Institut Roberta Kocha, německá zdravotnická autorita přesto  poukazuje na to, že se možná jedná o částečné zkreslení a do centrální databáze přišla zpožděná data z regionů. I kdyby tomu tak nebylo, výkyvy v řádu jednotlivých dnů nejsou podle německých expertů problém a země pokračuje v uvolňování opatření podle dohodnutého plánu.

Rusko rovněž začíná s uvolňováním opatření, i když tam je epidemie v plné síle. Už deset dní je počet nově nakažených přes deset tisíc denně. Rusko je tak již druhou nejpostiženější zemí světa, po Spojených státech. Počet tamních úmrtí je relativně nízký, lehce přesahuje dva tisíce, ale ruské úřady počítají oběti jinak než zbytek světa. Ve statistikách se objevují pouze lidí, kteří neměli v době úmrtí žádnou jinou komplikaci než nemoc covid-19. Do statistiky nakažených se nově počítá i Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Putina.

Ministerstvo navrhuje vodě přátelské novostavby

Ilustrační foto Autor: Matěj Stránský

Ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021, uvedl po jednání Národní koalice pro boj se suchem ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).  Investoři musí u nových objektů budovat retenční nádrže či vodu vsakovat a uvolňovat pozvolně například prostřednictvím jezírek, možností bude také využívání spadlé dešťové vody na podporu zalévání nebo na zelenou střechu. Stavitelé budou mít odvod dešťové vody do kanalizace povolen až jako nejzazší možnost.

Podle ministerstva to už v současnosti někteří developeři dělají dobrovolně, nebude to tedy pro branži znamenat zásadní průlom. Spolu s tím chce úřad i navýšit dotaci na výstavbu takzvaných zelených střech pro rodinnou a bytovou výstavbu, a nepřímo tak motivovat komerční stavitele k jejich budování, ale také snížit odvody za srážkovou vodu pro komerční a městskou výstavbu v případě, že budou budovat zelené střechy. Podle odborníků z projektu InterSucho je nedostatek vody, který v Česku trvá od roku 2015 a stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let.

Česká ekonomika: letos pokles, ale pak zase růst

Zavřená Škoda Auto, jaro 2020; ilustrační foto Autor: ČTK

Český stát předpokládá, že tuzemská ekonomika se letos propadne o víc než sedm procent. Vyplývá to z prognóz vybraných institucí, které oslovilo ministerstvo financí. V dalších letech už by ale hospodářství mělo zase růst, a to tempem dvě a půl procenta ročně. To je zhruba rychlost, kterou česká ekonomika rostla před pandemií.

Stejně tak letos podle odhadů vyskočí inflace, a to až ke třem procentům, v dalších letech se má držet mezi jedním a dvěma procenty. Zastaví, respektive zpomalí se se rychlý růst platů. Ani nastávající krize ale podle odborníků nebude znamenat, že platy klesnou. Co se týče nezaměstnanosti, i tady jsou analytici optimističtí. V průměru čekají, že míra nezaměstnanosti se bude v tomto a příštím roce pohybovat kolem čtyř procent.

Média spekulují o totožnosti ruského agenta

Na mládí se Sověty vzpomínala před Koněvem i Marta Semelová; ilustrační foto Autor: Milan Jaroš

Agentem, který měl do Prahy přiletět s prudce jedovatým ricinem a jenž byl podle zdejších tajných služeb ohrožením pro tři pražské starosty, je podle zdrojů České televize a serveru Seznam zprávy Andrej Končakov. Tento ruský diplomat vede v Česku ministerskou agenturu, která má propagovat ruskou kulturu a vědu, což v praxi často znamená podporu tuzemských extremistů a dezinformátorů.

Ruská ambasáda tvrdí, že Končakov nebezpečným agentem není; podle Moskvy ostatně nikdo takový vůbec neexistuje. Se zjištěním, že do Česka přicestoval jedem vybavený diplomat, přišel koncem dubna Respekt. Policie krátce poté starostům Ondřeji Kolářovi, Pavlovi Novotnému a Zdeňku Hřibovi udělila ochranu. Zpráva o ricinu v diplomatickém kufru byla následně nepřímo potvrzena na zasedání sněmovního bezpečnostního výboru. Pražští starostové jsou v ohrožení kvůli svým výrokům či krokům, které ruský režim vnímá jako nepřátelské.

Chlad a bouře v Česku

Silný vítr zlomil strom na ústeckém sídlišti Stříbrníky; ilustrační foto Autor: ČTK, Zavoral Libor

Víkendové počasí skončilo. Teplota klesla někde až o dvacet stupňů, na horách přes noc napadlo deset centimetrů sněhu. Nejchladněji v celém Česku bylo na Luční boudě v Krkonoších, kde bylo minus sedm Celsiových stupňů. V severovýchodních Čechách také přes noc nejvíc bouřilo: poruch na vedení elektřiny bylo podle energetiků asi čtyřicet a 46 tisícům odběrným místům vypadl proud. Nejhorší byla situace právě v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Vítr dosahoval rychlosti až devadesát kilometrů v hodině, bouřky přinesly kroupy i přívalové deště.

Kosterní nález ukazuje na dřívější příchod Homo sapiens do Evropy

Bulharský nález úlomků kostí a zubní stoličky starých 45.000 let podle vědců ukazuje, že člověk druhu Homo sapiens se dostal do Evropy dříve, než se dosud předpokládalo. Kontinent byl před jeho příchodem doménou neandrtálců. Podle výzkumníků DNA testy na pěti kosterních ostatcích nalezených v jeskyni Bačo Kiro prokázaly, že patřily anatomicky modernímu člověku Homo sapiens. Důkaz vyřešil polemiku ohledně toho, kdo byl autorem velké spousty předmětů nalezených na tomto místě, včetně kamenných či kostěných nástrojů a přívěšků ze zubů medvědů jeskynních: Byli to tedy moderní lidé, nikoliv neandrtálci.

Nález tak o tisíce let posunuje předpokládaný příchod Homo sapiens do Evropy. Tedy milník v dějinách druhu, který vzešel z Afriky před zhruba 300 000 lety a později se rozšířil po celém světě. Lidské ostatky z bulharské jeskyně jsou staré 43 000 až 46 000 let, zatímco nalezené artefakty byly vyrobeny už před 47 000 lety, řekl paleoantropolog Jean-Jacques Hublin z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].