Informační servis

Po dvou měsících se v Česku otevírají zahrádky restaurací, obchodní centra i akce, kterých se zúčastní méně než sto lidí. Pro maturanty a deváťáky se otevírají školy. Je to největší vlna uvolnění pravidel od začátku březnových ochranných opatření proti koronaviru. Dál však platí přísná hygienická pravidla - povinné rozestupy, dezinfekce rukou a nošení roušek. Podle epidemiologů jsou otevřená obchodní centra největším rizikem kvůli velkému počtu lidí na jednom místě.

Pokud počet nových případů neporoste příliš rychle, bude následovat druhá vlna uvolnění, a to 25. května - to se otevřou hotely a restaurace a velké akce do pěti set účastníků. A jak aktuálně rozhodla vláda, pokud budou lidé venku sami nebo se členy vlastní domácnosti, budou moci chodit bez roušky. Schválila návrh ministerstva zdravotnictví, podle něhož nebude povinné od tohoto data nosit roušky na otevřených prostranstvích; podmínkou bude dodržování dvoumetrových rozestupů. Jako rizikovou hranici si krizový štáb určil čtyři sta nových pozitivních testů za den - pokud by se nakazilo denně více lidí, uvolňování by začala brzdit, nebo se rovnou zastavilo.

Třicet jedna území navrhuje ministerstvo zemědělství hájit pro možnou stavbu vodárenských přehrad. Nejedná se o plán nebo zahájení stavby, ale rozšíření seznamu lokalit, které si stát vyhrazuje pro budoucí plány a kde platí zvláštní pravidla a omezení. V současnosti je na seznamu 65 míst. Ministerstvo životního prostředí nicméně zatím souhlasilo jen se dvěma novými místy. Další jednání budou pokračovat. S výjimkou Moravskoslezského kraje chce ministerstvo zeměděltsví hájit lokality ve všech krajích.

Jde jak o relativně malé vodní plochy o ploše nízkých desítek hektarů, tak i čtyři vodní díla s rozlohou přes sto padesát hektarů. Všechny obce, do jejichž katastru by možné nové přehrady zasáhly, se stavbou souhlasí. Momentálně stát pracuje na stavbě šesti přehrad. O smysl přehrad se přitom vede odborný spor. Podle některých inženýrů není jiný způsob, jak zadržet dostatečnou zásobu pitné vody, podle většiny ekologů ale přehrady nevyřeší základní problém, tedy sucho -budou poloprázdné a svou funkci plnit nebudou. Sucho přitom letos v Česku udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích.

Počet nakažených v Rusku narostl o dalších víc než deset tisíc případů, a země je tak třetím nejpostiženějším státem světa. Do úterý se pak nejspíš poskočí na druhé místo, neboť přeskočí Španělsko a první zůstanou Spojené státy s víc milionem a čtvrt potvrzených případů. Rusko s velkou pravděpodobností brzy dosáhne čtvrt milionu nakažených. Nejpostiženějším regionem je hlavní města Moskva. Země nicméně hlásí relativně malé množství lidí, kteří s nemocí covid-19 zemřeli, v evidenci je 2009 mrtvých. Ruská oficiální čísla jsou ovšem rozporovaná domácími i zahraničními pozorovateli jako nedůvěryhodná.

Na Západ od Česka naopak trvale klesá počet nově nakažených. V Německu se tento týden se otevřou pro hosty restaurace (v Česku plně až za dva týdny). Platí ovšem velmi přísná pravidla. Méně stolů, dvoumetrové rozestupy mezi stoly a hosty, povinné roušky na toaletách a povinná rezervace. V každé spolkové zemi jsou pravidla nastavena trochu jinak. Francie měla jedny z nejpřísnějších pravidel v celé Evropě - a také ta pondělkem povolují. Je možné se navzájem navštěvovat a pohybovat se na veřejnosti bez formuláře dokládajícího účel cesty. Otevírání podniků, restaurací a továren ale bude postupovat pomalu a postupně.

Evropská unie chce zvýšit tlak na Londýn, aby výrazně posunul vyjednávání v zásadních sporných bodech budoucí dohody o vzájemných vztazích mezi blokem a Británií po brexitu. V průběhu dalšího týdenního kola videokonferencí chce Brusel výrazně pokročit například ve sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž či v rybolovných právech. Podle některých unijních činitelů se Británie zaměřuje pouze na vyjednání pro ni výhodného přístupu na trh EU a další kapitoly odsunula na vedlejší kolej. Bez prodloužení přechodného období tak roste hrozba, že se obě strany koncem roku rozejdou bez dohody, obává se Brusel. Britská vláda to odmítá a tvrdí, že je stále reálné letos dohodu uzavřít.

Složité rozhovory zahájené v březnu, tedy měsíc po letošním britském odchodu z EU, rozhodnou mimo jiné o tom, za jakých podmínek bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv či o budoucí obranné a bezpečnostní spolupráci. Zatímco evropský blok usiluje o co nejširší dohodu zahrnující všechny tematické oblasti, Británie dala v posledních týdnech najevo, že chce nejprve řešit obchod, služby či energetiku. Unie však stále trvá na dojednání „rovných pravidel hry“, podle nichž by Londýn jako podmínku pro plný přístup na jednotný trh měl dodržovat klimatické, sociální či daňové standardy EU. Británie oponuje tím, že chce jako nezávislá země dodržovat svá vlastní pravidla, podobně jako ostatní státy, které mají s EU obchodní dohody.

Ústavní soud odmítl další čtyři stížnosti na opatření vlády a ministerstva zdravotnictví přijatá na ochranu proti šíření nového typu koronaviru. Byl mezi nimi zákaz cestování přes hranice, zákaz osobní účasti žáků a studentů na výuce ve školách a také omezení zasedání zastupitelstev.  Důvody odmítnutí jsou ve všech čtyřech případech procesní. Některé návrhy soud vyhodnotil jako podané neoprávněnou osobou, jiné jako nepřípustné, případně konstatoval, že nemá kompetenci je projednat. Část napadených opatření již pozbyla platnost, případně byla nahrazena mírnějšími. Zákazem vycestování z Česka se jako soudce zpravodaj zabýval předseda ÚS Pavel Rychetský. Dospěl s kolegy k závěru, že sporná rozhodnutí vlády mají povahu právního předpisu, a proto se jimi nemohl zabývat na základě obecného podnětu od fyzické osoby.

Soud zároveň včlenil do odmítavého usnesení větu k interpretaci krizového zákona. Vláda je podle sporné pasáže krizového zákona oprávněná v nouzovém stavu například omezit svobodu pohybu a nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu lidí na vymezeném území. Soud dostal také stížnost na uzavření škol. Sporné mimořádné opatření ale v mezičase přestalo platit, proto soud stížnost odmítl.  V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru obdržel ÚS celkem 14 podnětů. Jeden vzal pisatel zpět, dva soud odmítl už na konci dubna, zbývá tedy ještě sedm neskončených řízení. Žádnou ze stížností se soud zatím věcně nezabýval.

Album klavírních koncertů Dvořáka a Martinů, které nahrál klavírista Ivo Kahánek a Bamberští symfonikové (dirigoval Jakub Hrůša) ocenil britský BBC Music Magazine jako nejlepší koncertní nahrávku roku. BBC MM je neprodávanější světový časopis zaměřený na klasickou hudbu. Album Dvořák Piano Concertos Martinů už loni ocenil jako nahrávku měsíce, nyní jeho kvality stvrdil ještě vyšším oceněním.