Informační servis

Ministr školství Robert Plaga ve sředu zveřejnil, jak bude letos vypadat maturitní zkouška. Společné didaktické testy na středních školách, tedy písemnou část maturity, vyhlásil na 1. a 2. června, o den později pak mohou studenti maturovat v této didaktické části z volitelné matematiky. Profilovou, tedy ústní část maturitní zkoušky, doporučuje ministerstvo středním školám uspořádat v době počínající 10. červnem. Přijímací zkoušky na čtyřleté obory se uskuteční 8. června, na víceletá gymnázia 9. června. Zkouška na střední školy bude letos delší než obvykle, protože žáci mají kvůli epidemii koronaviru a zavřeným školám horší podmínky přípravy.

K přípravě na maturity se studenti posledních ročníků budou moci vrátit do lavic ve skupinách po 15 studentech v pondělí 11. května. Podle ministra budou moct žáci sundat roušky při písemné zkoušce, když rozestupy a další podmínky vyhoví obecně platným opatřením, stejně tak se za přísných hygienických podmínek budou moct odehrát i zkoušky ústní.  Přijímací zkoušky jsou podle zákona - narychlo přijatého pro letošní rok kvůli koronaviru - pouze jednokolové, uchazeči tak ztratili možnost si testy udělat znovu v druhém kole a získat kombinaci lepších výsledků z matematiky a češtiny. Dolní komora také ve středu schválila zrušení povinné maturity z matematiky. Neprošel naopak návrh na její odložení o dva roky.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zveřejnil závěry testovací studie kolektivní imunity Čechů na onemocnění covid-19. Zúčastnilo se jí 26 549 lidí, pozitivních jich bylo sto sedm. „Hlavní závěr studie je, že stupeň imunizace české společnosti je velmi nízký. Pohybuje se kolem jednotek promile," řekl Vojtěch.  Nejméně nemocných na 100 tisíc lidí bylo v Brně, nejvíc na Litovelsku. V Praze, Brně a Litoměřicích je promořenost méně než 0,6 procenta. Tyto výsledky přitom nebudou mít podle ministra vliv na změnu vládních plánů s rozvolňováním opatření proti koronaviru. Chránit se dál musí rizikové skupiny lidí, tedy ti, kteří jsou i jinak nemocní a starší občané. Pozornost se teď bude soustředit na lokální ohniska nákazy – momentálně je to Chebsko a čísla rostou i v Praze a také na přesné trasování nemocných, vyhledávání a testování těch, kteří s nimi přišli do styku. K tomu má sloužit i systém chytré karantény.

I když nízké číslo imunizace vypadá nadějně, může znamenat i něco  jiného. Epidemiolog Rastislav Maďar už minulý týden sdělil, že nízká imunizace, tedy nízký výskyt protilátek ve společnosti, znamená, že se virus může v budoucnu kdekoliv objevit a znovu způsobit větší vlnu nemoci. Jestli ti, kteří nemocí prošli, jsou už proti ní imunní, nelze podle ministra zdravotnictví s přesností říct – objevily se případy, kdy jeden člověk onemocněl znovu. Ani na nošení roušky na veřejnosti se prozatím nic nemění. Člen Ústředního krizového štábu Roman Šmucler sice  původně sdělil, že povinnost jejich nošení skončí s koncem nouzového stavu, tedy příští neděli 17. května, ale další členové štábu –  jeho šéf Jan Hamáček nebo epidemiolog Roman Prymula – pak prohlásili, že to byl jen námět k diskusi.

Téměř 40 procent Čechů pocítilo dopad pandemie na své příjmy. Třetina jich má finanční rezervu na čtyři a více měsíců, 42 procent maximálně na měsíc. O zaměstnání v době krize přišlo sedm procent dotazovaných. Vyplývá to z dubnového průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1066 respondenty. Příjmy se snížily častěji těm, kteří mají děti ještě na základní škole (50 procent). Ztráty zaměstnání se většina Čechů nebojí (78 procent), přišlo o něj však už sedm procent dotazovaných a  16 procent má obavy z jeho ztráty. Lépe zabezpečení jsou lidé s vysokoškolským vzděláním s příjmem domácnosti přes 40 000 korun měsíčně. V domácnostech s příjmem do 20 000 korun je dokonce 60 procent těch, kteří mají rezervu na maximálně jeden měsíc.

Sněmovní bezpečnostní výbor se po jednání o možném příjezdu pracovníka ruských tajných služeb s jedem ricin shodl na tom, že považuje reakci bezpečnostních složek za adekvátní. Výbor vyslechl poznatky od ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky, ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a policejního prezidenta Jana Švejdara a vyjádřil zároveň podporu BIS proti působení cizích zpravodajských služeb. Týdeník Respekt napsal, že do Česka přijel s diplomatickým pasem pracovník ruských tajných služeb vybavený jedem ricin. Moskva to dementovala jako novinářskou kachnu. Diplomatův příjezd potvrdil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Poslanci bezpečnostního výboru nesmějí mluvit  věcech, které se na uzavřeném jednání dozvědí mluvit. Deník N však získal informace od jednoho z nich, že Koudelka příjezd pracovníka ruských tajných služeb poslancům potvrdil. Muž je prý stále v Praze na ruském velvyslanectví. Pod policejní ochranou jsou pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a také starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS). Ruští činitelé pohrozili těmto politikům trestním stíháním. Prezident Miloš Zeman to v úterý v Českém rozhlasu Radiožurnálu označil za přemrštěnou reakci, která je ale reakcí na hloupost, kterou udělali „naši jinak bezvýznamní politici“. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v neděli v České televizi uvedl, že ruské výhrůžky pražským politikům jsou nepřijatelné, ale vláda odvetné kroky včetně případného vyhoštění některých diplomatů podnikne až po potvrzení informací bezpečnostními složkami.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček jel v noci na středu domů s taxislužbou a auto cestou havarovalo. Narazilo v pomalé rychlosti do zaparkovaného vozu  v Nuslích, kde ministr bydlí. Řidič podle dostupných informací během jízdy zkolaboval, záchranné službě se jej už nepodařilo oživit. Ministr zahraničí je podle tiskové mluvčí ministerstva fyzicky v pořádku. „Byl jsem v noci u tragické dopravní nehody jako pasažér. Je mi líto, že vyhasl lidský život. Chci pozůstalým vyjádřit svou upřímnou soustrast. S mou ženou zítra uspořádáme zádušní mši,“ sdělil ministr ve středu ČTK.

Okolnosti dopravní nehody policisté vyšetřují. Ministr má běžně k dispozici služební vůz s řidičem a ochranku, ale občas  členové vlády používají běžnou dopravu, například taxislužbu. A mohou i požádat o přerušení ochrany, což se stalo i v noci na středu. „Pan ministr měl v době dopravní nehody na základě vlastního požadavku přerušenou policejní ochranu. Je to jeho právo a je to běžné. Chráněná osoba může kdykoliv policejní ochranu odmítnout či přerušit,“ potvrdila na Twitteru  policie.

Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená „jen“ zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře v časopise Astronomy & Astrophysics. Podle českého spoluautora studie Petra Hadravy bylo pro vědce překvapením, že objevili hvězdnou soustavu obsahující černou díru, a přitom takto viditelnou. „Tato soustava obsahuje od Země nejméně vzdálenou černou díru, o které víme,“ uvedl Rivinius.

Jeho tým původně zkoumal dvojhvězdy. Analýza hvězdné soustavy s katalogovým číslem HR 6819 v jižním souhvězdí Dalekohledu ale překvapivě ukázala existenci třetího tělesa. Jedna z viditelných hvězd totiž obíhá každých 40 dní kolem neviditelného objektu, který je přinejmenším čtyřikrát hmotnější než naše Slunce. Podle Riviniuse to může být jedině černá díra.  Na rozdíl od většiny dalších známých příkladů srovnatelné velikosti je však nově objevená černá díra sama o sobě skutečně černá a neviditelná. Důvodem je podle vědců skutečnost, že z okolí nepohlcuje žádnou hmotu.

https://www.youtube.com/watch?v=Q3c-bGD3Iug