Informační servis

Vláda na základě epidemiologického vývoje nemoci covid-19 uspíšila svůj harmonogram otevírání obchodů a dalších provozoven v Česku. Místo 8. června by nově měl skončit 25. května. Už od nejbližšího pondělí by se měly otevřít provozovny s plochou do 2500 metrů čtverečních s vlastním vchodem, původní plán přitom počítal s postupným otevíráním provozoven do 200 a 1000 metrů čtverečních až do června.  Od  pondělí 27. dubna stát umožní provoz obchodů do 2500 metrů čtverečních, které mají samostatný vchod a nejsou v obchodním centru. Začnou znovu fungovat autoškoly a posilovny či fitness centra bez zázemí. Na 11. května počítá nový vládní plán s otevřením restaurací se zahrádkou či výdejním okénkem a kadeřnictví, muzeí, galerií či výstavních síní. V poslední fázi 25. května by mohly v běžném provozu fungovat nejen restaurace, ale také ubytovací zařízení, počítá se i s uvolněním kulturních či společenských akcí.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že kabinet vyšel ze svého slibu, že je připraven na základě vývoje epidemie svůj harmonogram zpomalit i uspíšit. Klíčové bylo vyhodnocení vlivu velikonočních svátků, které podle něj ukázaly, že opatření v Česku zabrala. Od nejbližšího pondělí se mohou také konat bohoslužby do 15 osob, otevřou knihovny, zoologické a botanické zahrady. Datum 11. května se vztahuje také na prodejny v nákupních centrech a provozovny nad 2500 metrů čtverečních mimo nákupní centra, plán počítá i s otevřením venkovních prostor zámků, hradů a skanzenů a venkovními tréninkovými aktivitami profesionálních sportovců. Od 25. května budou podle nového plánu v provozu vnitřní prostory restaurací, hotely, kempy, dosud nepovolené taxislužby či divadla. Kabinet chce ještě specifikovat, kolik lidí by se mohlo účastnit kulturních, společenských a sportovních akcí. Uvolněny mají být také svatby a provoz vnitřních prostor botanických a zoologických zahrad.

Soudní senát vyhověl žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála a zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která jsou podle soudu nezákonná. Zrušená opatření se týkají volného pohybu, maloobchodu a služeb. Rozhodnutí pražského městského soudu je pravomocné a nabyde účinnosti v pondělí 27. dubna. „Soud je plně srozuměn se skutečností, že aktuální situace panující v České republice se naprosto vymyká normálu, a nechce jakkoli zlehčovat hrozby, které z nastalé zdravotní pandemie plynou pro stát a jeho obyvatele. (…) Soud však nemohl pominout, že napadená opatření představují svým rozsahem dosud bezprecedentní omezení základních práv, zejména svobody pohybu a svobody podnikání,“ stojí v tiskové zprávě.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v reakci na rozhodnutí soudu přislíbil řešení. „Budeme hledat takové řešení, abychom vyhověli soudu, a současně zachovali opatření, která jsou z epidemiologického hlediska klíčová pro zamezení šíření epidemie, a nadále jsme pokračovali v jejich postupném uvolňování dle nastíněného plánu,“ řekl Vojtěch. Soudem zrušená opatření nejprve vláda v polovině března vydala na základě nouzového stavu. Následně je ale přeměnila na mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl serveru iDNES.cz, že považuje rozhodnutí soudu za absurdní, ale respektuje ho. Opatření podle něj zachránila v Česku tisíce životů a díky nim země zvládla pandemii koronaviru.

Írán zničí americké vojenské lodě, pokud budou ohrožovat íránská vojenská nebo civilní plavidla, prohlásil tovelitel íránských revoluční gard Hosejn Salámí. Reagoval na středeční výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který řekl, že vydal námořnictvu příkaz střílet na íránské lodě, pokud by obtěžovala americká plavidla. Írán si předvolal švýcarského velvyslance, který v Teheránu zastupuje americké zájmy. Diplomatické vztahy mezi USA a Íránem jsou přerušeny od roku 1980. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí řekl, že byl velvyslanci předán pro USA vzkaz, že Írán bude rozhodným způsobem hájit svá námořní práva v Perském zálivu a na hrozbu odpoví.

Americké námořnictvo je v Perském zálivu poblíž klíčové ropné trasy. Minulý týden odtud byl hlášen incident, když americké námořnictvo informovalo o „riskantních manévrech“ íránských lodí. Íránský ministr obrany ale popřel, že íránská plavidla ohrožovala americká. V oblasti panuje napětí po americkém odstoupení od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu a po obnovení amerických sankcí proti Íránu. Loni bylo z Perského zálivu hlášeno několik incidentů, při nichž se tankery dostaly do problémů. Íránci také sestřelili americký bezpilotní letoun s tím, že byl nad jejich územím. Napětí umocnila likvidační akce americké armády, při níž byl v Bagdádu v lednu zabit velitel zahraničních oddílů íránských revolučních gard Kásem Solejmání.

Jedním z hlavních témat současné pandemie koronaviru jsou uzavřené hranice. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch minulý týden prohlásil, že Češi by v létě mohli odcestovat na dovolenou do vybraných zemí s nízkým rizikem koronavirové nákazy. Česká republika o této možnosti jedná s Chorvatskem a Slovenskem. Šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge ale na dotaz ČTK uvedl, že pokud se některé evropské státy rozhodnou v létě otevřít své hranice, měly by splnit řadu přísných kritérií.

Země by měly mít důkazy, že epidemie je pod kontrolou, měly by mít volnou kapacitu v nemocnicích, aby zvládly případný nárůst počtu nakažených, či velmi dobře informovat občany. Zajištěné by měly být také hygienické podmínky a dodržování odstupu mezi lidmi. Důležité je také to, aby takové země byly schopné vypořádat se s případy nákazy u lidí přijíždějících z ciziny. „Nesmíme sami sobě dovolit, abychom věřili, že jsme v bezpečí,“ prohlásil Kluge. Jakékoli zmírnění opatření přijatých v boji s koronavirem je podle něj nutné dobře promyslet. Už nyní je totiž podle šéfa evropské pobočky WHO jasné, že Evropu čeká druhá vlna epidemie.

Přestože se nový typ koronaviru objevil před více než pěti měsíci, stále o něm chybí některé klíčové informace. Jednou z nich je množství lidí, kteří byli nebo jsou nemocí covid-19 nakaženi, ale nemají žádné příznaky. Odpověď na tuto otázku by mohla přinést nová studie SARS-CoV-2-CZ-Preval, která v čtvrtek začala v šesti místech České republiky. Kromě Prahy, Brna nebo Olomouce mohou lidé podstoupit vyšetření také v Litoměřicích, Litovli a v Uničově. Testování bude trvat do května. Zúčastnit se ho mohou lidé ve věku 18 až 89 let, nesmějí mít ale příznaky nákazy, zvýšenou teplotu nebo potvrzenou diagnózu nemoci. V Praze a v Brně mohou být vyšetřeny i děti od 8 let.

Dobrovolníkům bude změřena teplota a odebrána kapilární krev z bříška prstu. Ve městech Olomouc, Litovel a Uničov bude proveden odběr žilní krve. Lidé, kteří se výzkum zúčastní, dále vyplní dotazník a podstoupí vyšetření na protilátky proti koronaviru takzvaným Rapid-testem. Výsledek bude znám přibližně do 20 minut. Pokud lékaři zjistí u vyšetřovaného přítomnost protilátek, odeberou rovnou na místě vzorek biologického materiálu z nosohltanu pro vyšetření PCR, které potvrdí, jestli je u něj stále virus SARS-CoV-2 přítomný.

Podle některých amerických lékařů koronavirus v tělech pacientů způsobuje krevní sraženiny, které jsou odpovědné za významnou část úmrtí. Napsal to list The Washington Post  s odvoláním na poznatky několika nemocnic. Mikroskopické sraženiny byly například v univerzitní nemocnici v Atlantě zjištěny až u 40 procent nakažených. Koronavirus, který byl podle původních domněnek standardním, i když vysoce nakažlivým respiračním virem, napadá nejen plíce, ale i ledviny, srdce, zažívací trakt, játra a mozek. Lékaři popisují neobvyklé případy, jež se vymykají poučkám z učebnic. Těhotné ženy bez symptomů náhle umírají na zástavu srdce. Pacienti, kteří podle všech předpokladů měli mít mírný průběh nemoci, se náhle dostávají do krize a umírají doma.

Někteří lékaři soudí, že příčinou mohou být právě krevní sraženiny.  Při pitvách obětí koronaviru byly v jejich plicích nalezeny stovky mikroskopických sraženin. Větší mohou v mozku nebo v srdci vyvolat infarkt, píše WP a odvolává se na případ nakaženého herce Nicka Cordera (41), jemuž museli lékaři kvůli sraženině amputovat nohu. Některé nemocnice v USA už preventivně pacientům s covid-19 podávají léky proti srážlivosti krve. „Problém je v tom, že sice víme, že vznikají sraženiny, ale nevíme proč. Proto jsme vyděšeni,“ citoval list šéfa americké Společnosti pro intenzivní péči Lewise Kaplana. I když se lékaři neshodují v názoru, proč sraženiny vznikají, mnoho z nich se domnívá, že právě ony mohou být odpovědné za podstatnou část úmrtí pacientů s diagnózou covid-19. Vysvětluje to podle nich také to, proč mnoho nakažených umírá doma.