Informační servis

Spory vládních představitelů o prodloužení nouzového stavu pokračují. Ještě v úterý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) prohlašoval, že nouzový stav kvůli odporu premiéra Andrej Babiše (ANO) nenavrhne, nyní názor změnil a návrh na prodloužení nouzového stavu podá ve čtvrtek. „Chápu všechny, že toho máte plné zuby. Všichni by chtěli, aby to bylo rychle za námi. Mohli jsme pracovat, navštěvovat příbuzné, chodit do divadla, na koncerty nebo na fotbal. Já samozřejmě taky. Když jsem nyní navrhoval prodloužení nouzového stavu, věděl jsem, že na tom není nic populárního. Tušil jsem, že mi za to moc lidí nepoděkuje. Ale přesto si za návrhem stojím,“ uvedl Hamáček na svém facebookovém profilu.

Hamáček se domnívá, že zrušením nouzového stavu se věci nezjednoduší, ale naopak zkomplikují. Premiér Babiš na rozdíl od Hamáčka svůj názor nezměnil a prodloužení nouzového stavu si nepřeje. „Názor jsem nezměnil, diskutovat budeme zítra na vládě,“ sdělil Babiš pro server novinky.cz. Prodloužení nouzového stavu, který v České republice platí do 30. dubna, odmítají také opoziční strany ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a Starostové.

Sněmovna opětovně schválila návrh, že nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Odmítla tak návrh Senátu, aby za čtyři pětiny dlužného nájemného ručil stát. Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Firmy v pronajatých prostorách, které kvůli koronaviru musely zavřít, budou moci nájemné za březen až červen splatit do konce roku bez záruk státu. Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou.

Sněmovna také stvrdila zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci i tady  přehlasovali senátní veto a novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti dostane k podpisu prezident republiky. Opozice změnu zákona kritizovala, podle odpůrců je zbytečná.

Podle aktuálních statistik se novým typem koronaviru nakazilo celosvětově více než 2,5 milionu lidí. Téměř 700 tisíc lidí se už z nemoci zotavilo, naopak 178 tisíc osob viru podlehlo. Statistiky zveřejnila americká Univerzita Johnse Hopkinse, která situaci dlouhodobě sleduje. Počet obětí v úterý výrazně narostl ve Spojených státech, kde nemoci nově podlehlo téměř tři tisíce lidí. Nejpostiženější země světa přitom v předchozích dnech zaznamenala počet mrtvých i infikovaných, což epidemiologové považovali za pozitivní znamení. USA hlásí celkově více než 800 tisíc případů, následuje Španělsko s 208 tisíci a Itálie s téměř 184 tisíci případy. Česká republika registruje 7041 případů, počet uzdravených  vzrostl na 1800. Na nemoc covid-19 v Česku zemřelo 204 lidí.

V Německu druhým dnem roste počet nových případů nákazy, úterní bilance se zvýšila o 2237 infikovaných. Vyšší je tam i počet mrtvých, v úterý jich přibylo 281. Německé úřady také udělily první povolení k testování možné očkovací látky. Podle analýzy listu Financial Times zemřelo na koronavirus ve Velké Británii asi 41 000 lidí. Oficiální statistiky britského ministerstva zdravotnictví jmenují pouze 17 337 obětí, nicméně vládní statistika počítá pouze oběti, které nemoci podlehly v nemocnicích. Americký stát Missouri zažaloval Čínu, která podle něj nese za aktuální pandemii zodpovědnost. Missouri požaduje od Pekingu finanční náhrady a oficiální přiznání zodpovědnosti.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie mají ve čtvrtek projednat možnosti financování ekonomik, které jsou paralyzovány nynější pandemií koronaviru. Jednotné stanovisko ale prozatím nemají. Velká část zemí v posledních dnech podpořila myšlenku, podle níž by si EU vypůjčila peníze, které by následně poskytla jednotlivým státům. Země se ale dohadují, jestli má tato půjčka fungovat prostřednictvím přímých grantů, nebo formou úvěrů. Pandemie koronaviru nejhůře zasáhla jihoevropské státy, které se už před vypuknutím pandemie potýkaly s vysokou nezaměstnaností či rostoucím dluhem. Itálie nebo Španělsko se proto snaží o to, aby objem pomoci byl co nejštědřejší a měl v ideálním případě formu přímých grantů. Na druhé straně stojí státy takzvané šetřivé skupiny, například Německo či Nizozemsko, které kvůli obavě z velkého společného zadlužení EU chtějí, aby vlády dostávaly z Bruselu úvěry, které by musely splatit.

Evropská centrální banka mezitím signalizovala, že nepřikročí ani k přímým nákupům dluhopisů od vlád členských zemí, ani k rozdávání hotovosti lidem. Předseda Evropské rady Charles Michel zaslal lídrům jednotlivých zemí „cestovní mapu k zotavení“, ve které demonstruje obecné podmínky pro vznik fondu. Konkrétní parametry fondu v ní ale obsaženy nejsou. Podle Michelova návrhu by základem pro obnovu ekonomik měl být příští sedmiletý unijní rozpočet.

V Česku začne ve čtvrtek studie, která má zjistit, jaký podíl obyvatel v různých místech republiky už má proti novému koronaviru protilátky a získal případně imunitu. Testovat by se mohlo až 27 000 lidí. Využijí se k tomu rychlotesty. Výsledky by mohly být na začátku května. Měly by naznačit, jak by se nemoc covid-19 mohla v zemi dál šířit. Posloužit by měly pak i jako podklad pro rozhodování o opatřeních ke zmírnění dopadů choroby. Studie kolektivní imunity zkoumá, jaký podíl obyvatel už nákazu případně prodělal. Zjistit má, jaké procento osob se s infekcí vypořádává bez příznaků. Experti vybrali místa s odlišnou situací: budou sbírat vzorky od lidí z Prahy, Brna a okolí, Litoměřic, Olomouce a okolí, Litovle a Uničova.

Do studie se mohou zapojit zájemci od 18 do 89 let bez příznaků nemoci covid-19. Týká se to i cizinců, kteří v Česku trvale či přechodně žijí. Účastnit se nemohou lidé, kteří už měli pozitivní test na koronavirus. Děti od osmi do 18 let budou experti testovat jen v Praze a Brně. K odběru by si člověk měl přinést kartu zdravotního pojištění a případně i doklad totožnosti. Účastníkům studie zdravotníci změří teplotu a poskytnou jim informace o vyšetření. Poté je nutné podepsat informovaný souhlas a vyplnit krátký dotazník. Z prstu se pak odebere kapka krve, v Olomouci, Litovli a Uničově budou odběry ze žíly. Výsledky by měly být podle webu do 20 minut. Ti, kteří budou mít pozitivní test na protilátky, podstoupí ještě výtěr z nosohltanu. Do doby, než jim dorazí tyto výsledky, budou muset dodržovat doporučení expertů.

Čeští kynologové vyvíjejí metodu, jak využít speciálně vycvičených psů pro odhalování lidí s onemocněním covid-19. Projekt nazvaný Dog for Doc zahájili na začátku března a mohl by podle nich pomoci zajistit efektivnější testování lidí na přítomnost nového koronaviru. Vedoucím projektu je Gustav Hotový, který byl dříve mimo jiné šéfem českých kynologických záchranářů. Nyní stojí v čele organizace Search and Rescue Czech Republic (SAR CZ).  Kynologové o projektu informovali Ústřední krizový štábl.

Nápad využít psy pro odhalování lidí s covid-19 vychází podle mluvčího projektu Dušana Stuchlíka z předpokladu, že onemocnění změní pach člověka podobně jako třeba tuberkulóza, malárie nebo rakovina. „Pokud se princip potvrdí, bylo by ideální využívat psy k detekci bezpříznakových pacientů i předmětů, které byly kontaminovány pachem z nemocného člověka,“ uvedl Stuchlík. Psi by se podle něj mohli využívat k preventivním kontrolám třeba ve zdravotnických zařízeních, na letišti či nádraží nebo k ochraně personálu ve strategických podnicích.