Informační servis

Docházka po otevření škol bude dobrovolná, výuka poběží v omezeném režimu. Vyplynulo to z tiskové konfrence ministra školství Roberta Plagy, na které vysvětloval detaily úterního rozhodnutí vlády obnovit fungování škol od 25. května, tedy na posledních pět týdnů školního roku. Otevření se týká jen prvního stupně základních škol. Místo do tříd budou děti rozděleny do takzvaných „školních skupin“ nanejvýš po patnácti. Skupiny mají podle Plagy částečně fungovat i v odpoledních hodinách, jen se překlopí ze vzdělávacího bloku v něco jako školní družinu.

Souběžně ale dál pro oba stupně poběží dálková výuka jako nyní. Učitelé, kteří spadají do rizikových skupin, by do škol neměli chodit a měli by se věnovat vzdálené výuce. O nošení roušek ve skupinách by rozhodoval učitel. Ve společných prostorech školy mají být podle Plagy povinné, naopak pokud budou děti sedět v lavicích po jednom a s dostatečnými rozestupy, roušky by mít nemusely. Pokud rodiče umístí dítě do školní skupiny, ztratí nárok na ošetřovné. Se stanovením termínu přijímacích zkoušek na střední školy je nutné počkat na epidemiologickou situaci, řekl dále Plaga. Nejspíš proběhnou během června.

Vláda vezme zpět žalobu, kterou podala k Evropskému soudnímu dvoru kvůli pozastaveným dotacím pro holding Agrofert. Zjistil to Český rozhlas. Důvodem je fakt, že Evropská komise v mezidobí většinu peněz z příslušného programu odblokovala a vyplatila. Podle Martina Smolka, vládního zmocněnce pro zastupování státu před unijním tribunálem, lze vývoj chápat jako české vítězstí.

Jak ale dodal, „meritorně má smysl“ soudit se i o zbývající peníze na jeden dotační projekt, který Evropská komise dál rozporuje. Žaloba by prý do budoucna vyjasnila interpretace paragrafů o střetu zájmů. Spor v této věci se týká zemědělských dotací proplácených přes Státní zemědělský a intervenční fond, které jsou v ustanoveních o střetu zájmů řešeny odlišně než jiné dotace.

Americký prezident Donald Trump  přikázal své administrativě, aby dočasně přerušila financování Světové zdravotnické organizace a provedla mezitím její prověrku, která bude trvat 60 až 90 dní. Důvodem je  způsob, jakým si WHO počínala při boji s pandemií způsobenou koronavirem. Rozšíření viru bylo podle něj možné předejít, kdyby organizace nešířila „dezinformace“ předkládané Čínou. Spojené státy jsou největším přispěvatelem WHO, loni organizaci zaslaly asi 22 procent  rozpočtu. Trump přitom ještě na začátku roku řekl, že Čína pracuje  tvrdě na potlačení koronaviru, a ocenil její  transparentnost. Již minulý týden ale obvinil WHO, že situaci nezvládla a že je příliš nakloněna Pekingu. Kritizoval především doporučení, aby země neuzavíraly svoje hranice s Čínou.

Právě částečný zákaz vstupu do USA lidem cestujícím z Číny z konce ledna Trump opakovaně předkládá jako důkaz, že proti šíření koronaviru včas a dostatečně zasáhl. Kritici ale upozorňují, že Trumpova administrativa pandemii v jejích začátcích opakovaně podceňovala. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal je nejnovější rozhodnutí součástí širší snahy americké vlády omezit globální vliv Číny.  USA evidují přes 600 000 nakažených koronavirem a růst počtu obětí nemoci covid-19 dosáhl v úterý nového maxima: bylo ohlášeno nejméně 2405 nových úmrtí a přibylo dalších více než 26 500 potvrzených případů nákazy. USA jsou co do počtu nakažených i mrtvých nejhůře zasaženým státem na světě.

Oficiální zdroje z celého světa od počátku šíření koronaviru ohlásily přes dva miliony případů infekce. Na základě vlastního monitoringu to  napsala agentura AFP, podle níž jen v Evropě je evidováno více než milion nakažených. Web americké Univerzity Johnse Hopkinse, jejíž výzkumníci vývoj pandemie rovněž globálně mapují, ve stejnou dobu hlásil 1,99 milionu lidí, kteří se nakazili koronavirem, a 127 590 mrtvých. Deník The Guardian podotýká, že i tato čísla zřejmě ukazují zlomek skutečného rozsahu problému, protože v řadě zemí se testy provádí jen u vážně nemocných lidí.  Nové případy v těchto dnech nepřibývají tak rychle jako na začátku měsíce, stále jsou však hlášeny desetitisíce denně.

Hranice dvou milionů padla necelé dva týdny po překročení jednoho milionu, přičemž první lidé se v čínské provincii Chu-pej nakazili na přelomu roku. S počtem odhalených nakažených ale rychle roste také počet lidí, kteří se zotavili ze zdravotních problémů způsobených infekcí; ve středu jich bylo hlášeno půl milionu. V Evropě je nyní pozornost upřena na Británii. Ta se zřejmě brzy zařadí mezi země světa s více než 100 tisíci  nakažených koronavirem. Tuto hranici zatím překonaly Spojené státy, Španělsko, Itálie, Francie a Německo. V počtu obětí je už nyní Británie pátou nejvíce postiženou zemí. Podle některých odhadů by mohla být Británie nakonec nejhůře postiženou zemí v Evropě.

Na dovolenou nebo výlet v tuzemsku letos pravděpodobně vyrazí téměř dvě třetiny Čechů, z nichž se 39 procent rozhodne podle aktuální situace. Necelá pětina lidí ví, že letos nepojede nikam. Vyplývá to z online průzkumu společnosti Ipsos připraveného pro státní agenturu CzechTourism. Dovolenou před vypuknutím epidemie nového typu koronaviru nezačalo plánovat 43 procent Čechů, pětina ji s ohledem na krizi zrušila nebo přestala plánovat. Rezervaci zatím nezrušilo 19 procent lidí, osm procent Čechů dovolenou odložilo.

Strávit volný čas v tuzemsku plánují hlavně mladí lidé mezi 18 a 26 lety, na domácí dovolenou se jich chystá 78 procent. Z hlediska vzdělání s cestováním po republice počítá 76 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí. Rozhodnutí vyrazit na tuzemskou dovolenou jsou především Pražané. Naopak dovolenou si letos nedopřejí nejčastěji lidé mezi 54 a 65 lety, hlavně kvůli nedostatku financí. CzechTourism připravuje kampaň na podporu domácího cestovního ruchu. V České republice platí od 12. března nouzový stav, od 16. března omezení volného pohybu. Hranice mohou od úterý překračovat pouze lidé v odůvodněných případech. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se hranice neotevřou dříve než v červnu.

Nejslavnější cyklistický závod Tour de France byl kvůli pandemii koronaviru odložen o dva měsíce a začne až 29. srpna. Na rozpisu etap se nic nemění. Peloton tedy odstartuje v Nice a šampion bude korunován o tři týdny později 20. září v Paříži na Champs-Élysées. Jen týden nato by se mělo uskutečnit mistrovství světa ve Švýcarsku. Tour de France byla poslední z největších sportovních událostí roku, o jejímž osudu nebylo rozhodnuto. Nový termín ale koliduje s dalším ze tří závodů Grand Tour, španělskou Vueltou. I pro tu se Mezinárodní cyklistická unie s pořadateli pokusí najít nové místo v kalendáři, podobně jako pro květnové Giro d'Italia.

Pokud se Tour v náhradním termínu opravdu uskuteční, pojede se v nejzazším období roku, co se kdy jela. Dosud nejpozději skončil slavný závod v roce 1908, kdy domácí jezdec Lucien Petit-Breton obhájil rok starý celkový triumf a po dojezdu do Paříže slavil 9. srpna. Ředitel Tour de France Christian Prudhomme věří, že uskutečnění akce tak velkého významu by mohlo být určitým symbolem zotavení a návratu do normálu po boji s nemocí covid-19. Rozhodnutí o přesunu až na konec srpna ukončilo dlouhé období spekulací, co bude se 107. ročníkem „Staré dámy“ a v jaké podobě se  pojede. Zaznívaly  hlasy o uspořádání závodu bez diváků či ve zkrácené verzi, což naráželo na řadu skeptických reakcí.